Při výběru světelného zdroje můžete porovnávat mnohem více parametrů, než je příkon, a někdy jsou dokonce i důležitější. Sebeúspornější svítidlo je k ničemu, když svítí nedostatečně nebo má nevhodnou barevnou teplotu.

V domácnostech se v současné době používají především kompaktní zářivky a svítivé diody (LED), vláknové žárovky jsou na ústupu. V průmyslu a komunální sféře jsou to ještě také výbojky. Každý z těchto zdrojů světla má své specifické vlastnosti, takže ne vždy jdou plnohodnotně nahradit jiným typem světelného zdroje.

Světelný tok

S příchodem kompaktních zářivek, pro něž se vžil nesprávný výraz úsporné žárovky, výrobci masově začali pracovat s pojmem světelný tok. Tato veličina udává množství světla, které světelný zdroj vyzáří. Jednotkou světelného toku je lumen (lm).

Zjednodušeně řečeno jde o jakýsi světelný výkon, díky němuž můžete porovnávat různé světelné zdroje. Např. světelný tok kolem 800 lm může vydávat klasická vláknová žárovka o příkonu 60 W nebo halogenová žárovka o příkonu 45 W, dále kompaktní zářivka 9-11 W či LED o příkonu 10 W.

Nejmodernější LED napodobují vláknové žárovky nejen vzhledem, ale také „teplým“ světlem.

Nejmodernější LED napodobují vláknové žárovky nejen vzhledem, ale také „teplým“ světlem.

Běžné jsou dnes náhrady za stowattovou žárovku s nejběžnější paticí E27, u dvoustovky už je to horší. Kompaktní zářivka nebo diodová alternativa sice existuje, ale zatím jsou drahé.

Zářivky do běžné objímky seženete se světelným tokem až 6700 lm, ovšem za cca 1500 Kč, LEDka se světelným tokem 4160 lm stojí přes dva tisíce korun.

Barevnost světla

Vedle hodnoty světelného toku na obalech kompaktních zářivek a svítivých diod najdete také výraz teplá bílá či studená bílá. Výrobci tím udávají, jaká část světelného spektra u zdroje převládá.

Fyzikální veličina, která barvu světla popisuje, se nazývá teplota chromatičnosti a měří se v Kelvinech (K). Při teplotách zhruba mezi 2000 a 4000 K je světlo vnímáno jako teplé (do žluta). Tato barevnost je přirozená pro klasické a halogenové žárovky či některé výbojky, docílit se dá i u zářivek a LED.

Teploty chromatičnosti v rozmezí od 4000 do 8000 K jsou vnímány jako studené světlo (bílé až namodralé) a tato barevnost je vlastní některým výbojkám, kompaktním zářivkám a svítivým diodám.

Vláknové žárovky spíš topí, než svítí. Nejlépe z nich jsou na tom žárovky halogenové, přesto i ty se mají v roce 2018 přestat prodávat.

Vláknové žárovky spíš topí, než svítí. Nejlépe z nich jsou na tom žárovky halogenové, přesto i ty se mají v roce 2018 přestat prodávat.

FOTO: Philips (2x)

Obecně platí, že pro místnosti určené k odpočinku je vhodnější světlo s teplejší barevností, naopak v prostorách, kde pracujeme, můžeme použít světlo studenější. Subjektivně svítí víc, připomíná totiž světlo denní, které nás stimuluje k aktivitě. Běžné denní světlo má kolem 5000 K a blankytně modrá obloha (ale naopak i zatažená) až 10 000 K.

V ložnici před usnutím je žádoucí co nejteplejší barevnost světla, např. 2700 K, která připomíná západ slunce.

Věrnost barev

Jen málo spotřebitelů si všimne dalšího údaje na obalu světelného zdroje. Jde o index podání barev, který se značí písmeny Ra a číslicí udávající procenta. Jde totiž o poměr vůči ideálu, který v tomto případě představuje denní sluneční světlo, protože má spojité spektrum (obsahuje všechny vlnové délky poměrně vyvážené). Naproti tomu spektrum některých umělých zdrojů je omezené či nespojité.

Nejlepší pro čtení je denní světlo, večer ho nahraďte vhodným umělým zdrojem.

Nejlepší pro čtení je denní světlo, večer ho nahraďte vhodným umělým zdrojem.

FOTO: Osram (2x)

Znamená to, že pokud třeba obraz v galerii osvětlíme nevhodným světelným zdrojem s nízkým indexem Ra, budeme jeho barvy ve srovnání s pozorováním při osvětlení denním světlem vnímat zkresleně.

Proto, když potřebujeme barvy vnímat co nejvěrněji, je nutné volit zdroje s co nejvyšším indexem Ra. Nejlépe jsou na tom vláknové žárovky, které poskytují barevný vjem srovnatelný se slunečním světlem (Ra 90-100), zářivky a diody mají Ra 80-90, některé výbojky dokonce Ra 0 (není možné rozeznat barvy).

Náklady pořizovací a provozní

Teprve když zdroj vyhovuje ve všech výše uvedených kritériích, je čas myslet na ekonomiku. Nemá smysl za každou cenu pořizovat úsporný zdroj, když nesplní vaše nároky, nebo je uspokojí jen za cenu enormních pořizovacích nákladů. Pokud však vašim požadavkům vyhoví jak energeticky náročný, tak úsporný zdroj, sáhněte samozřejmě po tom, který spotřebuje méně elektřiny.

I když jsou ceny kompaktních zářivek a diodových žárovek stále ještě vyšší, než jsme byli zvyklí u žárovek vláknových, díky delší životnosti i účinnosti se pořizovací náklady rychle vrátí a za celou dobu životnosti vám na spotřebě ve srovnání s klasickou žárovkou ušetří tisíce korun.

Úsporné zdroje světla se stále vyvíjejí a jejich nedostatky se postupně odstraňují. V domácnosti už klasickou žárovku dokážou zcela nahradit.

Nejnáročnější na osvětlení jsou různé pracovní plochy, např. v kuchyni nebo v dílně.

Nejnáročnější na osvětlení jsou různé pracovní plochy, např. v kuchyni nebo v dílně.

Navíc vláknová žárovka promění až 92 % protékající elektrické energie na teplo, jenom zbytek na světlo, což je nejen neekonomické, ale často to způsobuje i konstrukční problémy.

V přenosných lampách (či automobilech) je jejich nevýhodou nižší odolnost vůči otřesům a obecně nízká životnost.

Teorie osvětlování

Při osvětlování byste měli vzít v potaz ještě jednu veličinu, a sice tzv. osvětlenost či intenzitu osvětlení, která je definována jako poměr světelného toku ku osvětlované ploše. Její jednotkou je lux (lx) a je závislá jak na zdroji samotném, tak na jeho vzdálenosti od osvětlované plochy a úhlu dopadu světla.

Posledním výkřikem techniky jsou LED, u nichž lze pomocí tabletu či telefonu měnit třeba barevnou teplotu.

Posledním výkřikem techniky jsou LED, u nichž lze pomocí tabletu či telefonu měnit například barevnou teplotu.

Pro výpočet osvětlenosti můžeme orientačně použít jednoduchý vzorec, kdy světelný tok zdroje dělíme druhou mocninou vzdálenosti. Pokud tedy máme zdroj 700 lumenů 1,5 metru od desky stolu, je intenzita osvětlení v místě pod svítidlem asi 311 luxů (700/2,25).

Pro jídelní stůl je to dostatečné, pro pracovní plochu to chce aspoň dvojnásobek. Toho docílíme buď použitím zdroje s vyšším světelným tokem, snížením vzdálenosti světelného zdroje, změnou úhlu, pod nímž světlo dopadá a lepším využitím světelného toku např. použitím reflektoru.

Kompaktní zářivky jsou z trhu postupně vytlačovány zdroji se svítivými diodami.

Kompaktní zářivky jsou z trhu postupně vytlačovány zdroji se svítivými diodami.

FOTO: Sylvania

Dalšími veličinami používanými v souvislosti se zdroji světla je svítivost s jednotkami kandela (cd) a jas (cd/m2).

Kandela jako jediná z fotometrických jednotek patří mezi sedm základních jednotek soustavy SI. Přesto jsou tyto veličiny pro běžné účely prakticky nevyužitelné.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: