Mnoho lidí si myslí, že chov koz je snadný a jde o téměř bezproblémovou záležitost. Tak přemýšlejí hlavně ti, kdo by si tohle zvíře rádi pořídili jako jakousi živou sekačku pro svůj pozemek.

„Uvažují o kozách nebo ovcích a mnohdy volí kozy. Pro jejich inteligenci, celkový zjev anebo v touze po kozím mléce,“ říká zkušená chovatelka koz Jana Šuterová. „Kozy ovšem, na rozdíl od ovcí, nejsou spásači, nýbrž okusovači. Přirozeně, mají-li na výběr, vrhnou se na nejbližší křoví, stromy a podobně. Trávu spasou až v případě nejvyšší nouze.“

Mnoho lidí uvažuje o koupi kozy v domnění, že mu bude spásat trávník. To je ale omyl, koza není spásač, koza je tzv. okusovač. Radostně okouše všemožné křoví, stromky a okrasné rostliny. Na trávník se zaměří až ve chvíli nouze.

Mnoho lidí uvažuje o koupi kozy v domnění, že jim bude spásat trávník. To je ale omyl, koza není spásač, je tzv. okusovač. Radostně okouše všemožné křoví, stromky a okrasné rostliny. Na trávník se zaměří až ve chvíli nouze.

FOTO: Jiří Švanda

Majitel zvířete je pak nemile překvapen, když trávník zůstává nepovšimnut, zato rychle mizí všechny okrasné rostliny, mladé stromky a další vzrostlá zeleň. Ne nadarmo se říká „mlsný jako koza“. Pak takové zvíře končí většinou svou životní pouť na jatkách, v lepším případě u nového majitele nebo v útulku.

Nenáročné ustájení

Koza je poměrně otužilé zvíře, a tak pouze v zimě je dobré ji umístit do zatepleného chlívku. Zateplení není nezbytné, ale u některých plemen je to lepší. Jinak stačí jednoduchý přístřešek. V něm by měla být nějaká vhodná podestýlka, nejlépe suchá sláma.

Co ale kozám vadí, je vlhko a průvan. Důležitý je i přechod ze zimního na letní ustájení.

Koza je poměrně otužilé zvíře, na zimu ale bude potřebovat ustájení v zatepleném chlívku, nebo alespoň v jednoduchém přístřešku.

Koza je poměrně otužilé zvíře, na zimu ale bude potřebovat ustájení v zatepleném chlívku, nebo alespoň v jednoduchém přístřešku.

FOTO: hospodářství Slepičí Gang

„V případě, že budete mít kozy v zimě ustájené a na jaře budou na pastvě, přechod na pastvu musí být pozvolný, aby si zvířata zvykla na čerstvou píci,“ radí Jana Šuterová. „V opačném případě hrozí nadmutí, průjmy, a někdy až uhynutí zvířete.“

Co koza potřebuje, je dostatek pohybu a tedy výběh. Pokud možno dobře oplocený, aby zvířata nenašla ani skulinku, jak se z něj dostat. Naprosto nepřípustné je chovat kozy celoročně zavřené v chlívku.

Kde kozy pořídit

Kozích plemen je u nás mnoho, existují samozřejmě i jejich kříženci. Kdo si chce kozu pořídit, měl by dobře zvážit, od koho ji koupí. Nákup na inzerát nebo na trhu je vždy spíš vysoce rizikový.

Asi nejschůdnější cestou je poptat se u kamarádů a známých. Tam je alespoň jistota, že majitel ví, z jakého chovu koza pochází. Existují ale také různé kluby chovatelů, kde rádi začátečníkovi pomohou.

Úplně nejlepší je jít přímo k nejvyšší autoritě, v ČR je to Svaz chovatelů ovcí a koz, který zastřešuje chov a samozřejmě poskytuje veškeré informace. Tady může zájemce získat kontakty na renomované chovatele. U těch má asi největší jistotu, že koupí zvířata zdravá a nezatížená nějakými dědičnými defekty.

Jednu kozu nebo stádo?

Pro kozy je přirozený život ve stádu. Je ale všeobecně známé, že kozy jsou v mnohém individualistky.

„Koza není zcela typickým stádovým zvířetem,“ upozorňuje Jana Šuterová. „Stádo koz je kompaktní, dokud je to pro všechny výhodné. Ale po určitém čase si jde každá koza svou cestou.“

Koza s čerstvě narozenými kůzlaty

Koza s čerstvě narozenými kůzlaty

FOTO: Roman Mašín

Přesto chovat jen jednu kozu je nepřirozené a hraničí to s týráním tohoto zvířete. Proto by chovatel měl mít vždy nejméně dvojici. Kdo nechce kozy množit, pořídí si asi dvě samice. Pokud ale chce mít zdroj dobrého a zdravého mléka, je nutné mít i kozla. Je to sice pohodlné, majitel se ale musí smířit s jeho typickým zápachem, který může obtěžovat třeba i sousedy. Další možností je jednou ročně kozu za samcem dovézt.

Nutná je registrace

I ten, kdo má kozu jen jako domácího mazlíčka, nesmí zapomenout, že i ta zůstává ve smyslu zákona hospodářským zvířetem. Proto musí být registrována u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku (ČMSCH).

„Před koupí kozy je třeba vyplnit formulář uvedené společnosti a zpět vám bude zaslán takzvaný Stájový deník,“ vysvětluje Jana Šuterová. „Do něj je třeba psát veškeré změny, jako například nákup, prodej, úhyn, narození a podobně.“

Každou kozu, i tu, kterou majitel chová jako mazlíčka, je nutné registrovat u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku (ČMSCH).

Každou kozu, i tu, kterou majitel chová jako mazlíčka, je nutné registrovat u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku (ČMSCH).

FOTO: Roman Mašín

Po registraci by každá koza měla být označena dvěma ušními známkami (v každém uchu jedna). Známky zakoupí majitel při registraci jednotlivých zvířat, jejich aplikaci si musí zajistit sám. I proto je lepší pořizovat si zvířata od registrovaných chovatelů, kteří novému majiteli jistě i s tím poradí a pomohou.

Paraziti, nemoci a očkování

„Zdravotní stav koz je dán nejen geneticky, ale také podmínkami, ve kterých žijí,“ říká chovatel zakrslých koz Jiří Švanda. „Koza má dost citlivé zažívání na veškeré změny ve složení potravy, a tím může docházet k nadmutí nebo průjmu. To jsou nejčastější případy zdravotních problémů koz.“

Kozy trpí na stejné vnitřní a vnější parazity jako ostatní dobytek. Jejich zdravý organismus si s většinou z nich dokáže sám poradit. Proto nepropadejte panice, když najdete na koze několik klíšťat.

Odčervení chemickou cestou lze provést, ale je lepší zbytečně organismus kozy nenamáhat preventivně. Pokud máte podezření, že koza je napadena nějakým vnitřním parazitem, pak odeberte její trus a ve veterinární laboratoři nechte udělat rozbor, který ukáže, zda je odčervení nutné. Doporučuje se dělat tento rozbor pravidelně dvakrát ročně preventivně.

Očkování koz v zájmovém chovu nejsou povinná. Zkušení chovatelé ale doporučují očkovat proti tetanu, případně proti klostridiím.

Péče o kozu
1. Kromě pravidelného rozboru trusu je třeba dát dobrý pozor na změny krmení. Trávicí systém koz je velice citlivý na prudké změny potravy. Proto zvlášť na podzim a na jaře je potřeba kozí dietu měnit pozvolna.
2. Pokud si pořídíte například angorskou kozu, budete ji muset také alespoň jednou ročně stříhat, podobně jako ovce.
3. Dalším častým problémem jsou paznehty. Na ty i mnozí zkušenější chovatelé zapomínají. „Koza, která má přerostlé paznehty, se špatně pohybuje, pohyb může být až bolestivý, v nejhorších případech může dojít až k deformaci nohou,“ upozorňuje Jana Šuterová. Růst paznehtů je individuální a je hodně závislý i na tom, na jakém povrchu se koza pohybuje, tedy jak jsou paznehty pohybem přirozeně obrušovány. Problém nastává v okamžiku, kdy se rohovina ohýbá směrem ven či dovnitř přes lůžko. Začátečník by si asi měl poprvé pozvat nějakého zkušeného chovatele nebo veterináře, který mu ukáže, jak paznehty ošetřit. K ostříhání většinou postačí obyčejné zahradnické nůžky.

Zakrslé kozy pro radost

Stejně jako u koní, prasat nebo ovcí existují také zakrslá plemena koz. Protože je pochopitelně jejich produkce mléka velice malá, chovají se především pro radost. „Stejně jako ostatní plemena i zakrslé kozy před trávou dají přednost keřům a křovinám, až poté se pasou,“ říká Jiří Švanda.

Navíc zakrslé kozy velice mrštně a vynalézavě překonávají standardně používaná oplocení pastvin, takže než se nadějete, můžete mít okousané veškeré okrasné a užitkové rostliny na zahrádce. Nejúčinnějším a nejspolehlivějším řešením je elektrický ohradník, na který si zvířata rychle zvyknou a bezpečně vymezí prostor, v němž se mohou pohybovat.

I když máte zakrslou kozu jen pro radost, není radno ji odmalička rozmazlovat. I tady platí, že zvíře musí být vychováno tak, aby majitele uznávalo jako svého pána. „Kozlíci bývají drzí v případě špatné výchovy a rozmazlování v raném období,“ varuje Jiří Švanda.

Kozy oslavované

O tom, že koza byla a je pro člověka důležitým zvířetem, svědčí nejen plno pořekadel, ve kterých se tohle domácí zvíře vyskytuje.

V minulosti opravdu byly mnohé chudé rodiny na koze a jejím mléce hodně závislé. Například dítěti, jehož matka ztratila mléko, často právě koza zachránila život. Není proto divu, že koza byla oslavována a ctěna.

Městečkem během oslav projde třísethlavé stádo koz.

Městečkem během oslav projde třísethlavé stádo koz.

FOTO: Roman Mašín, Val di Fiemme

Dodnes se třeba v alpském údolí Val di Fiemme v italském Trentinu vždy na podzim koná velká slavnost, kdy slavnostně ozdobené třísethlavé stádo koz schází z letních pastvin do údolí. Průvod koz jde přes celé město a končí až na náměstí. Tam jsou pak mezi zvířaty voleny ty nejkrásnější kozy.

Chov koz je závazkem na dlouhou dobu

Každý, kdo uvažuje o chovu koz, by si měl především uvědomit, že jsou to zvířata více či méně závislá na péči člověka. Kozu nelze jen vyhnat na jaře na pastvu a nestarat se.

Pokud chcete kozu dojit, musíte se připravit na to, že to budete muset dělat pravidelně dvakrát denně bez ohledu na počasí, jestli je pracovní den nebo svátek.

Obzvláště v zimě je nutné důkladně pečovat o hygienu v chlívku a pravidelně jej čistit.

Obzvláště v zimě je nutné důkladně pečovat o hygienu v chlívku a pravidelně jej čistit.

FOTO: hospodářství Slepičí Gang

I když je koza přes léto na pastvinách, i tak budete muset pravidelně čistit její přístřešek a vyměňovat podestýlku. Přes zimu, kdy je převážně v chlívku, bude třeba mnohem větší péče o čistotu v něm.

Také musíte mít připravené suché krmení, tedy seno, které koza potřebuje nejen přes zimní měsíce, ale v menším množství během celého roku.

Kozí útulek
Bohužel se občas stává, že koza se stane nechtěnou, a tak se jí lidé různými způsoby snaží zbavit. Existuje u nás i několik útulků, které se specializují sice na psy a kočky, ale současně jsou ochotny přijmout i hospodářská zvířata. Jediným specializovaným útulkem pouze na kozy je Kozí pelíšek, z.s., útulek pro nechtěné, hendikepované a starší kozí dámy v Jílovém u Prahy. Jak se majitelé svěřují na svých webových stránkách, založili azylový domov pro kozy, aby jim alespoň zčásti splatili všechnu lásku, kterou ony samy lidem po celý svůj život nezištně dávaly.