Článek
V některých činnostech se dokážou zastoupit, ale většinou jsou to specialisté. Vrtačka je určená především k vrtání otvorů do dřeva, plastů a kovů. Modely s mechanickým příklepem jsou vhodné i k vrtání do lehkého zdiva z pórobetonu, cihel či některých druhů kamene. Vrtání do tvrdého zdiva z betonu je však zdlouhavé. K tomuto účelu je mnohem lepší použít vrtací kladivo s elektropneumatickým příklepem.
Jak to funguje?
U vrtačky s příklepem mechanizmus kovových rohatek odtlačuje úderník, který následně udeří v podélném směru do hřídele se sklíčidlem. Frekvence úderů je přímo úměrná otáčkám a razance závisí na tom, jakou silou na vrtačku tlačíme.
Vrtačka je univerzální pomocník při vrtání do různých materiálů. Výhodou oproti kladivu je větší rozsah otáček.
Vrtací kladivo funguje na principu stlačeného vzduchu, kdy píst poháněný mechanickým převodem od elektromotoru stlačuje vzduch ve válci, na jehož druhém konci je válečkový úderník. Energie stlačeného vzduchu se přenese na úderník a ten uhodí na stopku nástroje upnutého ve sklíčidle. Frekvence úderů opět souvisí s počtem otáček, síla úderu však závisí na tlaku vzduchu ve válci.
Při stejné síle, kterou obsluha tlačí na stroj, je elektropneumatický příklep mnohem účinnější než mechanický. I když pneumatický příklep odevzdává vyšší sílu, než jakou tlačíme na stroj, určitou sílu vynaložit musíme. Zjednodušeně řečeno musíme překonat tlak vzduchu ve válci, protože jinak bude působit zpátky na píst, místo aby tlačil na válečkový úderník. Jakmile ale tento tlak překonáme, není třeba sílu přítlaku dále zvyšovat, práci za nás vykoná stlačený vzduch.
K čemu se nehodí?
Vrtačkou s příklepem samozřejmě dokážeme vyvrtat otvor i do betonu, ale postup je velmi pomalý a namáhavý. V případě, že narazíme na velmi tvrdé kamenivo, může se práce dokonce zastavit. Vrtačka je zbytečně přetěžována, nemluvě o dlouhotrvajícím hluku, který se přenáší do konstrukce celého domu.
Dvourychlostní převodovka u silnějších vrtaček dovoluje na silnější převod také míchání stavebních hmot. Míchací metla má většinou stopku se šestihranem.
Vrtacím kladivem teoreticky můžeme vrtat také do dřeva či kovu, když vypneme funkci příklepu. Protože však kladiva mají obecně méně otáček, může být vrtání méně efektivní. Také přesnost je kvůli konstrukci kladiva a jeho sklíčidla horší než u vrtačky. Existují ale i výjimky, které si popíšeme dále.
Vrtačka je vhodná i pro použití s vrtacím stojanem. Některá vrtací kladiva do něj nejdou ani upnout, chybí jim blokování tlačítka pro stálý chod nebo nemají dostatečnou přesnost vedení nástroje.
Upínání nástrojů
Sklíčidlo vrtačky je určené pro upínání nástrojů s hladkou válcovou stopkou opatřenou případně tří- či šestihranem. Vedení vrtáku nemá žádnou radiální vůli. Lehká vrtací kladiva jsou vybavena sklíčidly se systémem SDS Plus pro stopky se speciálními drážkami. Toto uchycení musí odolat především intenzivním nárazům úderníku, vůle v příčném směru je druhotná.
Většina vrtacích kladiv se dodává včetně běžného sklíčidla s čelistmi, které se našroubuje na redukci v podobě stopky s uchycením SDS Plus. Pak je možné toto sklíčidlo vložit do držáku SDS Plus a vrtat s použitím běžných vrtáků s hladkou válcovou stopkou. Při použití této redukce je vyřazena funkce příklepu (úderník nedosáhne na stopku), protože běžné sklíčidlo by neodolalo síle úderů pneumatického mechanizmu.
Levnější řešení pro upínání nástrojů s válcovou stopkou do sklíčidla SDS Plus představuje redukce složená ze sklíčidla s čelistmi a stopky SDS Plus.
Některá dražší vrtací kladiva mají dokonce možnost obě sklíčidla zaměňovat. Mají totiž speciální zámek, jehož odjištěním sklíčidlo SDS Plus úplně sundáme a na jeho místo dáme sklíčidlo čelisťové. Nemůžeme ale použít libovolný výrobek, musí jít o kompatibilní sklíčidlo se zámkem, který dovolí jeho upevnění ke stroji. Pak můžeme kladivem vrtat stejně přesně jako s vrtačkou, byť s omezenou rychlostí.
Síla vs. rychlost
Rozdíly jsou také v otáčkách. Vrtačky jsou koncipovány pro vysoké otáčky, běžně až 3000 za minutu, které jsou vhodné pro efektivní vrtání otvorů o malých průměrech nebo také broušení. Naproti tomu vrtací kladiva mívají maximální otáčky kolem 1000 za minutu, což by běžné vrtací práce zbytečně prodlužovalo, zatímco při vrtání do stavebních materiálů je to ve spojení s velkou silou úderu dostatečné.
Kombinovaná kladiva s funkcí sekání umožní pohodlné odstraňování staré omítky či obkládaček nebo vysekávání drážek.
Kromě elektronické regulace otáček bývají příklepové vrtačky vybaveny také mechanickou převodovkou, která umožní volbu rozsahu pracovních otáček i využití točivého momentu. Na první, pomalejší převodový stupeň, můžeme vrtat otvory o větších průměrech, popřípadě vrtačku použít k míchání barev a stavebních hmot (cementová lepidla, stěrky).
Typickým způsobem použití vrtacího kladiva je vrtání do panelového stropu. Při práci nad hlavou oceníme nízkou hmotnost stroje a rychlý postup práce.
Druhý, rychlejší stupeň je určen k vrtání otvorů malých průměrů a také k vrtání s příklepem, který je při nejvyšších otáčkách nejúčinnější. Existují ovšem i kladiva, která zvládnou oboje – jak silný pneumatický příklep, tak vrtání vysokými otáčkami. Jde o multifunkční kladiva s výměnnými sklíčidly a dvourychlostní převodovkou. Tyto stroje směle nahradí vrtačku i kladivo.
Sekání
Zatím byla řeč pouze o lehkých vrtacích kladivech, která mají funkci vrtání s pneumatickým příklepem nebo bez něj. Existují ale také kombinovaná kladiva, která dokážou rotaci sklíčidla zastavit a využít pouze údery. Vypadají na chlup stejně jako jejich vrtací příbuzní, pouze na voliči funkcí přibyla poloha označená piktogramem samotného kladiva. U lepších modelů bývá navíc ještě poloha N (neutrál), v níž je možné sekáč nastavit v požadované poloze vůči stroji, aretaci provedeme přepnutím na polohu s kladivem. Přesné nastavení polohy oceníme u plochého či dlabacího sekáče.
U některých značek jsou vizuální rozdíly mezi vrtačkou a vrtacím kladivem na první pohled velmi malé. Při vrtání do betonu je ale rozdíl v rychlosti práce obrovský.
Kombinovaná kladiva rozdělujeme podle hmotnosti. To, co nám připomíná běžnou vrtačku, jsou kladiva do tří kilogramů. Se silou úderu od dvou do tří joulů jsou určena pouze pro lehké sekání, nikoli bourání. Díky své nízké hmotnosti jsou ideální pro sekání drážek na kabely, odstraňování starých obkladů či osekávání omítek ze zdi. Těžší modely jsou konstrukčně řešeny jinak (využívají úhlový převod) a jsou vhodné pro vrtání otvorů velkých průměrů, prorážení zdí, těžší sekání a lehčí bourací práce.
Co si pořídit?
Obyvatelé panelového domu by měli přemýšlet o vrtacím kladivu, klidně i bez funkce sekání. Občasné vrtání menších otvorů hravě zvládnou kutilské modely jako Bosch PBH 2100 SRE nebo silnější PBH 2800 RE. Pokud by někdo v paneláku potřeboval vrtat i do jiných materiálů, nejlepší volba je kladivo s výměnnými sklíčidly např. kombinované kladivo Makita HR2450FTX.
V cihlovém činžáku si vystačíme s kvalitní příklepovou vrtačkou. Hobby řadu reprezentuje třeba Bosch PSB 650 RE nebo dvourychlostní varianta PSB 850-2 RE. Intenzivní použití snese Makita HP2070J, vybrat si můžeme variantu se sklíčidlem s ozubeným věncem nebo rychloupínacím sklíčidlem (HP2071J). Fajnšmekr může sáhnout po modelu Metabo SBE1300 s aretací vřetene pro snadné upnutí nástroje.
Použití systému výměnných sklíčidel je výsadou dražších a profesionálních kombinovaných kladiv. Výsledkem je proměna v plnohodnotnou vrtačku (většinou s menším rozsahem otáček).
Kutil žijící ve starším rodinném domě, kde je stále co rekonstruovat, se zřejmě vybaví kombinovaným kladivem i příklepovou vrtačkou. Přesněji řečeno dvourychlostní vrtačkou, která má většinou i funkci příklepu. Vrtačku může při většině prací nahradit dvourychlostní akumulátorový vrtací šroubovák. Kombinované kladivo využijeme také pro lehké sekací práce. Asi jediným strojem, který plnohodnotně zastane vrtačku i kladivo, je Metabo UHE 2450 Multi nebo UHE 2850 Multi. Těžší kombinovaná a sekací kladiva je většinou výhodnější si půjčit.
