Moštujeme jen zdravé ovoce, nejčastěji jablka nebo hrušky. Může být i padané, nevadí ani, bude-li potlučené. Nikdy by ovoce nemělo být nahnilé, plesnivé nebo zkažené. Jablka by neměla být ani moc kyselá, protože mošt by byl trpký. Z přezrálých je zase mdlý.

Před zpracováním ovoce omyjeme. Moštovat můžeme buď sami doma, nebo s ním můžeme zajet do moštárny.

Co a jak, když moštujeme doma

Kdo má bohatou úrodu jablek a hrušek, pořídí si domácí moštárnu: drtič na ovoce a lis ve tvaru soudku.

Drtič rozdrtí dužninu ovoce tak, aby se snadno uvolňovala. Vyrábějí se lisy ruční, elektrické na vrtačku a elektrické. Jelikož jablka bývají tvrdá, vyplatí se drtič poháněný motorem.

Rozdrcené ovoce se přesype do lisovacího koše, vyplněného lisovací plachetkou, do níž se zabalí. Plachetka slouží jako hrubý filtr vytlačované šťávy, a rovněž ke snazšímu vyndávání vymačkané drtě z koše.

Lisy se vyrábějí v různých velikostech, od malých stolních na 3 l ovoce (maliny, rybíz), až po velké např. na 30 l ovoce. Vybírat můžeme mezi lisy ručními a hydraulickými. Pomocný hydraulický přítlak bývá u víceobjemových lisů.

Vylisovaná šťáva představuje 50 až 75 % z hmotnosti ovoce. Obsah cukru a kyselin v jablkách či hruškách je natolik příznivý, že mošt již nemusíme dodatečně upravovat. Vymačkaná drť se hodí ke krmení domácích zvířat a nebo ke zlepšení kvality kompostu.

Jedeme do moštárny

Druhou variantou je využití moštáren v okolí. Ceny se pohybují od 3 do 6 Kč/kg zpracovaného ovoce. Do moštárny je dobré předem zavolat a domluvit se. Obvykle fungují od září do listopadu, některé až do prosince.

Není ale moštárna jako moštárna. V některých naše jablka smíchají s ostatními a dostaneme jen odpovídající množství moštu. Tím ale ztrácíme kontrolu nad kvalitou jablek, z nichž se mošt vyrábí.

Určitě se vyplatí najít moštárnu, kde budou šťávu lisovat přímo z našich jablek. Někde chtějí přivézt ovoce již umyté, jinde ho před lisováním sami umyjí. Z některých moštáren si budeme muset odvézt vylisovanou ovocnou drť, jinde ji za příplatek zlikvidují sami.

Praktickou novinkou, kterou některé moštárny nabízejí, je obal „bag in box“ – v papírové krabici je obal ze speciální potravinářské fólie se stáčecím ventilem. Při stáčení se dovnitř nedostává vzduch, po vylisování prochází pasterizací. Trvanlivost moštu v tomto obalu je 6 měsíců. Obvykle jsou boxy 5litrové, cena se pohybuje kolem 150 Kč. Obal je plně recyklovatelný.

Jak mošt zužitkovat a uchovat

Čerstvě vylisovaná šťáva je opravdu lahodná. Vydrží ale jen několik dnů. Zvláště v teplém počasí začne rychle kvasit. Nejlepší je mošt úplně čerstvý. Kdo má tu možnost, může moštovat ovoce postupně po menších dávkách.

Získáme-li větší množství šťávy najednou, můžeme její životnost prodloužit hned několika způsoby:

Zamrazení v PET lahvích je nejjednodušší. Tak je mošt po rozmrazení vždy čerstvý. Tímto způsobem ho ale neuchováme příliš velké množství, protože jsme limitovaní velikostí mrazáku.

Pasterizace, tedy tepelné zpracování, je nejběžnějším způsobem prodloužení trvanlivosti moštu. Jak na to? Mošt se nalije do lahví nebo demižonu (musí být čisté, aby se mošt nezkazil) a zazátkuje se. Mezi zátku a hrdlo dáme drátek, aby mohl unikat vzduch, a zahřejeme ho na teplotu 75 °C, čímž se zneutralizují kvasné i plísňové bakterie, současně ale nedochází k ničení vitaminů. Po vychladnutí se hrdla se seříznutými zátkami namočí do horkého parafínu. Mošt uložíme na chladné místo, např. do sklepa. Tento způsob je jednoduchý a rychlý.