S nastávajícím chladným a vlhkým obdobím nesmíme zapomenout větrat alespoň dvakrát denně a rozumně topit. Plísně totiž nesnášejí průvan a sucho. Je chybou šetřit na topení tak, že se rodina schází v jedné vyhřáté místnosti, zatímco v ostatních pokojích je zima. Rozdíl mezi vnitřními teplotami je pak natolik velký, že na straně zdi v teplejší místnosti dochází ke kondenzaci vodních par a zdi vlhnou.

Lepší je vyhřívat celý byt (někde více, jinde o dva stupínky méně) a větrat všude, krátce, ale intenzivně, nejlépe v době, kdy venku neprší nebo není hustá mlha.

Optimální vlhkost v domácnosti by neměla přesahovat 50% hranici. Zjistit to můžeme vlhkoměrem.

Vlhkost v bytě vzroste po každém vaření, sušení prádla či horké lázni v koupelně. Hodně vody se odpařuje i z akvária. Můžeme si sice také pochvalovat, že nová plastová okna dobře těsní, ale brání tím cirkulaci vzduchu a drží v bytě vlhký teplý vzduch. Proto se vyplatí využívat mikroventilaci.

Jak na povrchovou plíseň

Většina lidí sáhne po čisticím prostředku Savo. Ten se hodí zejména v případě, že plíseň není příliš rozšířená a vznikla kondenzací par uvnitř v bytě. Tedy předpokládáme, že zdi jsou jinak suché.

Nejpoužívanějšími pomocníky v boji s povrchovou plísní jsou postřiky označované jako biocidy (Savo, Fungispray), které stojí do stokoruny.

Rozhodneme-li se vypořádat s plísní sami, nikdy ji neškrábeme ze zdi nasucho - tak bychom rozprášili výtrusy plísně do prostoru. Z tohoto důvodu v době čištění také zavřeme dveře do ostatních místností.

Nasadíme si ochrannou roušku, abychom nevdechovali spóry plísně, které mohu způsobit alergickou reakci. Postříkáme povrch prostředkem s biocidy ze vzdálenosti 5 až 10 cm v širší vrstvě. Necháme působit půl hodiny a setřeme.

Když je plíseň hlouběji…

Objeví-li se plíseň znovu, zapátráme po příčině a sáhneme po razantnějším opatření. Která patří k základním?

Nová omítka nebo tapety - nejprve je nutné odstranit omítku nebo tapetu. Omítku osekáme a naneseme novou, pokud možno s přísadou biocidu. Při aplikaci nových tapet použijeme lepidlo obsahující fungicidní látky, zabraňující tomu, aby se plísně opět vrátily. Jestliže nezabere ani to a plíseň se po čase objeví znovu, stavební úpravy budou nezbytné. Buď přidáme z venkovní strany izolační vrstvu, nebo obnovíme izolaci proti vzlínající vodě ze země, která se dostává nahoru malými póry ve stavebním materiálu.

Injektáže pomohou v případech tzv. vzlínající vlhkosti a provést je může šikovnější domácí kutil (viz FOTOBOX Zavedení emulzní pasty…). O co jde? Zavlhlé zdivo se napouští látkou, která ho impregnuje a vytváří hydrofobizovanou (vodonesmáčivou) vrstvu proti vzlínající vlhkosti. Použít lze polyuretanové směsi či emulzní pastu, díky nimž lze takto vytvořit izolační clonu ve zdivu cihelném, smíšeném, betonovém i z porézního kamene.

Vyhodnotit vzlínající vlhkost by měl sice odborník, ale k orientaci poslouží fakt, že známky vlhkosti dosahují v takovém případě do výšky 1,5 m od země. Podlahové lišty jsou vlhké nebo shnilé. Na stěně se vytváří solný pás. Příčinou jsou soli obsažené ve vodě pronikající vzhůru a ukládající se v pórech materiálů. Na povrchu zdiva pak po odpaření vody krystalizují. Zlikvidovat solný pás lze podobně jako vzlínající vlhkost: omítku a spáry je ale nutné oškrábat do hloubky nejméně jeden centimetr, aplikační otvory se vyvrtávají asi 15 cm nad úrovní terénu.

Zavedení emulzní pasty proti vzlínající vlhkosti
1. Vrtákem o průměru 12 mm vyvrtáme otvory do maltové spáry izolované zdi tak, aby středy otvorů byly od sebe 120 mm. Otvory vyvrtáme do hloubky mírně menší, než je tloušťka stěny.
2. Odšroubujeme nástavec trysky z pistole a vložíme náplň.
3. Ostrým nožem propíchneme náplň.
4. Vložíme trysku zpět a pevně ji zašroubujeme.
5. Vložíme trysku pistole zcela do předvrtaného otvoru. Stiskneme kohoutek pistole a vyplníme celý otvor až po 1 cm od okraje.
6. Stejným způsobem vyplníme další otvory emulzní pastou proti vzlínající vlhkosti. Při ošetřování omítnutých zdí musíme odstranit omítku a znovu stěnu omítnout.
 FOTA: archiv firmy DRYZONE

Odvětrávací systémy patří mezi tzv. pasivní techniky sanace. Ve zdivu, vedle zdiva a pod podlahou se vytvoří průduchy. Nebo se před stěnou vytvoří přizdívka či obkladem mezera, z nichž je vlhkost odváděna. Ve vzniklém prostoru je potřeba zajistit nasávání a odvádění vzduchu.

Mechanické izolace by měla provádět stavební firma. K nejúčinnějším řešením patří oddělení zdiva pevnou zábranou, kdy se nerezové ocelové plechy strojně zatloukají do vlhkého zdiva, aniž se předem prořezává. U rodinného domku tyto práce trvají až dva dny, zeď by měla být poté suchá až 80 let.

Podřezání vlhkého zdiva umožňuje po prořezání spáry vložit izolační fólii silnou 2 mm. Zdivo se zaklínuje pevnostními klíny a spára zainjektuje cementovou směsí. Materiály vydrží 50 let.

Pomocníci v prevenci
Přístroj fungující na základě elektroosmózy stoupající vodu zatlačuje zpět do země. Pořizovací náklady tohoto přístroje včetně montáže přijdou zhruba na 100 000 Kč.
Krystalizační stěrky fungují jako hydroizolační pláty, které se nanášejí na zeď stěrkou. Cena směsi se v průměru pohybuje okolo 700 Kč za 25 kg směsi.
Odvlhčovače vzduchu s granulemi přijdou na 300 až 400 Kč. Odvlhčovač pro 20 l vzduchu stojí kolem 5500 Kč. O tisícovku dražší jsou pak odvlhčovače s UV lampou, která zabíjí bakterie a choroboplodné zárodky. Odvlhčovače si lze také půjčit za necelé dvě stovky na den.
Odtahová digestoř stojí od 2000 Kč výše. Pozor, tzv. recirkulační odsavače pouze odstraňují nepříjemné pachy, vlhkost v místnosti zůstává.
Čisticí prostředky s biocidem stojí kolem 100 Kč. 

Proč vlhnou zdi

Zdivo je vystavováno celé řadě vlhkostních vlivů. Vzlínající voda proniká do zdiva při chybějící nebo již nefunkční vodorovné a svislé hydroizolaci.

Rozpustné soli, které putují zdivem společně s pronikající vodou, se ukládají v pórech materiálů. Na povrchu zdiva soli vlivem odpařování vody krystalizují a způsobují známá poškození nátěrů, omítek a zdiva.

Hygroskopickou vlhkost zdiva tvoří soli, které přijímají vlhkost i ze vzduchu. Zavlhlé zdivo má nízký tepelný odpor. Např. u cihly s 10% vlhkostí je tepelný odpor cca o 50 % nižší. To přispívá ke kondenzaci vodních par na povrchu, ale i uvnitř zdiva - povrchová a kapilární kondenzace.