Technika zapjastkového tkaní má svůj původ na Slovensku. Zabývali se jí hlavně muži, kteří nosili s sebou svoje tkaní, i když šli třeba na práci do lesa. Ve chvílích odpočinku si tak tkali manžety na zápěstí, které měly nejen okrasný, ale i praktický význam - chránily jim ruce při práci před zraněním. Ženy později zapjastkové tkaní využívaly při zhotovování ozdobných nákrčníků a polštářků ze silné vlněné příze.

Jak postupovat:

1. Pracovní kostru pro napnutí osnovy si zhotovíme z květináče a dvou koleček silného, pevného kartonu, asi o 1,5 cm na obvodu větších, než je horní a dolní průměr květináče. Do obou koleček uděláme vždy stejný počet zářezů.

2. Ve středu koleček prorazíme po dvou otvorech. Menším kolečkem provlékneme provázek způsobem jako na závlačku, a oba jeho konce protáhneme drenážním otvorem na dně květináče. Pak provázek prostrčíme dírami v druhém kolečku a obě desky k sobě těsně přitáhneme a zavážeme.

3. Na takto připravenou tkalcovskou formu pak střídavě nahoru a dolů napneme sisalový provázek jako osnovu. Stejný počet zářezů nahoře od sebe vzdálenějších a dole hustších nám umožní napnout stejný počet kolmo proti sobě směřujících osnovních vláken.

4. Z klubka odstřihneme dosti dlouhý sisalový provázek, který přeložíme, provlékneme za první vlákno a napříč osnovou ručně proplétáme dvě vlákna současně, tzv. útkem. Jedno vedeme nad a druhé pod vláknem osnovy a při každém překročení osnovy je vždy překřížíme přes sebe.

5. Vlákna útku kroutíme stejným směrem a osnovu spirálovitě vyplétáme kolem dokola. Občas výplet utěsníme stlačením útku do sebe. Silný sisalový provázek raději nenavazujeme uzlem, ale oba konce přiložíme k sobě, svážeme je lýkem a roztřepené konce šikmo zastřihneme.

6. Po dokončení výpletu rozvážeme provázek stahující obě kartonová víčka pracovní formy a povolíme je, abychom mohli sundat výplet. Konec útku založíme dovnitř, popřípadě jím stáhneme ještě okraj, zapošijeme ho a konec odstřihneme.

7. Pro barevnou kombinaci si odvineme část provázku a obarvíme ho v mořidle na dřevo nebo v barvě na látku. Po uschnutí můžeme zkusit barevnou kombinaci tvořící sloupky. Chceme-li vytvořit tento vzor, musíme napnout sudý počet osnovních vláken.

8. Používáme-li pracovní rám již poněkolikáté, může se stát, že se ohnou zoubky a osnova sklouzává. V tomto případě zachytíme osnovu provázkem a napříč přes kolečko ji propojíme a přivážeme k sobě.

9. Při tkaní můžeme zkoušet různé vzory, např. výplet do čtverců s barevnou kombinací. Útkem vypleteme čtverec přes několik osnov, totéž opakujeme uprostřed květináče a u horního okraje. Druhou barvou pak vyplétáme zbývající mezery. Postupujeme po částech až do úplného vyplnění.

10. Další možností je vzorování melírem: jedním vláknem tkáme stále kolem dokola, přičemž do některých míst nepravidelně připlétáme kousky obarvených provázků. Jejich konce zastrkáváme dovnitř. Po sejmutí z formy provázek ještě propleteme volným okrajem a zapošijeme.

FOTO: Miroslava Kubišová, Právo