Článek
Pro finální úpravu dřeva můžeme použít mořidlo, lazuru, lak nebo barvu.
Mořením upravíme barvu povrchu dřeva, aniž bychom vrstvou přípravku zakryli kresbu nebo uzavřeli pórovitou plochu dřeva.
Lazury sice po nanesení vytvoří průsvitný film, dřevo ale může stále dýchat.
Také po aplikaci bezbarvého laku vznikne na povrchu film. Lakované povrchy jsou chráněny proti nečistotám a mechanickému zatížení.
Barva už má krycí schopnost, takže kresba nalakovaného dřeva viditelná nebude.
Co, kdy, čím a jak natřít?
Než se pustíme do natírání, musí nám být jasné odpovědi na několik otázek:
- Kde natíraná věc bude (exteriér/interiér), zda jde o rozměrově stálou část našeho obydlí (dveře, okna), či rozměrově nestálou stavební část – obklady, zahradní nábytek nebo ploty.
- Půjde o zcela první nátěr?
- Chceme zachovat kresbu a strukturu dřeva, nebo ne?
- Bude předmět vystaven klimatickým vlivům, či jiné další zátěži?
Na dřevo jako materiál trvale útočí tři rizikové faktory: vlhkost, UV záření, škodlivé organismy (houby, řasy, plísně, dřevokazný hmyz).
Dveře a okna, vystavené klimatickým výkyvům, se nesmějí deformovat vlivem kolísání vlhkosti a teploty, k jejich nátěrům se doporučují lazury, protože právě ty dokáží proniknout hluboko do materiálu díky tomu, že mají vysokou propustnost vodních par, vysokou elasticitu a vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům.
Alternativní řešení
Kdo chce nechat dřevo vyniknout v jeho původní kráse, má na vybranou:
- V případě interiéru provést voskování (nábytek, dřevěné obklady, hračky, zábradlí, dřevěné podlahy).
- Dřevěné balkóny a fasády natřít boraxem a pak nanést lazurový nátěr na základě přírodních pryskyřic.
- Rámy oken natírat zvenčí laky z alkydové pryskyřice.
- Ploty ošetřovat jako dřevěné fasády.
Natírání oken a dveří lazurou
- Neošetřené, surové dřevo musíme zbavit zbytků pryskyřice, lepidel a mastnoty (nejlépe zafunguje omytí nitroředidlem).
- Pak provedeme základní nátěr tzv. impregnační lazurou, která vytvoří film a tím, že pronikne hluboko do dřeva, dlouhodobě ho chrání proti zmodralosti a napadení houbou.
- Poté provedeme 2x nátěr lazurou se silnou vrstvou. Ta zabrání pronikání vody do dřeva a případnému tlení.
- Při opravném nátěru je nutné poškozená místa zbrousit až na zdravé dřevo, zbylý starý nátěr zbrousíme brusným papírem nebo odstraníme ve vodě rozpuštěným louhem.
- Otevřená poškozená místa nejprve natřeme impregnační lazurou jako základem, až teprve potom provedeme dvojí závěrečný nátěr lazurou se silnou vrstvou.
| Základní pravidlo natírání dřeva |
|---|
| Plochy málo vystavené povětrnostním vlivům natíráme dvakrát. |
| Plochy silně vystavené povětrnostním vlivům natíráme třikrát. |
Dřevo v interiéru
U tohoto sortimentu používáme lazury určené do obytných místností. Jsou málo cítit, jsou ředitelné vodou, lze vzájemně míchat různé odstíny barev.
Jak postupujeme? Na vzorku dřeva vyzkoušíme namíchaný odstín a zkoušíme tak dlouho, dokud nedosáhneme požadovaného odstínu. K nanášení používáme plochý štětec s umělými štětinami.
Postup při nátěru v interiéru
- Předmět obrousíme, vyčistíme a provedeme první základní nátěr, který necháme přes noc zaschnout.
- Pak dřevo jemně zbrousíme brusným papírem.
- Kdo chce v interiéru dřevo chránit, aniž by mu změnil charakter, může pracovat s bezbarvými, čirými laky, které jsou ředitelné vodou a neobsahují ředidla.
Mechanické ošetření povrchu
Jedním cílem ošetřování povrchu dřeva je ochrana dřeva před nečistotami, vlhkem, škůdci, světlem, před otlaky a účinkem chemických látek.
Naším záměrem je zušlechtění dřevěného povrchu, aby se krása dřeva ještě více pozvedla. Povrch dřeva před natíráním lze upravit několika způsoby:
Stahování – při této jemné práci se škrabkami nebo stahovačkou stáhne tenká vrstva dřeva a přebrousí brusným papírem.
Broušení a namáčení – broušením zbavíme povrch dřeva jemných nerovností a získáme konečnou hladkost, namáčením (houbou v horké převařené vodě) nasytíme povrch dřeva a po zaschnutí opět přebrousíme jemným brusným papírem. Podle Ing. Oldřicha Mižďocha z firmy Akzo Nobel se namáčení používá proto, aby se „zvedla“ vlákna, která se pak jemným smirkem sbrousí.
| Pravidlo při broušení |
|---|
| Bude-li struktura dřeva po nátěru viditelná, brousíme vždy jedním směrem, po vláknu. |
| Chceme-li použít krycí nátěry, můžeme brousit příčně k vláknům. Dřevní prach odstraňujeme kartáčem. |
Odstranění pryskyřice – pracujeme-li se dřevem z jehličnatých stromů, které obsahují pryskyřici, musíme ji po celé ploše odstranit acetonem, alkoholem, terpentýnem, tetrachlórem nebo nitroředidlem. Tyto látky rychle vyprchají a dřevo nepoškozují. Nakonec umyjeme celou plochu dřeva horkou vodou a sušíme na vzduchu minimálně 5 hodin.
Odstranění pryskyřice – pracujeme-li se dřevem z jehličnatých stromů, které obsahují pryskyřici, musíme ji po celé ploše odstranit acetonem, alkoholem, terpentýnem, tetrachlórem nebo nitroředidlem. Tyto látky rychle vyprchají a dřevo nepoškozují. Nakonec umyjeme celou plochu dřeva horkou vodou a sušíme na vzduchu minimálně 5 hodin.
Tmelení je řešení, kterým většinou odstraňujeme kazy a poškození na starém nábytku. Tmel (tekuté dřevo) je k dostání pro všechny druhy dřeva. Tmelená místa natřeme rozpouštědlem, aby tmel na dřevu lépe držel. Za chvíli lze zatmelené místo brousit, natírat i leštit. Budeme-li dřevo mořit, tmelíme tekutým dřevem (obarveným mořidlem) až po namoření dřeva. K dostání jsou i voskové tmely, šelakové lihové tmely, sklenářské či podlahové tmely.
Odstraňování starých nátěrů
- Jestliže potřebujeme na dřevo nanést nový krycí nátěr, stačí odstranit starý nátěr natolik, abychom získali podklad pevný a hladký. Starý nátěr slabě potřeme louhem a obrousíme.
- Má-li dřevo vyniknout ve své přírodní kráse, musíme starý nátěr odstranit zcela. Je mnoho metod, které se dají spolu kombinovat. Platí, že každý nátěr se dá mechanicky odstranit, u drobných předmětů je to však nesmírně pracné a vyžaduje to určitou preciznost v provedení.
- Můžeme použít horkovzdušnou opalovací pistoli, přičemž nátěr změkne, odstraníme ho špachtlí a zbytky lehce přebrousíme.
- Existují i chemické prostředky – odstraňovače starých nátěrů (např. Anticolor 50), v tomto případě je ale nutné potom předměty dokonale odmastit.
Finální nátěry
Kromě barvy máme na výběr i řadu dalších typů nátěrů:
Moření – mořením přírodní barva dřeva ztmavne a pórovitá struktura dřeva lépe vynikne. K dostání jsou mořidla ředitelná vodou, mořidla obsahující rozpouštědla a mořidla vosková.
Voskování – mimořádně vhodný k ošetřování nábytku je včelí vosk, netvoří film, ale zaplňuje rýhy. Kromě včelího vosku existují i různé rostlinné vosky a také vosky syntetické.
Matování – jeho výsledkem je zcela průhledný a tvrdý povlak, odolný proti teplu, horké vodě a má matový nebo hedvábně lesklý vzhled. Šelakové a olejové matování zatlačily nitrocelulózové maty, které rychleji schnou a vytvářejí odolnější povlak.
Lazurování provádíme lazurami. Jsou to řídké nátěrové materiály, které pronikají hluboko do povrchu dřeva. V silné vrstvě vytvářejí lazury lesklý a trvanlivý film. Tenké lazurové nátěry nepraskají a vsáknou se hluboko do dřeva. Lazury pro venkovní použití obsahují fungicidy, které ochrání dřevo před napadením houbami a pigmenty proti ultrafialovému záření.
Lakování – také laky vytvářejí rovnoměrný a tvrdý film. K dostání jsou i laky odolné proti vlivům počasí, mechanickému zatížení i chemickým vlivům.
Co nátěrové hmoty obsahují
Laky a barvy obsahují pojiva, pigmenty, rozpouštědla a přidávané látky (aditiva). Látky, které později vytvoří na povrchu film, se nazývají pojiva. Aby nátěr příliš rychle netuhl, přidávají se do něj rozpouštědla, buď organická nebo voda.
K lakům se přidávají emulgátory, které způsobí, že se pojivo na určitou dobu ve vodě rozpustí. Také laky ředitelné vodou obsahují určité množství organických rozpouštědel.
Lesk nebo mat
Laky a barvy rozeznáváme podle látek, které obsahují, nebo podle lesku povrchu. Každá vrstva vytvoří na podkladu vrstvu filmu.
Vysoce lesklým lakem dosáhneme zrcadlové plochy. V případě, že je povrch lehce nerovnoměrný, hovoříme o matovém laku. U matových nátěrů je jemná struktura natřeného povrchu tak nepravidelná, že se rozpadající světlo rozptyluje do všech směrů.
Kromě látek, které vytvářejí film a jsou obsaženy v každém laku nebo barvě, rozlišujeme barvy a laky také podle toho, zda se rozpouštějí ve vodě nebo rozpouštědle.
Brusný papír a rozdílná zrnitost
Brusný papír má určitou zrnitost, která má specifické použití. Při ručním broušení ovineme brusný papír kolem špalíku z měkkého dřeva (lípa nebo topol). Každý brusný papír má na svém rubu uvedené číslo, které charakterizuje zrnitost. Čím vyšší je číslo zrnitosti, tím jsou jednotlivá zrna jemnější. Existují zrnitosti od 6 do 800. Při opracování dřeva se nejčastěji používají:
- Hrubé zrnitosti (30, 40, 60, 80) slouží k odstraňování starých nátěrů a při hrubém přebrušování plného dřeva.
- Střední zrnitosti (100, 120, 150 a 180) slouží k jemnému broušení plného dřeva, u dýhových ploch k přebrušování a ohlazování po namočení.
- Jemné zrnitosti (220, 240, 280, 320 a 400) se používají k broušení mořených ploch a k přebrušování základových barev a laků.
Brusné papíry se také rozlišují na ty, které mají uzavřenou zrnitost a otevřenou zrnitost (jsou pokryty brusným zrnem jen z 50 %), takže mezi jednotlivými zrny zůstává místo pro dřevní prach. Tyto brusné papíry se hodí především k broušení měkkého dřeva, protože se jen pomalu zaplňují dřevním prachem.
Při práci s nátěrovými hmotami, obsahujícími organická rozpouštědla pracujeme podle pokynů výrobce. Obecně platí, že se tyto barvy lépe roztírají. K čištění nářadí potřebujeme ředidlo.
