Článek
Stavbu pergoly zahájíme výběrem vhodného místa a zkusíme ji co nejlépe nakreslit. S nákresem pak vyrazíme za prodejci či přímo výrobci pergol, anebo do obchodu, kde koupíme jednotlivé díly.
Většina výrobců nás podpoří v originálních požadavcích a se spoustou věcí nám poradí. Výrobci obvykle nabízejí zdarma i tzv. vizualizaci - náš nákres předvedou v počítačové grafice. Pergolu nám dodají buď jako jednotlivé nenatřené části, nebo rozebrané, ale natřené, eventuálně k nám pergolu dovezou a sami sestaví. Vše záleží jen na naší dohodě.
1. Začínáme od podlahy
I v případě pergoly začínáme při stavbě pěkně od podlahy. Můžeme sice ponechat i samotný trávník, ale ten se v prostoru pod pergolou záhy vyšlape a v obdobích vlhka pak bude terén bahnitý. Proto raději zvážíme variantu dřevěné, dlážděné, betonové či jiné pevné podlahy.
Výrobci nám z našeho nákresu vytvoří vizualizaci, abychom si pergolu mohli dobře představit (Vladeko).
Hotová pergola by se neměla od návrhu z vizualizace, na němž jsme se s výrobcem shodli, lišit (Vladeko).
Dřevěná působí obzvláště stylově. Pro výrobce není problémem dodat pergolu rovnou s ní. Co však výrobci nezařizují, je příprava terénu pro její položení, tj. výkopové a další práce. Znamená to strhnout na vybraném místě vrchní vrstvu zeminy (zhruba do hloubky 10 cm pod povrch) a vysypat štěrkem tak, aby jeho vrstva převyšovala okolí alespoň o 5 cm.
- Když máme připravený povrch pro položení podlahy pergoly, vyměříme přesně místa, kde vztyčíme stojny (svislé sloupky) pergoly.
- V těchto místech vyhloubíme jamky a zabetonujeme do nich kování, do něhož stojny později nasadíme. Musíme si dobře rozměřit nejen vzájemnou polohu stojen, ale také hloubku zapuštění kování.
:.Výrobci vytvoří v trámcích zářezy, aby díly do sebe snadno zapadly (Vladeko).
- V ideálním případě by mezi podlahou a patou stojny měla být asi 2cm mezera, aby dřevěné sloupky nebyly v přímém kontaktu s podlahou a pravděpodobnost eventuálního uhnívání sloupků se tak snížila na minimum.
- Beton necháme řádně zatuhnout, tedy jeden až dva dny. Teprve pak pokračujeme položením podlahy.
Tip
Pro pergoly, které jsou jednoduché a mají lehkou konstrukci, můžeme využít kování zakončené trnem, který se prostě zarazí do země, bez zabetonovávání.
:.Vzpěry fixují kostru pergoly proti vychýlení do stran (Vladeko).
2. Nejdříve natíráme
Jedno až dvoudenní volno věnujeme natření všech dřevěných částí. První vrstvu tvoří impregnace zabraňující napadení živočišnými škůdci nebo houbou. Pak již použijeme lazurový lak, a to slabovrstvý, který naneseme dvakrát a silnovrstvý, který naneseme jednou.
K nejoblíbenějším odstínům patří mahagon, týk, švédská červeň. V některých případech se může hodit i bílá.
Frekvence obnovy nátěrů závisí na prostředí, kde se pergola nachází, a na podnebí. Odborníci doporučují přetírat jedenkrát za šest let.
Bývá obvyklé, že původně lesklý nátěr vlivem povětří zmatovatí. To není závada. Problém by nastal, kdyby byl povrch nátěru narušený.
3. Vlastní stavba
- Naše práce začíná vztyčením svislých sloupků, tzv. stojen. Zasuneme a upevníme je v kování. Pokračujeme tím, že stojny pospojujeme opěrnými ráhny. Jako spojovací materiál se používají vruty z nerezu nebo pochromované, aby co nejdéle dokázaly odolávat vlivům počasí. Výrobci pergol zpravidla vytvoří ve všech trámcích na příslušných místech potřebné zářezy a truhlářské spoje, abychom mohli vše bez potíží do sebe spasovat.
:.Pergola se vztyčenými stojnami a instalovanými opěrnými ráhny (Vladeko).
- Dalším krokem je pospojování opěrných ráhen příčnými ráhny, jejichž rozestupy by v případě zastřešení pergoly určitě neměly být větší než 60 cm. Střešní krytina z plastu by jinak měla tendenci se pronášet, ať již vlastní vahou, nebo při dešti či pod sněhem. Při zastřešení palubkami jsme pak přibližně do této vzdálenosti limitováni i délkou palubek.
- Celou kostru zafixujeme tzv. vzpěrami (přepony pravých úhlů svírané stojnami a opěrnými ráhny). K fixaci stavby přispěje i osazení pergoly mřížemi. Hustota mříží není jen otázkou estetiky, ovlivňuje také, jak moc bude do pergoly vidět a profukovat. Na závěr osadíme pergolu truhlíky a dalšími doplňky.
Aby truhlíky vydržely co nejdéle, podložíme je izolační fólií a vyložíme je i zevnitř, aby dřevo nepřišlo do přímého kontaktu se zeminou.
4. Zastřešení
Míra zastřešení pergoly záleží jen na našich představách o budoucím způsobu jejího využití. Můžeme ji zastřešit celou, anebo pouze tzv. kuchyňskou část - posezení kolem krbu nebo grilu.
K zastřešení se nejčastěji používají dva druhy materiálů. První možností je palubkový záklop s asfaltovým šindelem, který působí přirozeně. Vyrábí se v nejrůznějších barevných variacích, takže je pak možné barvu střechy pergoly sladit s barvou střechy domku.
:.Pod polykarbonátovou krytinu můžeme umístit rákosovou rohož. Umělý dojem se tím poněkud zjemní (Vetas).
Stále větší oblibě se těší krytiny z polykarbonátu, a to buď trapézového (ondex), nebo z dvouvrstvého s komůrkami (makrolon). Při koupi se vyplatí vyhledat prodejce specializovaného na jeho prodej.
Makrolon se vyrábí v podobě desek o dvou základních rozměrech 2,1x6 m respektive 2,1x7 m. Specializovaný prodejce nám nařeže dílce o rozměrech, které potřebujeme. Abychom zmírnili umělý dojem, který polykarbonátové krytiny mohou vzbuzovat, můžeme krytinu podložit např. rákosovou rohoží.
Asfaltový šindel může být pouze na stříškách s minimálním sklonem 20 °! Pro menší úhly lze použít plechové zastřešení.
