Dýha se na nábytku poškozuje snad nejčastěji. Oprava svépomocí se dá zvládnout, ale musíme si uvědomit, že dýhování staršího nábytku je trochu jiné než u nábytku současného. Především je třeba zjistit, z jakého materiálu jsou vyrobeny jeho nosné desky.

U moderního nábytku je to obvykle dřevotříska, protože ta se k dýhování hodí nejlépe. Na strojem ohlazený povrch se před dýhováním nanáší speciální tavná vrstva. Dýha ovšem může být přitmelena i na dřevo, na podklad z masivního řeziva.

Umělecký truhlář Mario Nový ovládá své řemeslo dokonale. V tomto případě nahrazuje chybějící části starožitných hodin tak, že budou k nerozeznání od originálu. .: Umělecký truhlář Mario Nový ovládá své řemeslo dokonale. V tomto případě nahrazuje chybějící části starožitných hodin tak, že budou k nerozeznání od originálu. foto: Právo/Václav Jirsa, Michaela Říhová, archiv Ikar

Ale ještě asi tak před půlstoletím se obkládal nábytek zhotovený z levného dřeva dýhami z dřeva drahého, a to na místech, která byla nejvíc na očích. Proto se s podkladem z masivu setkáme u staršího nábytku prakticky pokaždé. Poznáme to nejlépe na zásuvce.Tam je dobře vidět, jestli je čelní deska jen z masivu, nebo i dýhovaná. Bez ohledu na to se oprava, do které se pustíme, bude týkat jen obložení vrstvou kvalitního dřeva, silného asi 1 mm.

Žehličkou na boule

Když se na přiklížené dýze začnou tvořit boule, je to důsledek nevhodného zacházení nebo umístění nábytku. Dřevo je příliš suché. Puchýřů si musíme všimnout včas, později by se mohla dýha na poškozených místech roztrhnout.

  • U staré skříně můžeme problém odstranit žehličkou, kterou nastavíme na střední teplotu.
    Nebo přiložíme navlhčený hadřík a dýha tak získá znovu pružnost.
  • Potom injekcí vpíchneme pod puchýř klih, opatrně rozetřeme prstem a nakonec ještě použijeme ztužidlo pro rychlé zaschnutí.
  • Jestliže opravujeme novější nábytek, který má dýhu přilepenou natavením, stačí, když dýhu jen nahřejeme a opravované místo stlačíme.

Politura, vosk nebo bezbarvý lak?

A jak dýhovaný povrch nově upravit? Existují v zásadě tři způsoby. Politurování hubkou, voskem nebo nátěr bezbarvým lakem. To je sice nejjednodušší úprava, ale nemůžeme ji použít vždy. Hlavně u starožitného nebo staršího nábytku se používal jiný prostředek.

Existují v podstatě tři způsoby úprav dýhovaného povrchu. Politurování hubkou, voskem nebo nátěr bezbarvým lakem. .: Existují v podstatě tři způsoby úprav dýhovaného povrchu. Politurování hubkou, voskem nebo nátěr bezbarvým lakem. foto: Právo/Václav Jirsa, Michaela Říhová, archiv Ikar

Jak tedy zjistíme, čím byl nábytek dříve ošetřený?

  • Povrchovou úpravu voskem zjistíme jednoduše - stačí skříň škrábnout na skrytém místě. Pro laika je ovšem složité zjistit druh nátěru. To s jistotou pozná jen odborník. Doma můžeme jen odhadnout stáří kusu opravovaného nábytku. Bezbarvé laky se používají zhruba až posledních 50 let.
  • Nejdřív musíme povrch natřít základním nátěrem, přebrousit a teprve pak plochu matovat hubkou nebo nanášet polituru.
  • Jestliže jsme tento základní nátěr při opravě odstranili, nesmíme jej zapomenout vytvořit znovu. Totéž platí před nátěrem povrchu lakem, ale v žádném případě ne v případě čistého voskování.

Díry vyplní šelak

  • Rýhy nebo škrábance jsou nejčastějšími defekty na povrchu dýhovaného nábytku. Dají se zahladit buď politurou, nebo zavoskováním
  • Skvrny, které vznikly vodou, se odstraňují novým nanesením politury nebo vosku, někdy je ale zapotřebí skvrnu barevně zaretušovat a pak úpravu obnovit. Někdy se objeví bílé skvrny, způsobené teplem. Většinou vznikají tím, že na plochu položíme horký předmět. Tady pomůže opatrné ošetření směsí terpentýnu a kafrového či lněného oleje.
  • Menší spáleniny odstraníme škrabkou, plochu očistíme, zaplníme včelím voskem nebo voskovým tmelem. Vosk nahřejeme a po kouscích nanášíme na poškozené místo.
  • Díry v lakovaném nebo politurovaném povrchu vyplníme šelakem. Šelakovou tyčku, která je v různých barevných odstínech, nahřejeme a nakapeme do otvoru. Po ztuhnutí povrch zaleštíme.

Dřevo chrání ozáření

Hezký starší nábytek nemáme rádi pouze my, ale i hmyz - mj. lýkožrouti, červotoči, tesaříci. Máme-li během opravy nábytku podezření, že si na něj tito škůdci dělají nějaké nároky, neměli bychom váhat.

S nábytkem je třeba zajet na ozařovací pracoviště. Ionizující záření, jehož zdrojem je radioaktivní izotop kobaltu 60 Co, ihned zničí vajíčka, larvy a kukly. A jestliže některý dospělý jedinec ozáření náhodou přežije, ztratí schopnost dalšího rozmnožování a uhyne.

Záření pronikne do celého objemu předmětu, dokáže zlikvidovat i houby a plísně, ale na samotném předmětu nepoškodí nátěry ani polychromii. Po ozáření se doporučuje preventivní ošetření chemickými přípravky Bochemit nebo Lignofix. Jedno ozařovací pracoviště najdeme v Roztokách u Prahy, další je ve firmě Artim v Praze 10 a třetí ve Veverské Bítýšce.