V těchto dnech je nejvyšší čas na přípravu teplomilných a choulostivých rostlin, které se potřebují na venkovní záhony dostat již otužilé.

Jak nakupovat sazenice

Nemáme-li čas ani vhodné podmínky pro předpěstování rostlin, spíše volíme nákup již vypěstovaných sazeniček. Na co dáme při nákupu pozor?

Měli bychom dbát na to, abychom nekoupili rychlené rostlinky, nadopované preparáty na urychlení růstu. Sazenice mohou být už sice velké a vypadají pěkně, ale bývají často až expresně urychlené.

Pěstování hrachu setého je snadné..: Pěstování hrachu setého je snadné.foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Při nákupu dáme raději přednost robustním, třeba i menším rostlinkám, které jsou však kompaktnější. Takové sazenice mají dobře vyvinutý kořenový systém a svěže zelené listy.

Trpělivost, čas a péče

Předpěstování rostlinek je sice způsob zdlouhavý, ale přináší radost i potěšení každému pěstiteli, který vnímá pozvolný růst. Také je finančně výhodnější, ale vyžaduje péči, trpělivost a čas.

.: Ředkvičky jsou oblíbené především u dětí. foto: Právo/Zdeněk Prchlík a arcŘedkvičky jsou oblíbené především u dětí. hiv Rebo

Zem pro květiny do nádob

Zem pro hrnkované květiny prosejeme z jedenapůlletého listového kompostu. Naplníme zeminou ploché ovocné lísky se skulinami mezi lištami ve dně, zakryjeme černou fólií a postavíme na slunce, aby se žížaly stáhly do země. Tak získáme pro truhlíky, misky a kbelíky dobrou květinovou zem, do níž přimícháme květinové hnojivo Plantacote 4M, 6M nebo 8M s dlouhodobým účinkem (4, 6 nebo 8 měsíců).

Postup při předpěstování

Výsevní nádobu naplníme pokud možno sterilní půdou, neobsahující mnoho živin. To proto, že semena mají vlastní zásobník živin. Běžná půda k pěstování pokojovek má v sobě hodně hnojiv a k předpěstování se nehodí. Zahradní zemina má zase v sobě spoustu bakterií a hub. Použijeme čistý rašelinový substrát (RS 1) nebo jej v poměru 1:1 smícháme s vypraným štěrkopískem bez příměsi vápna.

Krok za krokem

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Zeminu v nádobě urovnáme prkénkem.

Kultivační půdu stlačíme prkénkem 1 cm pod okraj výsevní nádoby.

Na substrát vysejeme semena (při výsevu tzv. rozhozem).

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Pak na semena prosejeme další vrstvu kultivační půdy.

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Povrch půdy opatrně zvlhčíme jemnou vodní mlhou z postřikovače.

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Aby semena ve výsevní nádobě dobře vzklíčila, zakryjeme výsevní nádobu skleněnou deskou nebo průhlednou plastovou fólií - tak vytvoříme skleníkový efekt. V prvních dnech po výsevu by měly stát výsevní nádoby v temnu, teprve až když rostlinky začnou klíčit, dopřejeme jim světlo, ale pozor, přímému slunci je vystavit nesmíme.

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Když se objeví semenáčky, odkryjeme fólii nebo skleněný poklop. Potom se vytvoří dva zárodečné lístky, které na stonku rostou proti sobě. Aby se sazeničky otužily, přeneseme je na chladnější světlé místo a zajistíme větrání.

foto: Právo/Zdeněk Prchlík a archiv Rebo

Když mají rostlinky vyvinuté již pravé listy (rostou nad zárodečnými), začneme s přepichováním. Nejstatnější rostlinky pak přesadíme do pařeniště nebo na zvolené stanoviště.