Hlavní obsah

Půdu vápníme s rozvahou

Právo, Novinky, Radoslav Šrot

Při vápnění v ovocné zahradě přihlížíme k druhu půdy, k její reakci (pH), zjištěné podle agrochemického rozboru, a k nárokům jednotlivých dřevin na vápník. Pro kyselé půdy (pH pod 5,6) se dávky zvyšují na dvojnásobek, u neutrálních půd (pH nad 6,5) se snižují na polovinu.

Článek

Na silně vápenitých půdách, ať už vzniklých přirozeným rozpadem vápencových hornin anebo v důsledku nadměrného vápnění, dochází k různým poruchám ve výživě ovocných rostlin. Mají např. zhoršený příjem železa z půdy, což se projevuje zvláště u broskvoní a révy vinné, ale i u dalších ovocných druhů.

Jejich listy jsou menší, žlutozelené až žlutobílé a od okrajů zasychají. Tato fyziologická porucha, jejímž důsledkem je snížená asimilační činnost rostlin, se označuje jako vrcholová chloróza listů nebo kalcióza či žloutenka.

Vznik onemocnění podporuje nevhodné stanoviště s utuženou a zamokřenou půdou. l k prevenci a léčbě choroby se používají postřiky zelenou skalicí v koncentraci 0,2-0,4 % při prvním výskytu žloutenky a pak 3-5krát opakované ve čtrnáctidenních intervalech.

Také lze na jaře nebo po sklizni použít zálivku roztokem zelené skalice do kruhové brázdy kolem stromu (nejméně 10 litrů na strom) nebo na podzim rozhození a zarytí práškovité skalice pod stromy v množství 50 až 1000 g podle jejich velikosti.

Pomáhá i časté kypření půdy pod stromy a omezení fosforečného hnojení.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám