Hlavní obsah

Něžná krása máku

Právo, Novinky, Radoslav Šrot

Máky jsou vytrvalé nebo jednoleté rostliny, jejichž rod čítá více než sto druhů. Na zahradách se pěstují většinou pro okrasu, jako potravina jen ojediněle.

Článek

Nejčastěji pěstovaný je 80 cm vysoký vytrvalý mák zahradní (Papaver pseudo-orientale), který je v květnu až červnu svými 15 cm velkými krvavě červenými jednoduchými květy s černou skvrnu uprostřed výraznou ozdobou zahrady.

Moderní kultivary mají květy i poloplné či plné a kromě tradiční barvy také lososové, růžové, meruňkové, karmínové, čistě bílé nebo bílé s narůžovělým okrajovým lemem korunních lístků.

Aby nové rostliny zachovaly u kultivarů jejich barvu, musíme je pěstovat z odkopků nebo kořenových řízků matečných rostlin. Sazenice mají mít dobrý kořenový bal nebo mají být předpěstovány v hrnkách, aby se dobře ujaly.

Sázíme je 50 až 70 cm od sebe na slunné stanoviště do hluboce zpracované, propustné a výživné půdy. Čerstvý hnůj mák nesnáší. Po odkvětu nadzemní část odumírá, nová listová růžice vyraší počátkem podzimu a vytrvává přes zimu. Na jednom místě vydrží rostliny řadu let. 

Velmi dobře se uplatní jako výrazná barevná dominanta v trvalkovém záhonu nebo ve volné skupině okrasných rostlin i jako solitér. Výškou rostlin i barvou a velikostí květů podobný je mák východní (P. orientale). Většinou je plnokvětý. Samovolně se rozšiřuje podzemními plazivými výhonky, proto potřebuje v zahradě větší plochu.

Z nižších vytrvalých druhů se pěstuje mák lysý, označovaný dnes některými botaniky jako oranžový nebo šarlatový (P. nudicaule, syn. P. croceum). Je vysoký 30 až 40 cm, vysazuje se na trvalkové záhony nebo do větších skalek. Kvete od května do srpna žlutě až oranžově, jeho kultivary také bíle a v různých odstínech barvy růžové až červené.

Foto Radoslav Šrot

Kultivar Giganteum má květy v průměru až 8 cm velké, případně i zkadeřené. Na stanovišti vydrží nejvýše 3 roky. Pěstuje se výsevem semen počátkem července přímo na stanoviště. Na záhonu s lehčí půdou se snadno množí samovýsevem.

Do menších skalek je vhodný 10 až 15 cm vysoký mák alpinský (P. alpinum). Kvete v červnu až červenci bíle až zlatožlutě. Prospívá mu přídavek vápencové drti do půdy. Množí se ze semen. Na skalkách lze pěstovat i další nízké vytrvalé máky, např. pyrenejský nebo tatranský.

Jednoleté okrasné máky

Nejvýznamnější jsou prošlechtěné kultivary máku setého (P. somniferum), jehož původní druh se pěstuje na polích jako olejnina, případně léčivá rostlina (pro výrobu opiátů).

Rostliny jsou asi 80 cm vysoké a kvetou 14 dní během června až července. Květy jsou plné, mají 10 až 15 cm v průměru, pivoňkovitého nebo třepenitého tvaru, bílé, růžové, červené nebo fialové.

Semena se vysévají v březnu až počátkem dubna na slunné stanoviště s úrodnou vápenitou půdou. Mladé rostlinky je třeba co nejdříve vyjednotit. Tyto máky vyniknou ve větší různobarevné skupině.

Do přírodní partie v zahradě, např. pro jednoletou květinovou louku, lze použít mák vlčí (P. rhoeas), který býval dříve častým plevelem na polích s obilím a byl používáním herbicidů téměř vyhuben. Jeho prošlechtěné kultivary vytvářejí husté rozvětvené rostliny až 100 cm vysoké, kvetoucí v červnu až červenci. Květy jsou jednoduché i plné, 6 až 7 cm v průměru, bílé, růžové nebo šarlatové, případně s jinobarevným okrajem okvětních plátků.

Mák jako potravina

Máme-li v užitkové zahradě vhodný volný záhon, můžeme na něm pěstovat pro kuchyňskou potřebu mák setý (P. somniferum). Většinou se pěstuje mák s modrým semenem, je však i bělosemenná odrůda Albín.

Mák vyžaduje úrodnou nezaplevelenou půdu s dobrým obsahem humusu a vápníku. Seje se co nejdříve, jakmile to stav půdy dovolí, zpravidla v březnu až počátkem dubna, do řádků 30 až 35 cm od sebe vzdálených do hloubky 1,5 cm. Aby vzešlé rostlinky nebyly příliš husté a potřeba jednocení se omezila, doporučuje se osivo smíchat s jemným suchým pískem. Osetý záhon se utuží prkénkem.

Jakmile rostlinky vytvoří 2 až 4 lístky, vyjednotí se na vzdálenost 12 až 15 cm. Další ošetřování spočívá v okopávání a pletí. Vhodné je mírné přihnojení porostu ledkem vápenatým. Mák dozraje, když makovice zhnědnou a semena v nich chrastí, což bývá v srpnu až v první polovině září. V tomto období je nezbytné chránit porost netkanou textilií nebo hustou síťovinou, maketami dravců a různými strašáky před ptáky, kteří s oblibou mák z makovic vyklovávají.

Mák sklízíme tak, že zralé makovice se s částí lodyhy ořežou, svážou do snopků a nechají dobře vyschnout. Po 14 dnech se víčka makovic ořežou, mák se vyklepe a uloží v suchu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám