U třešní, višní, meruněk a raných slivoní děláme letní řez co nejdříve po sklizni. Není nebezpečí, že by stromy po něm trpěly klejotokem. Odstraňujeme zahušťující a poškozující větve, starší koruny podle potřeby zmlazujeme a příliš vysoké snižujeme. Tím podstatně omezíme potřebu základního řezu na jaře příštího roku.

Višně typu Morela pozdní plodí jen na jednoletých výhonech na konci větví. Ty se každoročními přírůstky stále prodlužují, takže vznikají dlouhé vlasaté větve.

Abychom tomu předešli, každý rok po sklizni odřežeme odplozené výhony i se starším dřevem až po letošní nové letorosty, vyrostlé co nejblíže k hlavním větvím. Tím udržujeme korunu v kompaktnějším tvaru bez nežádoucího dlouhého neplodného dřeva.

Prořezáváním můžete ovlivnit i tvar koruny stromu. Foto S-archív

Broskvoně

U broskvoní, které již vstoupily do období plodnosti, děláme základní řez od počátku kvetení do doby, kdy plody dorostou do velikosti lískového oříšku, což bývá zpravidla v polovině června.

Různou délkou řezu regulujeme množství plodů ponechaných v koruně. Tím si usnadníme práci s jejich probírkou a pozitivně ovlivníme kvalitu plodů. Letorosty bez násady plodů zkracujeme na dva nejspodnější listy.

Koncem léta je důležité, aby nové letorosty broskvoní včas vyzrály a došlo na nich k diferenciaci květních pupenů pro příští rok. Pokud v době kolem 20. srpna nové dlouhé letorosty ještě neukončily svůj růst (nemají na konci pupen, ale malé, ještě ne plně vyvinuté, lístky), zkrátíme je na 40 cm. Tím se ukončí jejich růst a podpoří diferenciace květních pupenů.