Barevná skalka ozdobí zahradu

Mezi nejcennější, zvláště do větších skalek, patří zakrslé keřovité javory (Acer) pocházející z Japonska. Jsou zajímavé tvarem a barvou listů, která se na podzim u četných kultivarů zintenzivňuje. Dobře se jim daří na slunném stanovišti s mírně vlhkou středně těžkou půdou bez vápníku.

Do skalek se nejlépe hodí kultivary javoru dlanitoklaného (A. palmatum) ze skupiny Dissectum, které mají listy rozeklané až k bázi hlavních nervů a zbarvené hnědočerveně, žlutozeleně, s bělavými skvrnami apod. Tvoří nízké keříky deštníkovitého tvaru s větvemi převážně vodorovně postavenými.

Javor japonský (A. japonicum) má listy okrouhlé, bohatě laločnaté, světle zelené, na podzim karmínově vybarvené.

Zakrslé dřišťály (Berberis) dorůstají zpravidla výšky 30-60 cm. Z opadavých jsou nejvhodnější kultivary dřišťálu Thunbergova (B. thunbergii), červenolistý Atropurpurea Nana a žlutolistý Aurea.

Ze stálezelených, kterým nejlépe vyhovuje polostinné až stinné stanoviště s úrodnou humózní přiměřeně vlhkou půdou, se do skalek používá dřišťál bělolistý (B. candidula) a kultivary dřišťálu zimostrázového (B. buxifolia) Nana, a dřišťálu úzkolistého (B. stenophylla) Gracilis Nana.

Nízké keříky vytváří stálezelený zimostráz drobnolistý (Buxus mikrophylla), který lze též tvarovat řezem do kompaktnějších kulovitých tvarů.

Pro polostinné stanoviště s přiměřeně vlhkou půdou je vhodný brslen Fortunův (Euonymus fortunei), jehož kultivary se žlutě nebo bíle skvrnitými listy zdobí skalku po celý rok.

Na slunném až mírně přistíněném místě s vlhčí půdou se daří zakrslým vrbám (Salix). Do malých skalek se hodí zcela nízká vrba síťnatá (S. reticulata), vrba medvědí (S. uva-ursi) a vrba uťatá (S. retusa), do větších skalek vrba plstnatá (S. lanata) nebo kultivary vrby plazivé (S. repens) Rosmarinifolia a Voorthuizen a vrby nachové (S. purpurea) Gracilis.

Nenáročná je bříza trpasličí (Betula nana), dorůstající výšky 0,5-1 m, jejíž drobné okrouhlé lístky se na podzim zbarvují dožluta.