V praxi se pro udržování a ošetřování trávníků používají především umělá hnojiva. Aplikace různých chemických přípravků v častějších či nadměrných dávkách však ve svém důsledku kontaminuje půdní vrstvy.

Výluhy z půd pak dále negativně ovlivňují kvalitu podzemních a povrchových vod. Vhodnou alternativou chemického ošetřování trávníků je proto biologické ošetření.

Vítané bakterie

Přítomné mikroorganismy se přirozeně chrání proti okolním vlivům a chorobám mj. i vlastní produkcí antibiotik, což preventivně ochraňuje trávníky proti houbovým a plísňovým onemocněním.

Rod Pseudomonas - bakterie, které se nachází převážně kolem kořenů rostlin. Rozkládají hlavně uhlovodíky, stejně jako cukry pocházející z rozkladu odumřelých rostlinných materiálů a vyměšování z kořenů. Produkují antibiotika potlačující růst plísní. V silné koncentraci mohou dobře konkurovat i choroboplodným houbám. Současně produkují molekuly, schopné poutat železo a zbavit tak živné látky choroboplodných zárodků.

Azospirillum brasilense - druh bakterie, která je schopná získávat svou energii z minerálních zdrojů. Dokáže snižovat celkové množství dusičnanů v půdě a podzemních vodách. Přeměňuje dusičnany do forem dusíku, které jsou pro trávníky snadněji zužitkovatelné.

Bacillus subtilis - druh bakterie, významně omezující výskyt choroboplodných hub. Uvolňuje antibiotika a přímo na těchto houbách parazituje.

Trávníky často napadají choroboplodné houby, zejména na zanedbaných travnatých plochách, a to již časně zjara, pak v době rašení a na podzim.

Nejčastější druhy onemocnění

Plíseň sněžná (Fusarium nivale) - na trávníku se objevují drobné několikacentimetrové kruhové skvrny, které se postupně rozšiřují v mokvavé fleky vyplněné bělavými myceliemi (podhoubím). Děje se tak v předjaří a na jaře při 0 - 10 °C. K rozvoji této nejvýznamnější choroby trávníků napomáhá střídání teplot, neúměrná vlhkost, neodklizená napadávka listí a stařiny, vysoká hodnota pH půdy, nedostatečná výživa, nepravidelné sekání a provzdušňování.

Inspirujte se. Foto archiv DůmBydlení

Paluška travní (Typhula incarnata) - můžeme pozorovat různě velké, nepravidelné skvrny odumřelé rostliny krepového vzhledu, kde jsou patrná zrnka bělavého mycelia. Rizikovým obdobím je hlavně předjaří, po tání dlouho ležícího sněhu, při teplotách 0 - 10 °C. K rozvoji přispívá špatný vodní režim, vysoká vzdušná vlhkost, a to zejména u mladých zásevů.

Mechy - vyskytují se převážně jako důsledek špatného vodního režimu a nedostatečného odvodňování půdy. K omezení jejich výskytu a růstu je nutné trávník dostatečně odvodnit a provzdušnit, omezit nadměrný stín a rovněž upravit převážně nízkou hodnotu pH půdy. Následně pak vpravíme do půdní vrstvy vhodné živiny a provedeme biologické ošetření.

Výsledek stojí za to

Trávník potřebuje pro svůj růst a rozvoj především kyprou půdu, vhodné pH půdy a dostatečnou, snadno využitelnou zásobu vody a potřebných výživných látek. Souběžně dodržujeme obvyklé postupy při údržbě trávníků - zavlažování, sekání, stříhání, provzdušňování, válcování, odstraňování plevelných náletů.

Přímé dodávky živin do půdy prostřednictvím umělých hnojiv lze postupně redukovat biologickými přípravky (tzv. biopreparáty). Vybrané kmeny mikroorganismů se zde uplatňují ve směsi s minerálními nosiči, které jejich činnost aktivují, účelově je chrání proti nejrůznějším vnějším škodlivým vlivům, chemickým šokům a odplavení.