"Byt byl hodně vybydlený, nehezké umakartové jádro fungovalo doslova jako reproduktor hádek sousedů," komentuje majitel bytu. "Byl jsem připravený celý byt zrekonstruovat. Je na pěkném místě a k mým rodičům i rodičům mé ženy to máme kousek."

Za pár měsíců se mělo mladým manželům narodit dítě, proto budoucí tatínek chtěl stihnout rekonstrukci co nejrychleji.

Dobrá strategie rozhodne o úspěchu

Praktickým krokům musí předcházet strategická příprava: ujasnit si, co chceme a očekáváme. Zda i za pár let vystačíme s plánovaným sprchovým koutem, zda můžeme mít v koupelně víceúčelové zázemí (pračku, sklad hygienických potřeb atd.).

Nádherná nová kuchyň

K dokonalé proměně panelového bytu patří i výměna oken, přičemž se osvědčují zejména okna plastová, úprava podlah, výměna nevyhovující elektroinstalace i ventilace, úprava dveří včetně zárubní, zarovnání stěn stěrkou i vymalování stěn a stropů.

"Byt měl špatné proporce - z kuchyně se šlo do malého pokojíku, který předchůdci užívali jako ložnici, a teprve odtud do obýváku. Nezdálo se nám příjemné chodit z kuchyně do obýváku přes ložnici, a tak jsme se rozhodli pro vážnější stavební úpravu - posunutí příčky a výměnu funkcí pokojů. K tomu jsme potřebovali posudek statika, i když příčka není nosná, projekt a stavební povolení. Papírování nás přišlo na sedm tisíc korun za razítka."

Hrubé práce s kamarádem, odborné s firmou

Podlahy v bytě o rozloze 70 metrů čtverečních byly pokryté linoleem v kuchyni, na chodbě, v koupelně a WC, ve třech pokojích parketami. "Parkety byly v hrozném stavu, prosakoval jimi asfalt, do kterého byly uložené, takže se podlahy staly (po oknech, jádru, radiátorech a příčce) dalším bodem rekonstrukce.

Výměnu oken za plastová jsme provedli jako první. K tomu jsme potřebovali jak stavební povolení, tak i souhlas společenství vlastníků. Pak následovala výměna starých litinových radiátorů za deskové."

Práce bylo víc než dost.

Koupě a usazení čtyř oken s jedněmi balkónovými dveřmi přišlo na 70 000 Kč, koupě a osazení čtyř radiátorů včetně termostatických ventilů na 26 000 Kč.

Do rekonstrukce se majitel bytu pustil s pomocí kamaráda, ale na odborné práce zval firmu. S novou instalací elektřiny, plynu a vody včetně odpadů, ani s výměnou oken a radiátorů si nezahrával. Navíc potřeboval i revizní zprávy od specializovaných firem. Řemeslníky vybíral pečlivě.

Likvidace starého za pár dní

Umakartové jádro zrušili za jediný den. Na staveništi zachovali pouze přívod vody, kam připojili hadici, a toaletu. Těžší už bylo odstranit příčku. Tu odbourávali po kusech. I tuto likvidační část zvládli za jeden další den. Neskladnou suť a kusy zdiva i kuchyňského nábytku ukládali do objednaného kontejneru (cena v Praze: 1500 Kč).

Část majitel odvážel do nedalekého sběrného dvora, který město poskytuje soukromým osobám zdarma. Hodně času zabralo vytrhávání parket a očištění podlahového podkladu od asfaltu. Likvidace starého a nechtěného trvala necelý týden.

Nové instalace, další papírování

Na řadu přišly instalační práce: nové rozvody elektřiny, telefonní linky, vody, plynu. "I v tomhle případě jsme narazili na papírování: souhlas elektrorozvodných závodů, hasičů atd. Na práce jsme si zavolali odborníky. S manželkou jsme měli všechno do detailu rozmyšlené, a i když teď zjišťujeme, že ještě něco jsme mohli řešit jinak, jsme spokojení.

Původní odpornou umakartonovou koupelnu majitelé vybourali a novou si vyzdili.

Výměna radiátorů znamenala (s ohledem na to, že byt je v přízemí) jednání s majiteli ostatních bytů, protože bylo třeba vypustit celý systém, poté zase napustit a zkontrolovat. Samotná práce byla však za den hotová."

Proměna konečně ve finále

Nejnáročnější byla úprava podlah. "Než jsme mohli položit plovoucí podlahu, několikanásobně jsme vyrovnávali podklad. A to jsme si, díky tomu, že byt je v přízemí, moc nelámali hlavu s izolací proti kročejovému hluku."

Ještě před konečným položením plovoucí podlahy se pustili svépomocní řemeslníci do stěn a stropů. Starou malbu oškrábali, ocenili přitom, že v bytě nebyly tapety, a zatmelili praskliny mezi panely. Novou příčku postavili z ytongu a umístili ji o dva metry hlouběji do původního obýváku, ze kterého se stala ložnice. Pak zasadili novou zárubeň. "Příčku i se štukováním jsme zvládli za tři dny, firma by možná byla rychlejší, ale také podstatně dražší."

Ložnice je nyní slunná a útulná.

Nové jádro budovali i se štukováním necelý týden. Rozvody a obklady včetně instalace nové smaltované vany, umyvadla, pračky a WC, i obložení kuchyňské části včetně instalace linky nechali na odbornících (cena této části vyšla zhruba na 80 tisíc, z toho 20 tisíc byl účet za práci, zbytek za vybavení včetně myčky nádobí, horkovzdušné trouby a sporáku).

Nakonec přišly plovoucí podlahy (cca 45 metrů čtverečních krytiny i s pokládkou stálo 40 tisíc korun). Pak už zbývalo byt vymalovat a stěhovat se.

"Všechno jsme vymalovali na bílo. Podlaha je v barvě třešně, tedy poměrně tmavá, tak jsme se do žádných barevných experimentů na zdech nepouštěli. Jen s jednou výjimkou - teď se pomalu chystáme přestěhovat dcerku z naší ložnice do dětského pokoje a tam možná uděláme stěny veselejší."

Celkem stála celá rekonstrukce kolem 350 tisíc korun.

Byt ještě není dokonale zařízený, ale prozatím došly peníze. Manželé však jsou velice spokojení. Budou tři roky splácet nevelký úvěr (většinu kupní ceny bytu zaplatili z ušetřených peněz a s přispěním rodičů), tedy šest tisíc korun měsíčně, do fondu oprav a za služby platí čtyři tisíce. Podobný byt se v okolí pronajímá - i se službami - za šestnáct tisíc měsíčně.

Přestože je za současné situace (kdy je manželka na mateřské) pro ně deset tisíc za bydlení dost velký zásah do rodinného rozpočtu, výdaje se jim v nedalekém budoucnu výrazně sníží.