Článek
Podkroví přímo vnucuje nevšední, atraktivní prostory pro vybudování bydlení, které splní i ty nejnáročnější požadavky na moderní byt. Nepravidelné tvary, zejména šikmost stěn, dávají šanci naší fantazii k vytváření různých nik a zákoutí a netypických místností. Protože v nejvyšších patrech máme blíže ke slunci, nabízí se vytvářet prostory prosvětlené, vzdušné a mimořádně útulné. Přínosem zejména vestavby půdního bytu bývá i terasa s neobvyklým výhledem do okolí.
Výhodou podkrovních prostor je množství světla. Aby se však slunce nestalo nepříjemným, především v horkých letních měsících, osadíme byt větším počtem oken se skly s nižším součinitelem tepla a opatříme je žaluziemi.
| Proč stavět podkrovní byt? |
| Navýšení hodnoty původní nemovitosti - Na rychlé devastaci domu má největší podíl dešťová voda protékající poškozenou střechou. Řešením je rekonstrukce střechy, která nás však svými vysokými náklady nutí přemýšlet. Nástavba či vestavba bytů je v této souvislosti rozumným propojením užitečného s příjemným. Velká část nezbytných investic na opravy starého domu se zúročí vznikem nové nemovitosti - krásného půdního bytu. |
| Levný pozemek - Ve městech není snadné najít volné stavební parcely. Rovné střechy panelových domů a rozlehlé půdy starých činžáků nabízejí nespočet už zainvestovaných pozemků, na kterých nemusíme budovat základy, nosné konstrukce ani přípojky vody, plynu či kanalizace. Stejnou výhodu nabízí vestavba či nástavba bytu v rodinném domě. Cena půdního bytu proto bývá nižší (u vestaveb od 12 tisíc korun/m2, u nástavby musíme počítat s vyšší cenovou laťkou - cca od 16 tisíc korun) než u klasických novostaveb. Odpadají náklady na získání pozemku a lze vhodně využít stávající inženýrské sítě a infrastrukturu. |
| Atraktivní prostory - Výška podkroví umožní vestavět na půdě mezonetový byt, tedy byt o více podlažích, nebo alespoň byt s vyvýšenou galerií, kterou využijeme jako ložnici nebo rodinné zákoutí k posezení. |
| Neobvyklé prvky - Sloupky a vazné trámy jsou prvky, které můžeme buď nahradit modernějšími prvky a tzv. vymazat z prostoru, nebo je naopak zajímavě začleníme do interiéru a necháme je zaznít. |
| Úložné prostory - V půdních bytech najdeme množství zdánlivě nevyužitelných míst, která snadno proměníme v nenápadné úložné prostory, vestavěné skříně, skříňky apod. |
| Světlo |
Technické i finanční nástrahy
Vestavba i nástavba jsou takovými úpravami střech, s jejichž využitím se v původních projektech domů nepočítalo. Proto je nezbytné statické posouzení celé stavby i konstrukce stropu nad posledním podlažím, v případě vestavby kontrola statiky krovu a posouzení rozsahu eventuálního poškození dřeva. Jednou z nejvýznamnějších akcí je provedení tepelné izolace a izolací proti vodě, odvětrání a položení vhodné střešní krytiny.
Před realizací stavby prozkoumáme také možnost napojení na potřebné inženýrské sítě - elektřinu, vodu, kanalizaci, plyn, dálkové vytápění. Pokud např. nevyhovují průtočné průřezy potrubí a stoupačky musí být posíleny, tedy vyměněny, zvyšují se náklady v řádu desetitisíců. Může se také stát, že kapacita příkonu elektrické energie v domě je vyčerpána, a budeme proto nuceni požádat o zvýšení příkonu, což může být v některých oblastech problematické.
Z podkroví můžete udělat kancelář.
V historických částech měst a obcí si ověříme požadavky úřadu památkové péče - nástrahou bývá výškový limit objektu, možnosti osvětlení, vestavění oken, střešních vikýřů apod.
Výši nákladů ovlivňuje také technický stav střechy (cena bytu se budováním střechy zvyšuje v průměru o 350 tisíc korun, proto je výhodnější akci načasovat a spojit s nutnou rekonstrukcí střechy stávající). V objektech vyšších než čtyři podlaží by měl být vybudován výtah - výjimku můžeme požadovat v případě, že v domě není kam jej umístit, případně by jeho instalace narušila statiku nebo historickou hodnotu stavby (např. kdyby měl být instalován na venkovní fasádu). Výtah představuje položku v řádu mnoha set tisíc korun, není však nákladem, který by měl v plné míře hradit stavebník-investor v případě, že nejde o vlastníka domu.
Vytápění podkroví
V bytech pod střechou už nepočítáme s používáním lokálního vytápění (nesnadná manipulace s tuhými palivy a odpadem). Vhodnější a zejména ekonomické je teplovodní ústřední vytápění, zvláště tam, kde je dům tímto způsobem již vytápěn - většina kotlů bývá předimenzována asi o 40 %.
Jestliže by však připojení bylo složité nebo dokonce nemožné, můžeme zvolit vytápění elektřinou - akumulační vytápěcí systém (plně využívá levný noční odběr), pohodlný a běžně využívaný přímotopný systém (možnost volby levného proudu elektrifikované domácnosti podle nových podmínek dodavatelů) a velkoplošné elektrické vytápění pomocí odporových vodičů uložených v konstrukci stropu nebo podlahy.
Půda vytváří rozmanitá zákoutí.
Vhodné materiály
Při stavbě použijeme takovou technologii, abychom vyloučili tzv. mokré procesy - tedy vylehčenou konstrukci a suchou montáž. Snadným a nejčastěji používaným materiálem jsou odlehčené tvárnice, sádrokartonové desky s protipožární odolností, využívané hlavně pro pohledové opláštění u stropů, krovů, vazníků příček (tedy u vertikálních, horizontálních i šikmých ploch).
Díky tepelněizolačním vlastnostem se stále ve větší míře uplatňuje další lehký materiál - dřevo. Hodí se především pro vestavby, ale uplatní se i u nástaveb, protože dřevěná konstrukce stavby představuje minimální přitížení základů.
Přímo nezbytná pro pohodu v půdním prostoru je tepelná izolace, kterou provedeme tak, aby co nejméně zatížila stávající konstrukce. Často se využívá klasické minerální vlny uchycené pravidelným laťováním, nebo do dutin nafoukanou minerální vlnou-granuláty či nehořlavým drceným papírem (tepelná izolace by měla být alespoň v l6ticentimetrové vrstvě).
V souvislosti s prováděním opláštění počítáme s parozábranou, chránící systém před možností kondenzace rosného bodu. U půdních vestaveb dbáme na dokonalou zvukovou izolaci, tlumící kročejový hluk u dřevěných nebo deskových podlah. Řešením jsou např. plovoucí podlahy v kombinaci s vyhovující nášlapnou vrstvou, dobře tlumí silný koberec, korek nebo dražší varianta PVC.
| Kdo staví a za jakých podmínek |
| Investor je vlastníkem domu - Potřebuje stavební povolení a poté nakládá s novou bytovou jednotkou jako s každým volným bytem v domě - užije ji pro sebe, převede podle zákona o vlastnictví bytů (tedy s podílem na společných částech celého domu) do vlastnictví jiné osoby, případně pronajme za dohodnutých podmínek, které zákon v zásadě nijak neomezuje. |
| Investorem je cizí osoba - Stavbu provádí se souhlasem vlastníka, o stavební povolení žádá vlastník, případně jím pověřená osoba. |
| Přistavěná část je nedílnou součástí domu a její užívání může mít různé podoby: |
| Investor si nový byt pronajme za podmínek, že výše nájemného zahrnuje návratnost prostředků vložených do půdní vestavby či nástavby (většinou jde o symbolické nájemné po dobu 10, 15 až 20 let s možností následného odkoupení bytu do vlastnictví, nebo sjednání dalšího nájmu podle pravidel, která v té době již jistě budou zákonem upravena tak, aby cena bydlení byla v relaci k příjmům obyvatel v zemi). |
| Vlastník zřídí ve prospěch investora věcné břemeno (právo užívat byt k bydlení za výhodných podmínek aj.). |
| Investor se po dokončení stavby stává vlastníkem půdního bytu a podílníkem na společných částech domu podle zákona o vlastnictví bytů. |
| Investor se stane např. na základě smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené před zahájením stavby, podílovým spoluvlastníkem domu podle občanského zákoníku. |