Hlavní obsah

Jak bydlí bývalá pěvkyně a kurátorka Maya Lukas

Právo, Zdeněk Smíšek

Popsání příběhu bývalé operní pěvkyně, dnes kurátorky a ctitelky zejména výtvarného umění, by vydalo na cestopis. Maya Lukas se narodila v Chorvatsku - v Záhřebu - a dětství prožila u Dubrovníku. Roky působila ve vídeňských operních domech a dvacet let žije v Praze.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Prohlédnout si umělecká díla v zařízeném interiéru může být inspirativnější než návštěva galerie.

Článek

Ta se jí stala domovem i z dalšího nemalého důvodu - životním partnerem je architekt Otakar Dvořák a netřeba dodávat, že jejich zájmy se prolínají.

„Do Prahy jsem přijela z Vídně v roce 1996 na pozvání developera, který tu stavěl kancelářskou budovu Praha City Center - jedním z jejích architektů byl právě i architekt Dvořák, s kterým jsem se při společné práci seznámila. Investor chtěl, aby ta budova žila ve veřejných prostorách i kulturou a uměním. Byli rozhodnuti prezentovat současné české umění a moje role byla v hledání a kontaktování umělců a galerií,“ vzpomíná majitelka agentury CumArte.

Evropské turné

Maya Lukas doma studovala na hudební akademii zpěv a jedno z prvních angažmá bylo v Chorvatském národním divadle v Osijeku nedaleko maďarských hranic. Pak dostala stipendium do Vídně a její putování do srdce Evropy pokračovalo.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Následovalo angažmá ve Volks-opeře, kde jsem zpívala třináct let. Tam jsem potkala mnoho hvězd operního nebe. Ale po letech jsem již měla chuť na změnu a stále častěji jsem se začala věnovat aktivitám spojeným s výtvarným uměním. Jak víte, Vídeň je velké hudební a kulturní centrum se spoustou institucí, které velmi obohacují kulturní život. Už tenkrát jsem se seznámila s mnoha výtvarníky, až jsem se nakonec dostala k mému novému oboru, který mi umožnil nové pracovní uplatnění v Praze.

Začala jsem tu propagovat - jak říkají Američané - corporate art. Česky tomu říkám umění pro kanceláře. Lidé v kancelářských budovách tráví spoustu času - jednak jako zaměstnanci a také jako ti, kdo přicházejí na schůzky. Výtvarné umění i v kancelářských prostorech povznáší a činí pracovní prostředí příjemným.“

Ke svému profesnímu cestopisu Maya Lukas přidala v roce 1998 ještě Londýn. Absolvovala tam dva semestry na institutu pro současné umění.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Získala jsem přehled o současném výtvarném umění a o mezinárodním trhu, který se během dalších let neuvěřitelně rozrůstal. Dnes jsou investice do umění celosvětově podobné ostatním finančním investicím v nemovitostech,“ konstatuje naše hostitelka během rozhovoru v kanceláři v Petrské ulici, ve zmodernizovaném domě na Starém Městě, který patří italskému majiteli.

Uměleckými předměty je obklopena i zde. Stejně jako ve vlastním bytě v Praze 5, tak i v jednom z bytů v budově své kanceláře, který jim poskytl majitel. Tyto prostory slouží také vlastně jako galerie - jak dokládají i naše fotografie, kam se mohou klienti přijít podívat a ověřit si, jak výtvarné dílo působí přímo v zabydleném interiéru.

Byt jako výstavní síň

„V našem bytě máme velkou škálu moderního umění, jsme oba sběratelé. Některé tradičnější obrazy jsem zdědila. Větší část naší sbírky tvoří ale současné umění, které mne více oslovuje.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Půdní byt ve starém domě je moderně zařízen a dává tak vyniknout nejednomu uměleckému artefaktu zde vystavenému.

Dům, kde máme byt, byl postaven roku 1995. Začínali jsme s minimem nábytku a většinu umění tvořily obrazy. Jediné, co jsem si z Vídně přivezla, byl můj klavír. Naši přátelé vždy po příchodu říkali, jak máme byt krásně zařízený. Ale nic jiného než obrazy na zdi a klavír tam nebylo.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Můžete kombinovat moderní umění se starými díly a já to tak dělám i doma.“

Praha mi připomíná Dubrovník a dětství ve starém renesančně-barokním městě. Vše, co se tam dělo, mě ovlivnilo na celý život. Vídeň je samozřejmě také krásné město, ale jakmile jsem přišla do Prahy, tak jsem se tu cítila dobře. Jen chorvatské moře se zálivy a ostrůvky mi tu chybí, a tak se tam ráda vracím.“

Šťastná chvíle

Během angažmá v opeře byla Maya Lukas součástí velikého týmu. „V opeře jsou dána určitá neměnná pravidla, která vás do jisté míry omezují. Je tam režisér a dirigent, kterému se musíte přizpůsobit. Ve svém novém oboru mám mnohem více osobní svobody. Já si vybírám umělce, se kterými chci spolupracovat, a to mě naplňuje a pořád inspiruje.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Také mě těší, když lidé mají stále větší zájem pořídit si originální umělecká díla i do svého soukromí. Nemusí to být ani náročná investice, ale i malé umělecké dílo změní prostředí. Předpokladem je, že člověk si koupí - třeba obraz - předmět, který se mu opravdu líbí a osloví ho. Měl by ho také umět obhájit. Měl by se naučit o uměleckém díle říci něco více než jen to, co se mu líbí - je tam loď, mám rád lodě… A čím více lidé o obrazu vědí, třeba i o jeho autorovi, tím je jim bližší.“

Maya Lukas si uvědomuje, jak „šťastná chvíle“ je prodat někomu obraz, protože ne každý si může jeho pořízení dovolit.

Od Praha City Center k Palladiu

V Čechách bývala tradice, vzpomíná Maya Lukas, kdy investor velké stavby musel určitou část nákladů vložit i do realizace uměleckého objektu ve veřejném prostoru.

„Developeři v mnoha zemích i velké firmy se tak často rozhodují sami i bez této povinnosti - v soutěži s konkurencí o prestiž. Ne každý je ale osvícený. I moje spolupráce s Praha City Center skončila v roce 2014, když nový majitel budovy ze vstupního prostoru v pasáži odstranil jedinečné osvětlení od skvělého Reného Roubíčka!“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Není pavlač jako pavlač…

V minulých letech se Maya Lukas věnovala realizaci šesti uměleckých děl pro objekt budovy Palladia (obchodního a administrativního centra) zahrnující některé chráněné objekty na náměstí Republiky.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

„Zařizovat něco takového na zakázku je velmi náročné a raději bych místo jednoho projektu uspořádala padesát výstav,“ usmívá se.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám