Článek
„Někdy je období, že se doma potkáváme večer nebo dokonce až v noci,“ konstatuje energická a činorodá máma dvou dospělých dětí.
S dcerou Adélou spolu někdy moderují společenské akce, sama vede dramatické kroužky dětí (někdy v nich „supluje“ dcera), v domovech seniorů produkuje pořady se svými hosty, rozjíždí kurzy rétoriky a se svými kolegyněmi Vlastou Žehrovou a Kamilou Špráchalovou pod agenturou Harlekýn zkouší vzpomínanou hru, kde se také podílí na produkci včetně shánění sponzorů. Pestrý kolotoč!
Do Divadla U Hasičů (a vůbec po Praze) chodí z bytu v centru nejraději pěšky. Držet s ní krok je pro trénované. Už proto, že pravidelně chodí cvičit do Vacu na Opatově.
„Mám tam kamarádku, a když to jde, tak jsem tam obden. K životu potřebuju hodně pohybu, chodím i na in-line, ráda lyžuju atd. Cítím se pak fakt dobře, a to je pro mne podstatné.“
Vybroušená výměna
„Vyrostla jsem v centru Prahy a jsem tady zvyklá. Chvilku jsme s manželem bydleli v Podolí u kurtů a moc se mi tam líbilo, ale byt byl malý, a když se nám narodila Adélka a my už měli doma čtyřletého Davídka, bylo nám tam těsno. Rozhodli jsme se pro výměnu – při natáčení seriálu Hospoda.
Cestou z ateliérů jsem si o bydlení povídala s panem Otakarem Brouskem starším. Slovo dalo slovo a byty jsme si vyměnili. Jemu vyhovovalo, že z Braníku budou mít rychlejší cestu na chalupu. Byla jsem ráda, protože výměna s už vyhlédnutým bytem nám nevyšla. Měla jsem radost, že v našem bytě budou bydlet lidé, které mám ráda.“
„Výrazné barvy, které mám ráda, máme i v ložnici.“
Manžel paní Evy má vystudovanou UMPRUM – obor nábytek, takže si doma vždycky dělali spoustu věcí sami.
„Já jsem specialistka na barvy, které mám ráda výrazné, moderní. Můžeme si to doma dovolit, protože bydlíme ve funkcionalistickém domě z třicátých let, kde je pro to prostor. Když něco předělávám, tak od základu. Už jsme v tomto bytě dvacet pět let a za tu dobu doznal různých změn.
Pravda, na rozšíření koupelny, kam bych bývala ráda umístila vířivou vanu, nedošlo, protože nosná stěna musela zůstat na svém místě,“ konstatuje šikovná herečka, která od jara umí být i chalupářkou. Ale ne úplně typickou.
Koupelna už nemůže být zvětšena, ale i tak je nebývale prostorná.
Pánvičky i botičky
„Od mládí jsem vedla děti ke sportu, takže o víkendech jsme bývali hlavně se synem Davidem na tenisu, fotbale. Později s dcerou Adélou po krasobruslařských závodech. Tenkrát jsem si chalupy moc neužívala. Teď, když už jsou děti dospělé a mám vzácně volný víkend, tak si na chalupě ráda posedím za hezkého počasí na terásce, u bazénu. A když přijedou děti, ke spokojenosti mi nic nechybí. Nejsem ani žádná zahradnice. Vládnu ale i motorovou pilou (včetně nastartování) a kosou. Taky fitko,“ usmívá se.
Kuchařka? To prý je nadšená! Když se před natáčením seriálu tzv. zaučovali u šéfa Zdeňka Pohlreicha, chválil ji a na směně v kuchyni obstála.
V kuchyni paní Evy to žije a vše je tu vyrobeno na míru a podle jejích přestav.
Eva Čížkovská vaří ráda a těší ji, že i v tomto bytě má kuchyň podle svých představ, i když už pomalu nazrává čas na její modernizaci – jak začíná naše hostitelka naznačovat manželovi.
„Vařím, peču, marinuju, vyrábím paštiky a jiné dobrůtky… Rodina je zvyklá na teplé večeře. Udělá mi radost, když si koupím do kuchyně nějakého skvělého pomocníka, ať už jde o kvalitní nůž, nového elektrického pomocníka nebo kvalitní pánev. Je to pro mne skoro na úrovni kabelčiček a botiček. To, že hodně vařím a peču má jednu výhodu, protože potom už toho tolik nesním, pokud vůbec. Většinou jsem přejedená už z ochutnávání.“
Dům z třicátých let měl vedle kuchyně pokoj pro služku. Dnes je z něho (po zbourání příčky) součást prostorné kuchyně pro všechny.
Design bez režiséra
„Nikdy jsem nevyhledávala služby bytového designéra. Zařizování mě baví. Naposledy jsem se pustila do obýváku. Když byly děti malé, hlídali jsme hlavně praktičnost a počítali jsme s tím, že některé věci i zničí. Teď jsem si už udělala obývák hezky, tak, jak jsem chtěla. Ráda se pouštím do modernizace od základu a spojuji design s našimi potřebami. To mám ráda. Krása i praktičnost. Přitom nemusím při zařizování bytu nějak rozhazovat.“
Jako suvenýry ze zahraničních dovolených si naše hostitelka vozí hrnečky a další předměty. „Líbí se mi, když je interiér zabydlený věcmi, které evokují vzpomínky na určité momenty nebo místa, kde jsem byla. Mám doma i kytky, ale jsem taková Betty MacDonaldová. Adélka říká, že jich většinu zabiju. Ale vždycky se snažím. Povídám si s nimi, někdy se to ale prostě nepovede,“ usmívá se bytová designérka samouk s tím, že to nemusí být vždy drahá legrace.
Starožitný rám velkého zrcadla v předsíni kontrastuje s jinak převážně moderním vybavením bytu.
„Ráda se nechávám inspirovat. Netvrdím, že je vše z mé hlavy. Kombinování je zábavné. Zařizovala jsem kuchyň v paneláku i své tetě, kde to bylo speciálnější, protože byla na vozíku. Vyklízela jsem, bourala, malovala a snažila se co nejvíc činností při rekonstrukci kuchyně udělat sama. Každou chvíli jsem vyběhla do sousedního obchodu pro kutily, popsala jsem prodavačům, co dělám a co tedy potřebuji. Za hodinu jsem tam byla znovu pro něco dalšího. Nejdřív na mě nevěřícně koukali a po několikáté mé návštěvě už jsme to brali všichni jako velkou srandu!“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.