Hlavní obsah

Bydlení v provensálském stylu podle malíře Richarda Bergmana

Právo, Arnošt Tabášek

Z ulice vilové čtvrti jsme vstoupili do domu a před námi se otevřel zcela jiný svět. Překvapil jako říční perla posazená v lastuře. Zurčící voda, tráva, keře, stromy, kameny, sochy i umělecké artefakty jsou přirozeným pokračováním nízkého bungalovu, zídkového plotu i ateliéru Richarda Bergmana.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Obytný exteriér s bazénem, pergola, dlažba prostřídaná s kameny - malý kousek Středomoří uprostřed Turnova

Článek

Zahrada také nabízí prosluněná i stinná zákoutí. Některá laskají teplem, jiná zadumanou krásou skýtají intimitu a klid, další zas rozněcují fantazii a inspirují.

„Mám rád Francii, přitahuje mě zejména prosluněná Provence, kterou charakterizuje rustikální styl. V tomto duchu jsem se snažil své bydlení utvářet. Tomu se podřizuje i vnitřní výzdoba a zařízení interiérů. Všemu vládne prosvětlená atmosféra bungalovů a vil na jihu starého kontinentu,“ říká Richard Bergman, rozený kumštýř, renesanční člověk a tak trochu bohém.

:.Svěže barevná kuchyň v provensálském stylu má v sobě slunce. foto: Právo/Václav Jirsa

Vybral si a vystudoval uměleckou kovařinu na turnovské střední umělecké škole. Stal se milovníkem výtvarného i užitého umění, i když jej v mládí pohltila hudba. Několik desetiletí se živil jako skladatel a textař na volné noze, a třebaže se muzikantskému řemeslu věnuje dodnes, je také známý jako galerista. Nikdy se nespokojí s tím, čeho dosáhl, tvořivost ho pohání do dalších projektů.

Interiéry jako nedokončené obrazy

Týká se to také interiérů, které ho obklopují. Často se podobají nedokončeným obrazům. Vrací se k nim, přepracovává je. Nikdy to však není přebývání v provizoriu. V každé fázi jsou pozoruhodné a originální.

Spíš jde o jakési vylepšování a dolaďování na pokračování. Patří k nemnoha lidem, u kterých se jejich profese, záliby a lásky intenzivně promítají do prostor, v nichž žijí, kde tráví pracovní i volný čas.

:.Venkovní krb - zásoba dřeva je připravena k okamžitému použití-vlevo. Stylová kašna u zahradního posezení-vpravo foto: Právo/Václav Jirsa

Richard Bergman přestavuje citlivě, jako by domýšlel a rozvíjel původní záměry, i když se nerozpakuje vtisknout jim nový obsah. Stejné to bylo s domem rodičů, tím spíš, že některé proměny začaly ještě za jejich života.

Richard Bergman bydlel do svých patnácti v turnovském činžáku nedaleko odtud. Rodiče ale zakoupili svažitou parcelu, na které v roce 1969 vyrostla první část nynějšího domu s půdorysem ve tvaru písmene L.

:.Galeristova pracovna nepopře kouzlo originality. foto: Právo/Václav Jirsa

Zavážkou srovnali profil svahu, plochu zatravnili, k původním břízám vysázeli keře a stromy. Jedna z borovic byla tehdy vysoká jako Richard. Nyní strom měří přes dvacet metrů. Stal se svědkem i podobenstvím dlouhé historie zahrady a celého zdejšího obydlí.

Dům pro kováře a šperkaře

Centrem obývacího prostoru rodičovského domu s plochou střechou byla místnost s krbem, dřevěnou stěnou a rohovým sezením. Vznikl originální a zajímavý celek, který doplňovala pracovna otce (profesora na turnovské šperkařské škole), pokoje obou synů, Richarda a Marcela, ložnice rodičů a hygienické zázemí.

:.Výrazných vzorů se Bergman nebojí ani ve velkorysé ložnici, kterou velkými prosklenými dveřmi propojil s centrálním prostorem domu. foto: Právo/Václav Jirsa

Kamenná stěna obývacího pokoje byla v té době u nás nevídaná. Do zeleně trávníku přibyl bazén vyložený mozaikovými kachličkami. V rohu zahrady stála zlatnická a kovářská dílna. Takové uspořádání později vymezilo prostor k radikální přestavbě a dostavbě ve zcela novém pojetí už pod taktovkou Richarda.

Centrální místnosti ve starém křídle ponechal Richard Bergman původní charakter, i když zařízení zčásti vyměnil či dal rekonstruovat. Například vnitřní chodby dostaly novou barevnost ve španělském stylu, každá z chodeb má svůj jedinečný charakter. Také koupelna se rozzářila barvami.

Baroko ruku v ruce s modernou

„Zahájil jsem i novou výstavbu a ani změnám v původní části domu nebyl ještě konec,“ vypravuje Richard, který kromě nové střechy z mědi dal vybudovat další obývací pokoj s krbem a rozměrným francouzským oknem na terasu. Jedna ze stěn je přírodním obrazem.

:.Fantazie Richarda Bergmana se neomezuje jen na středomořský nebo antický styl - v některých místnostech neváhá dát prostor bujnému baroku.foto: Právo/Václav Jirsa

V interiéru uplatnil kombinaci zcela moderní techniky a starých obrazů v masivních barokních rámech, přibyly ještě štuky na stěnách. Kontrast strohosti linií s přebujelostí tvarů ale ve výsledku překvapivě ladí.

Hned vedle vyrostla letní kuchyně, do které se z přízemí s posilovnou vstupuje úzkým schodištěm. Vládne v ní zcela jiný duch. Je laděna do provensálsky modré, na podlaze zaujme stará italská dlažba. Obdobně je pojatá i sousedící koupelna. Prosvětlený prostor kuchyně se nám otevírá, láká ven, k jihu a slunečním paprskům, které hladí stěny po celý den.

Slunce v bazénu

Zahrada je oknem do svěží přírody půvabné v každém ročním období. Bazén také prošel rekonstrukcí, obklopují ho nažloutlé rustikální kameny z pískovce. Modrá barva kachliček ladí se siluetou zlatavého slunce věčně utopeného na dně. Voda na hladině neustále probublává, navozuje atmosféru klidného rozjímání.

:.Barevná knihovna-vlevo. Jiná chodba v domě umocňuje pocity azurového nebe a tepla-vpravo. foto: Právo/Václav Jirsa

Stačí pohled kolem. Richard si většinu uměleckých artefaktů navrhl sám. Třeba světlo v podobě chobotnice nebo dělicí mříže na oknech, kde se snoubí praktické užití s krásou a půvabem. Dům se zahradou tvoří kompaktní celek, jakousi galerii. Všechny místnosti ovšem zůstávají svébytné jako jednotlivé obrazy.

„Každému se dům nemusí líbit. Někdo je zaskočený, ale je důležité, že se v něm já cítím dobře,“ říká Richard Bergman.

Ateliér s malovanými stropy

Také bývalá zlatnická a kovářská dílna prošla přestavbou. Vznikla nová pracovna, malé studio, ani tady nechybí koupelna, sociální zázemí a sauna, takže ateliér slouží i návštěvám.

:.Richard Bergman foto: Právo/Václav Jirsa

Stal se plně samostatnou jednotkou s vlastním plynovým kotlem a podlahovým vytápěním. Místnostem vévodí atypicky laděný dřevěný nábytek. Doplňují jej obrazy a různé artefakty. Kovové skříňky, původně na uschování lahví hostů jedné pražské restaurace, slouží nyní jako archiv cédéček.

Jsou dílem všestranného umělce Jana Kristoforiho, stejně jako dřevěné malované stropy, které upomínají renesanci. Výzdoba a vzhled jsou (jak jinak!) ryze provensálské.

Inspirace pro hudbu

„S Honzou jsme měli podobný vkus. V domě mi dělal část výzdoby a maleb, stejně jako ve svém sídle ve švýcarském Pratu kousek od Locarna, v bývalém hradišti ze 16. století. Pohádkovou stavbu Honza s přáteli dvacet let renovoval. I tady uvízla část ducha jeho domu,“ říká Richard.

„Taková atmosféra mi vyhovuje, inspiruje mě, takže v ateliéru vzniká má hudba i další projekty.“ Už v sedmdesátých letech Richard Bergman stál na počátcích kariéry Michala Davida a jeho vrstevníků.

:.Moderní zázemí s krbem u kamenné zdi vyladěné do detailu foto: Právo/Václav Jirsa

Třešničkou na dortu byla spolupráce s Karlem Gottem, pro něhož píše dodnes. K hudbě televizních inscenací a rozhlasových her, která v ateliéru vznikala, před časem přibyl scénář a průvodní slovo alba nazvaného Štědrý večer s panem Ladou.

Kromě muziky Michala Davida na něm zazní hlas legendárního herce Radovana Lukavského. „Bohužel jde o jeho poslední práci s milovanou češtinou. Myslím, že vánoční CD se stane i hezkou vzpomínkou pro všechny, kteří měli Radovana Lukavského rádi,“ dodává Richard.

Galerie, dobré vínko i káva

Nedávno se Richard Bergman musel vyrovnat také se ztrátou ryze osobní. Oba rodiče odešli a někdy se mu zdá, že budoucí čas nastalou prázdnotu jen stěží zaplní. Pod slunečníkem, u stolku nedaleko zurčícího bazénu, se neubráníme rekapitulaci.

Její začátek sahá do devadesátých let, kdy Richard Bergman se svou tehdejší ženou Gabrielou zbudovali a otevřeli na pražských Vinohradech jednu z prvních soukromých galerií. V G-33 nabízeli převážně díla malířů Jíry, Komárka, Anderleho, Kulhánka, Karouška, Kristoforiho a dalších předních českých umělců.

:.Barevnost a dekorativnost koupelny s antickými motivy působí luxusně. foto: Právo/Václav Jirsa

Pak v sousední ulici zbudovali Vínečko-33. Stěny freskami vyzdobil Jan Kristofori a interiér se stylovým nábytkem a kovanými lustry, který majitelé chrání jako oko v hlavě, milovníci vína stále navštěvují.

Také G-33 se přestěhovala do nových prostor, připomínajících starodávné římské vily. Přibyla i útulná kavárnička Kafíčko-33. Ani ta však nebyla posledním počinem. Richard s bratrem Marcelem vybudovali další vinohradskou galerii Compromis. V centru Prahy pak vznikla stylová vinárna Malá Bretaň.

Věčné budování

„Je to můj úděl. Něco založím, buduju, pak to změním, předělám a někdy zas opustím. Jdu jinam a začínám nanovo. Dost lidí si myslí, že jsem blázen. Ale co mám dělat, když za čas zjistím, že mám jiný pocit a chci ho vyjádřit přesněji?“

Richard už v začátcích galeristy poznával, že nestačí jen prodávat obrazy. Vybavoval interiéry firem a soukromých sídel. Bylo to na padesát mnohdy velmi prestižních projektů.

Největší teď vzniká ve spolupráci s firmou Helika. Futuristická stavba baziliky Jana Pavla II. pro pět tisíc návštěvníků podle návrhu české architektky Aleny Mocové vyroste do tří let v jihoafrickém Gabonu.

:.Chodby v bungalovu odkazují na španělskou inspiraci - každá z nich má však svůj vlastní charakter. foto: Právo/Václav Jirsa

„Dílo rozhodně vejde do dějin světové architektury, jsme velice vděční, že se na tak velkolepém projektu můžeme podílet,“ říká Richard Bergman. „Spolupracujeme na barevných vitrážích o ploše zhruba pěti tisíc metrů čtverečních. Musím citlivě volit tvůrce, aby díla korespondovala s představou zadavatele, takže to není jen manažerská práce.“

Jeho slova se prolínají se zurčením vody. V podzimním slunci nám připadá, že jsme úplně jinde, někde daleko na jihu. Přitom právě na této zahradě pobývali mnozí kumštýři slavných jmen: Miroslav Horníček, Jaroslav Foglar, Vladimír Komárek, Ladislav Karoušek, Josef Jíra, Karel Chaba, Jiří Hrzán či Jiří Císler. Zdá se, že jejich myšlenky tu kdesi v zákoutích bydlí napořád.

Reklama

Související témata:

Související články

Jak bydlí zpěvák Karel Štědrý s rodinou

Pokud není parcela u domu zpěváka Karla Štědrého úplně pod sněhem, nabízí vždy pestrou podívanou. Však je tady za jedenáct let odvedeno hodně práce. A všechny...

Výběr článků

Načítám