Jak bydlí foodblogerka Kateřina Kuranova v příjemném dvoupokojovém bytě

S partnerem a dvěma psíky se tam (zatím) krásně vejdou. A to i přesto, že Kateřina vlastně nejčastěji pracuje a tvoří doma. Kuchyňská linka byla už ve výbavě bytu, takže kdyby bylo na ní, uspořádala by si ji jinak, ale i tak je s ní spokojená, zejména po přidělání otevřených regálů na mnohé misky a roboty.

Na bydlení pražské rodačky je hezké i to, že se po různých životních etapách vrátila takříkajíc na rodnou hroudu a bydlí kousek od rodičů i Základní školy Na Chmelnici, kterou navštěvovala. (A když laskavý čtenář dovolí další informaci - i já tam docházel!)

Naše hostitelka nedávno vydala i tištěnou kuchařku s roztomilým slovním spojením v názvu - České smoothie, kuchařka s duší. („Snažila jsem se najít české slovo odpovídající anglickému a nepřeložitelnému výrazu užívanému pro dohladka rozmixovaný nápoj…“).

Svěží kniha obsahuje jednašedesát receptů rozdělených podle ročních období. Při jejich sepisování byla Kateřina Kuranova vedena snahou ukázat čtenářům, jak si připravit lahodný nápoj ze snadno dostupných - domácích - surovin tak, jak přicházejí v průběhu roku na trh.

„Za rohem jsem vyrůstala dvaadvacet let a pak jsme se s manželem různě stěhovali po Praze. Jsme spolu osm let a bydleli jsme v osmi bytech. Začali jsme v garsonce 1+1, zkusili to i v novostavbě na Ládví, kde nám vykradli sklep i auto, a v době, kdy už jsme tam ztráceli trpělivost, mi kamarád dal vědět, že jeho táta staví tento dům. Neváhali jsme a jsme tady rádi.

Určitě by se nám tu líbilo třeba i s jedním dítětem. Přímý vstup do bytu je z útulného dvorku a v létě máme na terase u zápraží své posezení. Obývák s kuchyní je poměrně velký a ložnice také. Je tu i velkorysá koupelna. Je to naše zatím nejklidnější bydlení. Kousek od nás je hodně zeleně, tak by bylo kam i s kočárkem. Tramvají do centra je to patnáct minut,“ vypočítává Kateřina klady bydlení, ke kterým lze připočítat i to, že na dvorku může pohodlně pořizovat ilustrační fotografie k receptům.

„Detaily jsme si tu dodělávali podle sebe. Linka pro mne měla malou pracovní plochu, tak nám ji truhlář rozšířil podle mých představ. Zařizování mě tu bavilo, ale dokud nejsme ve vlastním, tak myslím, že nemá cenu investovat do nábytku a doplňků víc, než je třeba.

Vařím a experimentuji tady opravdu hodně a v bytě se mi hromadí i různé rekvizity. Skříňku na nádobí mám i v ložnici. Ráda při focení jídel používám rustikální dekorace, a tak jsem mamce vybrala chalupu a sháním různé úlovky. Na chalupy rodičů vůbec rádi prcháme,“ usmívá se Kateřina, čímž mimoděk potvrzuje i svůj vztah k výtvarnu a cit pro detail.

Cesta naší hostitelky k vydání kuchařky (Esence je nová knižní značka vydavatelství Euromedia) byla pozvolná, ale přirozená.

„Když jsem pro návštěvy - rodinu, kamarády - připravila pohoštění, všichni chtěli recept. Takže jsem jim je přepisovala tak dlouho, až mě napadlo založit si webové stránky. Začaly mít návštěvnost a já dostávala zpětnou vazbu i od cizích lidí. Tak jsem si koupila doménu a začala oficiálně blogovat, což mě dovedlo k dalším souvisejícím aktivitám, které mě dnes živí. Obloukem jsem se tak přes internet dostala zpět k tištěnému slovu a vydání kuchařky,“ vyjmenovává třicetiletá absolventka vyšší odborné školy.

„V mém minulém zaměstnání jsem bývala i jedenáct hodin denně (pravda, pátek a víkendy byly volné) a do toho jsem ještě rozjížděla svůj blog, který mě zabavil i zaměstnal přes dny volna. Tak jsem se nechala manželem vyhecovat a udělala střih. Teď se věnuji gastronomii a shodou okolností se mi posunula hlavně ke zdravé výživě. Je to i proto, že tak sama žiji. Preferujeme oba zdravou stravu, ale dáme si i kachnu. Řídíme se podle rčení - všeho s mírou. Nikomu nic nevnucuji. Jen připomínám, že by se mělo vařit z kvalitních surovin.

Pracovala jsem také ve firmě, kde razili záslužnou myšlenku, že když budou zaměstnanci dobře jíst, bude se jim lépe pracovat a myslet. Zvali nám výživové poradce, kteří chodili do firmy a učili nás, jak si udělat svačinu s využitím syrové zeleniny. Opravdu mě to zaujalo. Nechala jsem si poradit - tedy i smoothie - a poměrně brzo zhubla patnáct kilogramů a zbavila se zdravotních problémů.“

Kateřina Kuranova má vysněný bílý domek s trámy a muškáty v oknech. „Úplně nejvíc by se mi líbilo, kdybychom mohli postavit někde tady, ale to je opravdu jen vize. Tam bych mohla mít jednou třeba i svůj opravdový ateliér. Všechno chce svůj čas.“