Ke koníčkům Babydědka (jak se sám představuje zainteresovaným) patří i psaní knih – většinou o jeho koních a ženách. A také stavařina.

Za svůj život postavil několik domů a na pozemku v Hájku u Prahy má na čestném místě i vyřazený železniční vagon, který před desítkami let přebudoval na stáje pro své první koně.

Baví mě vymýšlet projekty a pak je předávat profesionálům, říká Ludvík Hess.

„Baví mě vymýšlet projekty a pak je předávat profesionálům,” říká Ludvík Hess.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Od té doby vidlemi přeházel tuny sena a hnoje. A jeho ruce si také pochovaly některé z téměř sto třiceti mimin odložených zoufalými matkami v posledním desetiletí do známých babyboxů, jichž je po české zemi rozmístěno k sedmdesáti (v září jich bylo šedesát šest).

Jídelní stůl je jeden ze symbolů chovatelova domu a potvrzuje, že se tu může scházet hodně lidí.

Jídelní stůl je jeden ze symbolů chovatelova domu a potvrzuje, že se tu může scházet hodně lidí.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Bez umělých náhražek

„Rád stavím. Baví mě to, i když sehnat dobrou firmu s kvalifikovanými zaměstnanci je těžké.

V počátcích budování tady na Hájku jsem vždy začínal bez firmy a jednal jsem se řemeslníky osobně. Vlastně je tomu tak i dnes. Pravda je, že je u nás situace ve stavebnictví kritická. Sehnat českého řemeslníka je těžké a Ukrajinci nebo Bulhaři bývají v oboru nevyučeni. Ale jsou i skvělí řemeslníci! Klasickým příkladem je můj oblíbený kameník Josef Máca z lomu Kaliště, který mi dodává žulu na milimetr přesně opracovanou. Mám i dobrého truhláře Michala Podstavce z Radešova. Problém bývá se zedníky, s dlaždiči je obrovský. Nejsem schopen sehnat kvalitního dlaždiče.

Rohový krb je další dominantou přízemí domu.

Rohový krb je další dominantou přízemí domu.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Pracovna chovatele – vydavatele literárního časopisu v přízemí domu se vyznačuje hlavně masivním stolem a postelí u okna do stáje, kterým je možné sledovat klisnu před porodem.

Pracovna chovatele – vydavatele literárního časopisu v přízemí domu se vyznačuje hlavně masivním stolem a postelí u okna do stáje, kterým je možné sledovat klisnu před porodem.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Na mém domě najdete především kámen, dřevo a mosaz na svítilnách a podobném příslušenství. Nemám rád umělou hmotu, plasty a snažím se shánět i vypínače a zásuvky z porcelánu.“

Pokračování vize

Ludvíka Hesse také baví vymýšlet návrhy projektů, které pak předává k dotvoření profesionálům.

„Stejně tak jsem nyní postupoval při budování azylových domků,“ konstatuje vizionář Ludvík Hess. Jak říkává, nejraději by byl, kdyby babyboxy nikdo nevyužíval a počet odložených dětí nenarůstal.

V areálu na Hájku vyrostly dva nové domky s pokojíky.

V areálu na Hájku vyrostly dva nové domky s pokojíky.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Dřevěné schodiště vede k pokojům v podkroví a ke společenské místnosti v druhém objektu.

Dřevěné schodiště vede k pokojům v podkroví a ke společenské místnosti v druhém objektu.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Ale ve spolupráci s jejich současným výrobcem Zdeňkem Juřicou z Náměšti nad Oslavou nepřestávají dbát na zdokonalování i další rozmisťování babyboxů. Už jsou po celé republice a připravují se s mnohými nemocnicemi, radnicemi, institucemi a sponzory další. Na zkušenou k nám kvůli tomu ze zahraničí přijíždějí zájemci o projekt!

„Nyní na všechny babyboxy dávám cedulky s jednoduchým nápisem: Odkládáš-li děťátko, protože s ním nemáš kde přespat – zavolej, bude o vás postaráno. A je tam číslo mého mobilu.“

Jeden z připravených pokojů – pokračování babyboxů.

Jeden z připravených pokojů – pokračování babyboxů

FOTO: Petr Hloušek, Právo

To, čemu by člověk při prvním zaslechnutí myšlenky těžko uvěřil, že je možné uskutečnit, se opět stalo realitou. Na pozemku Ludvíka Hesse, pár desítek metrů od jeho domu a stájí, už stojí dva domky. V každém je po dvou místnostech se společnou kuchyňkou a koupelnou s WC.

V každém domku je jedna koupelna pro dva pokoje se společnou kuchyňkou.

V každém domku je jedna koupelna pro dva pokoje se společnou kuchyňkou.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

V prvním domku jsou dva pokoje v podkroví, v přízemí je dílna – úložné prostory s technickým zázemím. V druhém domku jsou pokoje v přízemí a v podkroví je jedna velká místnost – herna.

Na fasádě jednoho z nich nechybí logo hlavního donátora.

Na fasádě jednoho z nich nechybí logo hlavního donátora.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Přední i zadní vrátka

„Abych se trošinku dostal i k prevenci a neřešil jen odložené děti, tak jako logický doplněk k babyboxům považuji tuto šanci na ubytování maminek s dětmi.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Bez pomoci sponzorů – hlavně francouzské nadace SAINT-GOBAIN – bych se do projektu samozřejmě nemohl pustit. Nakonec jsou to dva malé, venkovním dřevěným schodištěm a můstkem propojené domky. I přes omezený a hlídaný rozpočet jsem i zde použil své oblíbené materiály – kámen a dřevo. Dveřní i okenní zárubně jsou z žuly mrákotínského typu (ze kterého je také postaven monolit na Pražském hradě). Dostavělo se tady nedávno a právě dolaďujeme vybavení.

Koně chovám celý život. V září to bylo čtyřicet let, co se u mne narodilo první hříbě. Od té doby jich bylo na sto šedesát. Hřebec Manorek po otci plemeníkovi Manorovi, který se s Josefem Váňou kvalifikoval na Velkou pardubickou.

„Koně chovám celý život. V září to bylo čtyřicet let, co se u mne narodilo první hříbě. Od té doby jich bylo na sto šedesát.” Hřebec Manorek po otci plemeníkovi Manorovi, který se s Josefem Váňou kvalifikoval na Velkou pardubickou.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Přitom se průběžně snažím babyboxy vyměňovat a dávat nemocnicím, které se zavazují, že je budou nejméně deset let provozovat. Těžko si představím, že bych se o ně staral v osmdesáti letech z domova pro seniory,“ dodává Ludvík Hess necelé dva roky před svými sedmdesátinami.