Hlavní obsah

Jak bydlí architekt Tomáš Petrášek ve starém mlýně nedaleko Zbirohu

Právo, Zdeněk Smíšek

V romantickém údolí za Zbirohem se vine potok, na kterém je za sebou hned několik starých mlýnů. Na jednom z nich se rozhodl žít a tvořit architekt Tomáš Petrášek s rodinou. Praha mu během studií k srdci, jako rodákovi z jihočeské vesnice, až tak nepřirostla.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Bývalý mlýn je uprostřed lesů.

Článek

Volba byla o to snadnější, že v části stavení bydlí maminka a babička jeho partnerky. „Vyrůstal tu její děda, který se vyučil mlynářem.“ Proto ani jimi prováděná rekonstrukce nebyla tou první v objektu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Když architekt dělá sám pro sebe, tak je to kolikrát složitější, protože za vás se už nikdo nerozhodne. Nejsem ostentativní ekolog, ale krajinu mám hodně rád, říká architekt Tomáš Petrášek.

V bývalé technické části mlýna si mladá rodina zřídila na třech podlažích moderní a pohodlné bydlení nepopírající odkaz předků. Jednou z ozdob je staré trámoví a dřevěné stropy. Citlivě jsou zasazena nová moderní okna malých i opravdu velkých rozměrů.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Kuchyňská linka je kombinací koupených částí s dalšími, udělanými na míru.

Vše tu vzniká postupně a v plánu je i přístavba terasy v prvním patře, na kterou se bude vstupovat z hlavního obytného prostoru – obývacího pokoje spojeného s kuchyní. V přízemí je místo na spaní, v podkroví pak společná pracovna.

Příroda především

Luxusem místa nacházejícího se na kraji chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je i fakt, že je obklopeno vlastními pozemky. Výhledy z oken tak změní jen rostoucí stromy. CHKO znamená i přísnější kritéria na posuzování nové výstavby, což je v okolí dost znát.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Baví nás si to tu zařizovat podle svého, postupně a kus od kusu. Standardní nabídka světel, nábytku a podobně se nám moc nelíbila, ani cenově, ani svou častou předesignovaností. Stejně tak na stavbě mám rád jednoduchá, přímočará řešení. Nejpovedenější detaily jsou nakonec vždycky ty, které vycházejí z logiky řemesla. Znamená to samozřejmě pracovat s osvědčenými řemeslníky,“ konstatuje Tomáš Petrášek.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Francouzské dveře brzy povedou na terasu, kde bude radost posnídat. Lavice pod knihovnou může sloužit i jako lůžka.

Ze začátku bydleli vedle u babičky a na svém zde pracují od roku 2011.

„Vždycky jsem měl v plánu vrátit se na jih. Vím, že město pro mě není. Ale pak jsem se poznal s Terezou, a i když měla byt v Praze, přesto jsme se rozhodli být tady, kam jsme už dříve rádi jezdili na víkendy. Mělo to svůj plynulý vývoj, žádná zbrklá realizace. To nemám rád. I když je fakt, že náš odchod z Prahy dost urychlil hlučný soused se zálibou v hip hopu, který nám několik let ztrpčoval život.“

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dům má zvýšené přízemí, takže suterén není hluboký sklep. Stěny ateliérudílny byly ozvláštněny obklady z prken, kterým hrozilo spálení.

Teď už mají naši hostitelé dvě děti a už vůbec si nedovedou představit přejíždění mezi domácnostmi.

„Donedávna jsem měl v Praze s kolegou architektonickou kancelář, ale rozhodl jsem se za prací nedojíždět, ale pracovat zde a vyjíždět jen na dohodnuté schůzky. Město k životu nepotřebuju. Jak říkával táta: všichni jsme zastydlí sedláci.“

Hodnota osvědčeného

Tak vznikla rodinná firma Debyt zabývají se obchodem a renovacemi kvalitního nábytku a bytových doplňků z období třicátých až sedmdesátých let 20. století a architektonickými návrhy interiérů a všech druhů staveb.

Což je samozřejmě parketa sedmatřicetiletého Tomáše, který věří tomu, že architekt může fungovat i na samotě v lese.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dřevěné schody jsou navrženy tak, aby byly pohodlné a nebyly strmé.

Mlýnem předělaným na rodinné bydlení nepřehlédnutelně procházejí různé styly a jejich kladný vztah k nábytku z šedesátých let je na první pohled patrný. Zejména při posezení v typických křesílkách.

Místnost v suterénu měla být původně tělocvičnou a relaxační místností. Zůstalo jen u sauny a vznikl ateliér-dílna, kde se starý nábytek repasuje a fotografuje na produktové snímky. Ve stodole je pak mezisklad. Na pracoviště to tedy má jen pár kroků.

Náš kameňák

Další zajímavou – i profesní – zkušeností je pro mladého architekta i práce v zastupitelstvu dvoutisícové rodné obce, kde má stále trvalé bydliště a spoluzakládal tam okrašlovací spolek Náš Kameňák.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Vše začalo jeho projektem zvelebení návsi a plynule přešlo v účast na kandidátce lidí s podobným pohledem.

„V rámci zastupitelstva se snažíme přesvědčit ostatní o potřebě zformulovat vizi rozvoje obce, na které se budou její obyvatelé aktivně podílet a která nám umožní vnímat každý, klidně i malý, zásah v co nejširších souvislostech. Menšími věcmi, jako je třeba prořezání aleje či osazení lavičky, poukazujeme i na ty větší, jako je průchodnost krajiny a zástavby.

Kolem našeho Kamenného Újezdu u Budějovic povede brzy kromě obchvatu i dálnice a železniční koridor. A je dobré přemýšlet o tom, v jakých místech by měl být třeba podchod či nadchod. Nejsem ostentativní ekolog, ale krajinu mám hodně rád. A z mého oboru vím, že je v této oblasti nutná velká osvěta.

Foto: Petr Hloušek, Právo

I pracovna v podkroví je příjemný obytný prostor.

I když už tam nastálo nežiji, tak mám ke svému rodišti silný vztah a můj částečný pohled zvenku má zase výhodu v určitém odstupu a nadhledu. Mám vlastně takový status vracejícího se emigranta.“

Určující dispozice

Když se tu naši hostitelé zařizovali, došli mimo jiné k tomu, že se jim vlastně současná nabídka obchodů s nábytkem nelíbí a kvalita ustupuje kvantitě i v designu.

„Tak jsme se dostali i k tomu, že se začneme zabývat renovacemi starých kusů nábytku, které si něčím prošly a je to na nich vidět a přesto, nebo právě proto, jsou nádherné.“

Foto: Petr Hloušek, Právo

Originální je i koupelna.

Ale zařizování detaily předcházely i zednické, truhlářské a jiné práce. Příčka mezi kuchyní a schodištěm je originální prosklená stěna!

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

„Od začátku jsem věděl, že to tu bude na etapy a flexibilní. Kde je teď naše ložnice, bude pokoj pro děti atd. Když architekt dělá sám pro sebe, tak je to kolikrát složitější, protože za vás se už nikdo nerozhodne. Usnadnil jsem si rozhodování tím, že jsem maximálně vycházel z toho, co už tady bylo. Třeba otevřené prostory a trámové stropy, které dělají atmosféru celého baráku.“

Reklama

Výběr článků

Načítám