Nejenže má rád celé město, pro jeho atmosféru tvořenou i spoustou hospůdek, ale nedá dopustit ani na místo svého dětství. Téměř v sousedním domě totiž bydlela jeho babička.

Jazzový baskytarista a skladatel Pavel Jakub Ryba

Jazzový baskytarista a skladatel Pavel Jakub Ryba

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V místě dnešního bydliště (bytovou situaci vyřešil v polovině osmdesátých let koupí tohoto domku) prožil i dětství. Vše si rád pamatuje.

Stejně jako svůj první profesionální koncert, ke kterému ho s Jazz Q přizval Martin Kratochvíl, což bylo 29. února 1984. To už absolvent elektroprůmyslovky věděl, že vysokou školu nedostuduje - Praha ho lákala hlavně kvůli muzice.

Zděděný talent

„Je to jazzový barák, ale byl to starý dělnický domeček, bez záchodu uvnitř. Takže práce se tu udělalo dost. Taky si pamatuji, jak jsem přijel do stavebnin se škodovkou stovkou se zahrádkou na střeše, kam mi vysokozdvižným vozíkem naložili překlad a já ho tady pak sám sundával... Naučil jsem se i zdít!“ konstatuje s úsměvem, když nás hned upozorňuje, že u něho žádné módní výstřelky nenafotíme.

Takříkajíc pánská kuchyň má na minimálním prostoru vše potřebné.

Takříkajíc pánská kuchyň má na minimálním prostoru vše potřebné.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

FOTO: Jan Handrejch, Právo

I když si musí hlídat prsty, pouští se doma do veškerých stavebních prací. „Pravda, o ruce se bojím a občas si taky něco udělám. Ale jinak se musím pochválit. Myslím, že jsem na ruce docela šikovný, a taky mi to přijde u chlapa přirozený. Jenže když jsem pozoroval před časem styl práce sádrokartonářů, najatou firmu, u mě v podkroví, tak jsem je po prvním dni vyhodil. Mezi popíjením přidělali jednu desku…

Takže jsem se poradil s kamarádem, který mi tu pomáhá a je to jeho obor, a zbytek už dodělal sám.“

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V podkroví dřív měly své pokoje děti, ale teď je to jeden prostor - ložnice a místo, kde si náš hostitel chce u počítače připravit nahrávky pro příští album. Třicetiletý syn Jakub se potatil a založil s dalšími kamarády z Kutné Hory úspěšnou kapelu Rybičky 48.

Když je Pavel v podkroví, tak si prý připadá jako na chatě.

Když je Pavel v podkroví, tak si prý připadá jako na chatě.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Do patnácti nechtěl nikdy hrát, protože viděl, jak muzikanti žijou. Ale pak se do toho taky obul s basovou kytarou a s úžasnou partou místních kluků.“

Muzikant z Kutné Hory

Pavla Jakuba Rybu jsme navštívili v době jeho „probouzení ze zimního a regeneračního spánku“.

Obýváček hned za předsíní je s kuchyňkou propojen i malým „výdejním“ okénkem.

Obýváček hned za předsíní je s kuchyňkou propojen i malým „výdejním“ okénkem.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

S jazzem procestoval v minulých letech svět. Poslední dobou rád přijal s dalšími skvělými muzikanty místo v orchestru Michala Davida na jeho megakoncertech. Oplatil tak Michalovo hostování na svých koncertech. Jeden odehráli i v Drážďanech během vánočních trhů před čtyřmi lety - v cirkusovém šapitó pro dva tisíce lidí! Z jedinečného vystoupení vznikla i nahrávka.

„Teď jsem tu rád zalezlý, když nemusím, tak nikam nevyjíždím. Ale už se zase chystám i na zahraniční hraní - do Německa, Ruska i do Států.“

Jazzový parapet

Jazzový parapet

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Jeho hudebním kamarádem je i americký kytarista Dean Brown (hrával i se Steviem Wonderem). Právě jemu chce Pavel J. Ryba poslat své nové skladby, aby k nim nahrál kytaru a zaranžoval je. „Dnes jde natočit přes počítače desku i na dálku.“

Pohoda i pro psa

„Odstranil jsem v přízemí lino a objevil prkna - slouží jako příjemná podlaha dodnes. Také jsem přistavěl v zadní části domu předsíň s novým vstupem do domu ze zahrádky. Vykopal jsem i nový vstup do sklepa, protože v místě toho původního - vnitřního - jsem udělal malinkou kuchyň.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Odkopávat zeminu na zahrádce bylo příšerný, protože je tu i přetavená struska a navážka ze středověkých dolů. Z poslední doby jsou tu úplně nová vlastně jen okna a topení. Mám tu vše, co potřebuju. Ještě zbývá zateplit stropy v podkroví, kde je prostor na další mezipatro pro spaní. Zatím tam čekají balíky polystyrenu na další peníze, které tu prostavím.

Je pravda, že je pořád co dělat. Pyšný jsem na zasunovací dveře, které do místnosti přes zápraží pouštějí světlo a zabudoval jsem do nich i koupený prvek - průchod pro psa. To byl jeden z nejdražších kousků v interiéru,“ směje se Pavel s tím, že stál za to, protože jeho oblíbenkyně tak má volný pohyb, i když on spí.

„Když jedu kvůli hraní pryč na víc dní, tak sem přijde kamarád, který žije v paneláku a vždycky se těší, jak si tu bude číst knížky a hlídat pitbula.“