Navíc Jiří hodně koncertuje, je na cestách po světě (od Japonska po Mexiko, pár dnů před Štědrým dnem koncertoval v Thajsku), a tak si umí užít snídani na terase s rodinou a výhledem na zelené kopce přes kopuli vesnického kostelíku.

„Vidět New York je úžasné. Ale když jsem tady, tak je mi nejlépe. Je to tady nádhera a ještě téměř pět set metrů nad mořem, takže jsme tu jak na horách a čistý vzduch je důležitý i pro děti.“

Houslista Jiří Vodička

Houslista Jiří Vodička

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Dvouapůlletý Josífek už zkouší hrát na malé housličky. Půlroční Michaelka si pobrukuje úměrně věku.

Stěhování a sólo pro housle

„V Ostravě jsem bydlel s rodiči v paneláku u čtyřproudé silnice. To nebylo nijak příjemné prostředí,“ vzpomíná Jiří Vodička, kterému se na druhé straně dostalo v bývalém městě uhlí hudebního vzdělání u profesora Zdeňka Goly.

Obývací kout v části podkroví, kde je i kuchyň, je útulný.

Obývací kout v části podkroví, kde je i kuchyň, je útulný.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Schody vedou do nově zařízené místnosti.

Schody vedou do nově zařízené místnosti.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Na vysokou školu tam byl mimořádně přijat ve čtrnácti letech a magisterské studium ukončil v roce 2007, tedy ve svých devatenácti. V roce 2002 získal i cenu pro nejlepšího účastníka houslových kurzů Václava Hudečka. Titul absolutního vítěze si odnesl také v roce 2004 z prestižní Mezinárodní houslové soutěže Louise Spohra v německém Výmaru.

Od té doby se natolik věnoval koncertní dráze, že svoji první desku vydal až na sklonku tohoto roku. Jmenuje se Violino Solo a na jejím křtu, samozřejmě kromě kmotra a dalších hostů, nechyběla celá Jiřího rodina.

Půdní prostor je nyní využit jako další pokojík.

Půdní prostor je nyní využit jako další pokojík.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Když se seznámil se svojí budoucí ženou Marií - ano, také houslistkou, vnučkou houslisty Josefa Vlacha, vedoucího slavného a ve světě uznávaného Vlachova kvarteta - přistěhoval se za ní do Prahy.

Ale s dvoupokojovým podnájmem a očekáváním prvního dítěte budoucnost spojovat nechtěli.

Jiří Vodička má svoji pracovnu o patro níže, takže cvičit může chodit v pantoflích.

Jiří Vodička má svoji pracovnu o patro níže, takže cvičit může chodit v pantoflích.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Čekali jsme Josífka, tak jsme museli hledat větší pronájmy. Na vlastní bydlení nebylo a navíc jsme chtěli z centra Prahy. Manželka vyrůstala v Mnichovicích, takže ani pro ni Praha nebyla tím pravým. Tady je opravdu klid. Hraní přináší, že jsme pořád ve společnosti lidí, a tady můžeme takříkajíc vypnout. Nebo si zaběhat na čerstvém vzduchu. Jsou tu i krásné výhody slunce, protože i když je mlha nebo kouř z komínů, kde topí uhlím, tak zůstávají pod námi v údolí.“

Pracovna

Pracovna

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Spokojené společenství

Hledali tak dlouho, až jim kamarád, který postavil velký dům, do něhož se vejde více rodin i firemních kanceláří, nabídl pronájem podkroví - s výhledem ještě hezčím než ze zahrady.

„V domě a v sousedství je deset dětí - od batolat po třináctileté, takže tu žijeme téměř jako jedna velká rodina a komunita,“ pochvalují si manželé Vodičkovi. Těm svým dvěma potomkům dovezl Jiří z nedávné cesty do Londýna ty pravé vánoční svetry se soby. No nevyfoťte je v nich a v čase, kdy jsou pomalu slyšet kroky Ježíška!

Do prostorné ložnice se vejdou i dvě postýlky.

Do prostorné ložnice se vejdou i dvě postýlky.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Brilantní hráč, který si na svoji první desku vybral technicky náročné sólové kompozice z repertoáru, který je průřezem časových období od baroka po současnost, musel dárky pro rodinu nachystat s předstihem, protože z koncertování v Thajsku se vrací krátce před Štědrým dnem.

Podkroví a mnohá zákoutí

„Samotný byt není až tak velký, navíc jsou všude šikmé stropy se střešními okny, tak není moc možností, kam dát skříně. Ale v přízemí mám k dispozici i svoji pracovnu, kam chodím cvičit. Když jsme tu začínali bydlet se synkem, hrál jsem v jeho malém dětském pokojíčku, ale málokdy jsme se spolu shodli, kdy je na to ta pravá chvíle,“ směje se Jiří.

Dům ve stráni nabízí pohodlné bydlení více rodinám.

Dům ve stráni nabízí pohodlné bydlení více rodinám.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Nedávno si Vodičkovi zvětšili ještě obytný prostor o vybavení romantické místnůstky úplně pod hřebenem střechy, do které se stoupá po příkrých mlynářských schodech. Je to příjemné místo pro přespání návštěv, čtení knih i nový úložný prostor.

Všichni pohromadě, než nastane Štědrý večer.

Všichni pohromadě, než nastane Štědrý večer.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Jsme tu u našich rodinných přátel a v nedávno zkolaudovaném domě nám poskytují bydlení za opravdu kamarádský nájem. Je to tady skutečně jak v nějaké komunitě, navíc můžeme využívat i garáž nebo bazén s posilovnou. V přízemí je velká společenská místnost, kde se pořádají firemní akce a já tam občas i hraji.

Máme pohodlí bytu - včetně podlahového topení - a přitom si užíváme výhod domu se zahradou, kde to navíc vůbec nepřipomíná nějaký namačkaný satelit. A může se tady sejít i naše velká rodina. Opravdu teď nemáme potřebu přemýšlet o nějakém vlastním bydlení. Můžeme si zatopit v krbu, a dokonce majitel domu miluje dřevo a práci s ním, takže já si sem jenom nosím připravená polínka,“ pochvaluje si s úsměvem a dcerkou v náručí Jiří. Pro rodinu houslistů opravdu ideální zázemí. I kdyby bylo okolí zapadané sněhem.