Nad korunami stromů se ještě vypíná kopule kapličky a nedaleko jsou i tenisové kurty. Okrouhlá u Nového Boru – tak se to místo zaslíbené jmenuje.

Maminka dvou dospělých dcer, nyní studujících vysokou školu v Olomouci, se sice narodila v Českém Těšíně, ale dětství si užila v České Lípě.

Radka Zrůstková

Radka Zrůstková

FOTO: Petr Horník, Právo

I stavba může být cíl

„Když byly holky malé, rozhodli jsme se s manželem opustit panelák v České Lípě a pořídit si vlastní bydlení. Nejrychlejší a před sedmnácti lety nejlevnější bylo pořízení tohoto, tehdy nedokončeného, domu, který dodnes modernizujeme a uzpůsobujeme našim potřebám.

Je to sice pracné a celkově náročné, ale zase na druhé straně je pořád co dělat. Hotové to asi nebude nikdy. A to je dobře, protože co by člověk dělal,“ potvrzuje Radmila hned úvodem svoji vitalitu a pohled na život.

Vrata do garáže nahradila obložená stěna s oknem. Terasa u obývacího pokoje se dokončuje.

Vrata do garáže nahradila obložená stěna s oknem. Terasa u obývacího pokoje se dokončuje.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Vždycky jsem byla panelákové dítě a chtěli jsme blíže k přírodě. Musím pochválit manžela, on je profesí technik (takže fantazii má také) a jeho nápadem bylo, abych nad kuchyňským dřezem měla velké okno. Pohled do zeleně je prostě skvělý i při vaření!“

Člověk asi potřebuje impulz, aby něco změnil.

Do výstavby na zelené louce se pouštět nechtěli, protože Radmila byla na mateřské a manžel se spolupodílel na rozjezdu firmy. Chtěli se co nejdříve nastěhovat a už zůstat na českém severu.

Malování na hedvábí v ateliéru – bývalé garáži.

Malování na hedvábí v ateliéru – bývalé garáži

FOTO: Petr Horník, Právo

Malování na hedvábí

„V přízemí mám jednu místnost jako ateliér. V místě bývalé garáže, kterou jsme zrušili a postavili novou – samostatnou na kraji zahrady.

Jezdí sem za mnou zákaznice z různých míst. Nedávno dokonce nevěsta z Ostravy, kvůli šatům. Přijela vlakem – to byla romantika!

FOTO: Petr Horník, Právo

Vždycky mě bavilo výtvarno, ale dostala jsem se k němu přes děti v mateřské školce, kde jsem učila, než jsem šla na mateřskou. Děti mám ráda, dnes se ale raději věnuji v klidu své tvorbě doma. Ale ještě předtím jsem pracovala u mé tchýně, která měla účetnickou firmu a galerii. O tu jsem se starala já a moc mě to bavilo. V Boru to byla snad první galerie se sklem otevřená po revoluci.

Kuchyňská linka je vyrobena na míru a z místnosti se vstupuje rovnou na terásku a do zahrady.

Kuchyňská linka je vyrobena na míru a z místnosti se vstupuje rovnou na terásku a do zahrady.

FOTO: Petr Horník, Právo

Potkala mě ale cukrovka a to byl zlom a čas, kdy jsem se začala věnovat malování na hedvábí. Člověk asi potřebuje impulz, aby něco změnil. A jsem za něj ráda. Svého času jsem zaměstnávala i čtyři krejčové, a to už bylo moc organizační práce i nervů, málo času na vlastní tvorbu a tělo se ozvalo.“

Zdravé a radostné vitariánství

Na začátku nápadu na sepsání knihy zdravých receptů byl instruktážní film o léčbě syrovou stravou a o přípravě takových jídel, který dovezla dcera po ročním studiu v Americe.

Lustr nad stolem je originálním dílem kamarádky naší hostitelky.

Lustr nad stolem je originálním dílem kamarádky naší hostitelky.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Brala jsem to jako osobní impulz ke změně, protože tou dobou už jsem měla cukrovku již deset let. Dva roky jsem pak s dcerami studovala dostupné informace, zkoušela a zapisovala recepty, až mohla – i s přispěním lékařů – vzniknout kniha Zdravě a syrově – změna je život a dobré jídlo radost, kterou sama považuji za ukázku směru stravování i životní cesty.

Radka Zrůstková a její oděvní tvorba.

Radka Zrůstková a její oděvní tvorba

FOTO: Petr Horník, Právo

Jde o to, že nejíme žádnou mrtvou hmotu, ale živou. Ve vitariánství nejde o nic ortodoxního, i když určitá filozofie v tom je také – neubližovat, být v kontaktu s přírodou…

Sama sobě jsem si tímto způsobem během tří let zlepšila vitalitu. Cítím se daleko lépe. Je skvělé už to, jít si na zahrádku utrhnout, co zrovna roste a co si člověk navíc sám vypěstoval. O zdravou výživu jsem se zajímala už od narození dcer,“ ohlíží se naše hostitelka při posezení u příjemně (i pro oko) prostřeného stolu.

Klíč k dostavbě

Jak postupovaly práce na domě, upravovala Radka Zrůstková sedmnáct let i zahradu. „Je to příjemné i jako relaxace nebo i meditace. Nemluvě o zdroji čerstvé zeleniny. Myslím si, že lidi, kteří věnují svůj čas také zahradě, jsou větší optimisti a mají život hezčí.“

Dekoraci na stole vytváří i karafa s vodou – ochucená citronovou šťávou, rybízovými kuličkami na dně a mátovými lístky na hladině.

Dekoraci na stole vytváří i karafa s vodou – ochucená citronovou šťávou, rybízovými kuličkami na dně a mátovými lístky na hladině.

FOTO: Petr Horník, Právo

Ovšem během jednotlivých stavebních etap nebyla vždy optimistická ani ona. Zažili tu i nejedno rozčarování z přístupu řemeslníků.

„Manžel říkával: Já jsem si myslel, že když to necháme udělat na klíč, tak se nebudu muset o nic starat, ale jsem tady každý den a každý den po mě něco chtějí, i když já tomu nerozumím… Teď tu máme pána, který dělá zedničinu a všechny dokončovací práce sám na sebe a to je úplně jiný přístup. Je pečlivý a své práce si váží. Tak by to měl mít každý.“