Článek
Zřejmě při všech svých činnostech využívá i genů a zkušeností rodičů. Otec Karel byl koncertní mistr hrající na klasickou kytaru a maminka je známá farářka Církve československé husitské Eliška Raymanová.
„Od každého jsem si do svého života vzala něco. Od duchovního pohledu na svět až po radost z příjemných chvil u sklenice vína s malíři, hudebníky a dalšími zajímavými lidmi,“ usmívá se paní Kateřina, která většinu svého pracovního času věnuje profesi webmaster.
Tedy vytváření a vymýšlení webových stránek osobností i firem na internetu. Z její „dílny“ pocházejí i stránky přítele, malíře Josefa Achrera st. A to už jsme jednou nohou i ve vinotéce Paleta na Žižkově.
„Internet je studnice možností. Když se v ní člověk umí orientovat. V opačném případě může napáchat spoustu chyb nebo i jen nevyužít potenciálu pro své podnikání. Vedle mé vzpomínané práce u počítače je provozování pronajaté vinárničky radostí a odreagováním, které mi také pomáhá stát pevněji na volné noze. S kalichem vína v ruce si povídat s místními štamgasty o umění,“ usmívá se naše hostitelka Kateřina, která ráda vytváří něco kreativního a ještě je při tom v kontaktu s lidmi.
Do domku se vstupuje předsíní se schodištěm hned od stání pro auto. Z druhé strany je druhý příjemný vstup francouzskými dveřmi.
Rodinná zahrada a pospolitost
„Bydleli jsme s rodinou na Vinohradech, ale teď jsem po rozvodu už rok s dětmi v novostavbě v Újezdu nad Lesy. Dcera i syn si zatím na dojíždění do centra zvykají, klidu a zeleně si ale užíváme všichni.“
Domek je sympatický nejen rozměrem - na téměř čtvercovém půdorysu je to i s pokojíky v podkroví (každý má svůj) sto metrů obytné plochy - ale i umístěním na staré zahradě. Její menší část věnoval naší hostitelce strýc, který je se svojí rodinou i (a to doslova) sousedem nejbližším.
„Naše rodina opravdu drží pohromadě. A bez toho, že jsem takto získala stavební parcelu, bych se do domku nemohla nikdy pustit.“
Kdo inspiroval malíře k namalování obrazu, netřeba dodávat.
Zvenku se zdá domek malý, ale uvnitř poskytuje veškeré pohodlí. Nehledě na to, že rodící se teráska přístupná francouzskými dveřmi z přízemí, jednoho obytného prostoru s kuchyní, nabízí další místo k žití.
„Je to tu vzdušné i praktické. Každý má své soukromí a můžeme být i pohromadě v největší místnosti. Se strýčkem jsme si domky vedle sebe stavěli najednou, takže nám to oběma snížilo celkové náklady. Třeba za dopravu materiálu.“
Pes si s leguánem v teráriu nekonkurují.
Paní Kateřina si zvolila typizovaný domek - s dodatečnými úpravami na míru - postavený během roku z přivezených dílů. Zvláštností je tu i dodatečně pořízená betonová garáž, kterou z Německa dovezli už hotovou na nákladním vozu a jen ji pomocí jeřábu spustili na její místo.
„Bylo to opravdu rychlé, ale i finančně výhodné. Bez vlastní garáže na pozemku bych nezískala stavební povolení ani kolaudaci. Sice autem do garáže moc často nezajíždím, ale je to i dobrý úložný prostor, který se u takto malého domu vždy hodí.“
V místě, kde původně měla být kuchyň, je útulné posezení.
Duchovní zastavení na Žižkově
„Když hodně času trávím sama u počítače, je provozování malé vinotéky o kontaktu s lidmi. A paleta je plná barev! I vína jsou plná barev, chutí a pocitů. Nemluvě o tom, že kamarádím s malíři, pohybuji se kolem vernisáží. A možná i to, že pocházím vlastně z umělecké rodiny a od dětství jsem byla často v prostředí umělců, mne přivedlo k názvu Paleta. Vyslechnu tu tolik pestrých příběhů, že mi kamarádi říkávají, abych je sepsala jako Povídky žižkovské.
Tady v okolí Kapslovny to má opravdu pořád svoji pověstnou atmosféru starého Žižkova a navíc se poslední roky Jeseniova ulice stává tím, čemu se říká dobrá adresa. Bydlí tu spousta zajímavých a úspěšných lidí.“
Originální paleta od přítele malíře dala jméno žižkovské vinárničce.
Spojení s vínem není těžké najít ani v souvislosti s maminkou. „Maminka mě samozřejmě hlavně a nejvíce ovlivnila v mém duchovním vývoji a ve vnímání světa. Přičemž víno pijeme rádi. Nehledě na to, že v husitské církvi je to o přijímání podobojí, skromnosti a pokoře. Symbolem toho je kalich a víno s hostií.“
Dveře do prostoru
Kateřina Nováčková má důvod myslet si, že nad ní drží ochranné ruce, respektive křídla, strážní andělé.
„Asi jsem je nad sebou měla, i když jsme stavěli. Musím dnes přiznat, že kdybych věděla, co to všechno obnáší, snad bych se do toho ani nepouštěla. Bylo to velké dobrodružství.“
Přízemí je jeden obytný prostor.
Barvy i chutě a lidé se tu potkávají.
A přemýšlení. Například v zákoutí, kde měla být podle projektu kuchyň, je nyní posezení u televize. „Chtěla jsem pro kuchyni větší prostor a taky dozor nad prostorem, kontakt s lidmi v místnosti. Taky to mám blíž s nákupními taškami od vstupních dveří,“ popisuje naše hostitelka svůj vklad do zařizování útulného interiéru.
„Je bezvadné mít v létě otevřené dveře ven a pár kroků na terásku, kde se najednou zvětší životní prostor. To tu mám ráda.“
