Hledali ho tak dlouho, až jim tento padl do oka na první pohled. Není se co divit. Místo nad říčkou mezi křivolakými uličkami, spojující podobné domky, je romantické i magické už léta. S výhledem i na nepřehlédnutelnou baziliku Navštívení Panny Marie vyhledávanou poutníky i turisty. Prokešovi tu bydlí už od roku 2005 a od té doby postupně, jak jsou peníze, renovují a zvelebují.

Manželé Prokešovi

Manželé Prokešovi

Tvůrčí shoda

V malém libereckém bytě už čtyřčlenná rodinka opravdu neměla budoucnost, a navíc manželé pro sebe neustále hledali po inzerátech pronájmy, kde by mohli mít ateliéry.

Až objevili anonci tohoto domku, kde strop místností upravených na ateliéry tvoří prostornou terasu přístupnou z obytné části. Stavení je ve svahu, takže z jedné strany je podlaží se vstupem do světnic z horní části pozemku a z dolní zahrady do „podsklepení“.

„Znali jsme místo z výletů a líbilo se nám tu. Je tu výhled i na horu Ořešník a kolem domu je hezká zahrada,“ pochvaluje si paní Eva a zároveň s úsměvem připouští, že vedle starostí o domácnost není tak úplná výhoda mít ateliér pod kuchyní.

Schody vedou do druhého pokoje školaček vybudovaného v podkroví.

Schody vedou do druhého pokoje školaček vybudovaného v podkroví.

Kudy voda určitě neteče

„Opravdu jsme se na koupi domu shodli oba po první návštěvě místa. Pravda, ptali jsme se místních, jestli se potok někdy nerozvodňuje až k nám. Nikdy se tak prý nestalo,“ dodává Ladislav.

K osvětlení místnosti a dotvoření nálady přispívá i podsvícené sklo v dřevěném rámu na stěně - jeden z posledních interiérových prvků Ladislava Prokeše.

K osvětlení místnosti a dotvoření nálady přispívá i podsvícené sklo v dřevěném rámu na stěně - jeden z posledních interiérových prvků Ladislava Prokeše.

Ovšem po pěti letech budování a zařizování přišla velká voda, která sahala až do poloviny keramických pecí a všechno hotové zničila. I když vlastně jenom protekla.

„Na druhé straně jsme poznali, jak dobří tu jsou sousedé, kteří hned nezištně pomáhali. Bohužel rok tam potom nešlo dělat, ale pod námi byli postiženi mnohem více, takže si nemůžeme naříkat.“

Vzpomínky jsou tím intenzivnější, čím víc si toho tady Ladislav udělal vlastníma rukama. I když sám o sobě říká, že není dvakrát šikovný. Ale například jeho nábytek, kterým zařídil i vlastní obývací pokoj - propojený s kuchyní - samozřejmě vypovídá o něčem jiném.

Štít ozvláštňuje obklad ze starých cihel.

Štít ozvláštňuje obklad ze starých cihel.

„Některé věci je, málo platné, lepší přenechat odborníkům. S kamarádem jsme zateplovali strop nového pokoje pro dcery v podkroví. Ale izolační fólii jsme špatně napnuli, a někdy je slyšet, jak s ní vítr hýbá. Muselo by se to zase celé rozebrat…“

Kuchyň je součástí největší místnosti v přízemí.

Kuchyň je součástí největší místnosti v přízemí.

Ozdoby jako zařízení interiéru

„Necítím se být nějak vyhraněný, ale je pravda, že poslední dobou dělám čím dál více ze dřeva a baví mě vybavovat interiéry. Nedávno třeba velký byt v novostavbě, hodně skla - velká okna, rovné stěny a čisté pravé úhly, ne jako tady. Ale i tam to mělo svůj půvab,“ konstatuje Ladislav Prokeš, když popisuje svůj poslední bytový artefakt - prosvětlené sklo zasazené do dřevěného, originálního rámu.

Práce paní Evy.

Práce paní Evy

„Také máme při vypalování keramiky rádi japonskou technologii raků, kdy se z pece kleštěmi vyndá nádoba rozpálená do červena a zahrabe se do pilin, kde postupně vychládá a získává jedinečné zabarvení, redukce i lesk.“

K postupně vylepšovanému krbu přibyly i rozvody teplého vzduchu do sousedních místností.

K postupně vylepšovanému krbu přibyly i rozvody teplého vzduchu do sousedních místností.

Vybojované teplo domova

Starý kamenný dům je problém vytopit. Vlastnoručně vybudovaný krb s vložkou se už začíná osvědčovat a teplovzdušné rozvody do pokojů dcer zrovna tak.

„S původním krbem, který se mi ještě tehdy nepodařilo zmodernizovat, a s mokrým dřevem, které nám sem dovezli na topení, jsme tu první zimu přežili v osmnácti stupních. A také to šlo. Dnes už to tu vytopíme lépe.“

Keramický ateliér v bývalých chlévech.

Keramický ateliér v bývalých chlévech

Čelo krbu zdobí originální kachle. Jak jinak než z domácí dílny. A stejně tak pochopitelně barevně korespondují s okolními barevnými tóny interiéru.

„Máme rádi přírodní barvy. I materiály, jako třeba staré cihly, které tu používám na několika místech i jako obklady.“

Druhá místnost je ateliérem Ladislava.

Druhá místnost je ateliérem Ladislava.

Snad každé zákoutí, od parapetů oken po zápraží, tu potvrzuje nápaditost i hravost našich hostitelů. Ze všeho dýchá až nakažlivá radost, potvrzující, že tady jsou zjevně všichni rádi a spolu.

„Jsem z truhlářské rodiny a práce se dřevem mi přijde jistější než s keramikou, kdy nikdy nevíte, jak to v peci dopadne.“

„Jsem z truhlářské rodiny a práce se dřevem mi přijde jistější než s keramikou, kdy nikdy nevíte, jak to v peci dopadne.“

„Nápady by byly, ale u těch náročnějších spíš chybí peníze na jejich realizaci,“ dodává Ladislav s tím, že před dvaceti lety byla tvorba keramiky znatelně lepší obživou než nyní.

„Přesto bych už tady dnes některé věci nedělal sám a pozval bych řemeslníky.“