A v době, kdy vrcholily přípravy na premiéru muzikálu Fantom Londýna. Původní dílo hudebního skladatele Radima Smetany a libretistů Michaela Prostějovského, Pavla Bára a Lumíra Olšovského, který je i režisérem, je tak vlastně nebývalým pražsko-ostravským projektem.

Herečka Martina Šnytová

Herečka Martina Šnytová

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Mám z toho velkou radost. S Lumírem jsem se setkala už při práci na muzikálu Divotvorný hrnec a v operetě Čardášová princezna. Spolupráce s ním se mi moc líbí. Při režii přesně ví, co chce, a také respektuje, že všechno nejde hned. Možná i proto, že je sám herec.“

Dvě místnosti - dvě okna

„Jednou z výhod tohoto bydlení je, že o dvě patra níže – ve stejném bytu – bydlí sestra. Vždycky jsme měly k sobě hodně blízko. I když jsem studovala ve Frýdlantu nad Ostravicí a potom konzervatoř v Ostravě. To jsem bydlela nedaleko odtud v třípokojovém bytě, takže se ke mně v době studií přistěhovala sestra i sestřenice. A od té doby jsme se vlastně od sebe nehnuly,“ usmívá se Martina a hned přiznává, že se zařizováním a barevným laděním dvoupokojového bytu jí pomáhala maminka, pro kterou je to koníček s úspěšnou praxí v bytech přátel i v různých studiích.

Plakát je ze švédského obchodu, nalepené květinové motivy jsou z prodejny, kde přece prodávají kávu… Jako malá si Martina pořád dokola pouštěla film My Fair Lady. Tak teď má na zdi portrét Audrey Hepburnové.

Plakát je ze švédského obchodu, nalepené květinové motivy jsou z prodejny, kde přece prodávají kávu… Jako malá si Martina pořád dokola pouštěla film My Fair Lady. Tak teď má na zdi portrét Audrey Hepburnové.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Vlastně jsme spolu probraly mé představy a to, jaké se mi líbí barvy – mám ráda hnědou a krémovou. A když jsem se jednou vrátila z divadelní zkoušky, bylo tady hotovo! Teď mám ráda světlejší odstíny, ještě nedávno tu byly tmavší koberce, polštáře a jiné doplňky, ale loni jsem udělala tuto proměnu.“

Do bytu ve zrenovovaném domě je vstup z pavlače nad dvorem se vzrostlými stromy. Vlastně je to jen malá předsíň, koupelna s WC, podlouhlá kuchyň a prostorný pokoj s vysokými stropy ozvláštněnými betonovými „trámy“.

Z obýváku vedou jedny dveře – do kuchyňky s jídelním pultem. Praktické posezení stačí.

Z obýváku vedou jedny dveře – do kuchyňky s jídelním pultem. Praktické posezení stačí.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Moderní a střídmý styl vybavení neupírá nic na romantičnosti a útulnosti příbytku. Však to také svědčí i dalšímu důležitému obyvateli – ruské modré kočce Fialce. „Brala jsem ji už jako koťátko na různé návštěvy a cesty, takže je zvyklá na změnu a nebojí se ani hostů.“

Nezaprášená opereta

Martina Šnytová se narodila v Čeladné a už jako akční a nestydlivé dítě každé návštěvě na požádání zazpívala i zatancovala. Volba umělecké školy proto rodiče nepřekvapila. „Vždycky jsem tíhla k operetě. V Ostravě má tradici a pro mne to není nic takříkajíc zaprášeného. I opereta se dá dělat současně a při zachování původního charakteru pak vznikne krásné představení."

"A vyprodané jsou u nás i moderní muzikály. Ve Fantomovi Londýna jsem byla obsazena do role Evelyn, která je sestrou jedné z prostitutek. Těšila jsem se, že budu mít korzet s výstřihem, ale zase nic – upnutá jsem až ke krku! Ale zato mi autoři ještě dopsali krásnou, pětiminutovou píseň,“ směje se naše hostitelka.

Světlé tóny hnědé se doplňují s bílou. Skříní v bytě mnoho není.

Světlé tóny hnědé se doplňují s bílou. Skříní v bytě mnoho není.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Hned se také při „otázce osob a obsazení v bytě“ svěřuje, že jí radost udělalo i nedávné zasnoubení s olomouckým hercem Ivanem Dejmalem, který do Ostravy dojíždí často. Nejen proto, že získal Martinino srdce, ale zároveň i angažmá v ostravské činohře. Navíc patří k těm šikovným hercům, kteří mohou zpívat i v muzikálech.

„Známe se už z konzervatoře. Chodil na hodiny zpěvu k mé paní profesorce Elišce Pappové. Později jsem hostovala v olomouckém divadle v muzikálu Někdo to rád horké. Ivan mi hrál partnera a nakonec jsme se dali dohromady i opravdu.“

Kočičí hrad, ze kterého je dobrý výhled na hrnce.

Kočičí hrad, ze kterého je dobrý výhled na hrnce.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Poštovní, Stodolní, Komeňák

Z Poštovní ulice se v centru Ostravy dá dojít všude pěšky. I na projížďku na kolečkových bruslích do Komeňáku, jak místní říkají Komenského sadům.

Ale Martina stejně tak ráda odpočívá a relaxuje v bytě. „Zvykla jsem si tu a vždy se sem těším. I když si ráda vyjedu s kamarády na hory a čerstvý vzduch, jsem spíš městský typ. Moc ráda nakupuji. Ale když mám někdy den volna, ráda jezdím na Čeladnou, na hotel Miura, navštívit maminku a jejího přítele Richarda. Při této příležitosti si dám v restauraci svůj oblíbený steak z pravé argentinské svíčkové a svůj výlet završím návštěvou hotelového spa. Večery občas trávím v divadelním klubu, anebo v Sherlock's pubu na Stodolní ulici.“

Při stěhování před čtyřmi lety byl byt už zrekonstruovaný, takže stačilo vymalovat a nakoupit nábytek, vybavit kuchyňku...

Pavlač je příjemným prvkem příbytku.

Pavlač je příjemným prvkem příbytku.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Ráda vařím. Hlavně zapékám. Když nevím co, tak cokoliv posypu sýrem a v troubě to zapeču. Moje nejoblíbenější rychlovka je, když si nakrájím cibulku, nějakou dobrou šunku, rajčátka, pak přidám ještě trochu protlaku a do této směsi třeba kukuřici nebo hrášek, předvařené brambory a vše naskládám do mé oblíbené zapékací mísy, přidám mozzarellu a je to. Ale jinak u nás vaří hlavně Ivan.“