„Máme to tu rádi, a opravdu i proto, že jsme si vše udělali podle svého. A navíc jsme se přestěhovali z menšího bytu přes chodbu. Vyměnili jsme byt se starší paní k oboustranné spokojenosti. Z balkónu máme skvělý výhled na les kolem Hostivařské přehrady. Je ale pravda, že by se nám jednou líbilo žít za Prahou v domku se zahradou.“

Důležitost rodinného ostrova

„Život se mi s rodinou obrátil. Když jsem byl mladší a sám, nevadilo mi být každé dva roky někde jinde ve světě. Dnes přemýšlím jinak a jde mi o zabezpečení rodiny. Synovi je patnáct měsíců. A od dob krize v Praze si člověk musí dobré práce, kterou má rád, vážit i v mém oboru. Když jsem dříve na daném místě cítil, že už se tam mnoho nového nepřiučím, šel jsem dál,“ ohlíží se dnešní šéfkuchař hotelu Corinthia.

Šéfkuchař Roman Dolejš

Šéfkuchař Roman Dolejš

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Ještě jako učeň využil možnosti odejít na zkušenou do Vídně. Vzpomíná na to jako na tvrdé období, které zdaleka ne všechny děti z ročníku vydržely a vrátily se raději domů. On pokračoval dál do světa – od Švýcarska po Karibik. Vařil i na zaoceánské lodi nebo na soukromém ostrově. V Praze už žije šest let. Vrátil se, aby si tu našel ženu, založil rodinu – a povedlo se.

Barvy určují a rozjasňují i ložnici.

Barvy určují a rozjasňují i ložnici.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Na stěně kolem dveří do ložnice mají Dolejšovi hezkou fotokroniku svého vztahu. První společný snímek je z akce, kde se seznámili. Druhý je ze zásnub, třetí ze svatby, ze svatební cesty, z těhotenství... Předsíň pak zdobí už rodinné foto se synkem uprostřed. Snímek obohatil i přebal prvotiny Svět na pánvi aneb Cesta k šéfkuchařské čepici. „Rodina je pro mě důležitá.“

Raději méně, ale kvalitní

Roman doma samozřejmě vaří. „Neznám kuchařovu manželku, která by doma vařila. S mojí jsem se seznámil na pracovišti – byla servírka. Jsem rád, že známe své pracovní prostředí a rozumíme si i v tom. Nedělá mi problém vařit doma (nehledě na to, že šéfkuchařina dneska o vlastním vaření až tak není), ale jen rychlovky. Svíčkovou a knedlíky tady dělat nebudu,“ usmívá se vyznavač lehké a zdravé stravy.

Kuchyňský kout bez okna prosvětluje i podlaha.

Kuchyňský kout bez okna prosvětluje i podlaha.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Hodím na pánev čerstvou rybu (s kaší, to je mistrovský kousek i mé ženy) nebo nudle do woku. Nebo jen sýry. Hlavně kvalitnější potraviny. Raději méně, ale opravdové. Raději pár plátků proshuta, opravdové šunky, s kvalitním pečivem než třicet deka nějakého podivného gothaje.“

Spojovací článek mezi obývákem a kuchyní tvoří jídelní stůl. Stejně jako polička s knihami.

Spojovací článek mezi obývákem a kuchyní tvoří jídelní stůl. Stejně jako polička s knihami.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Politici mohou za to, kolik teď bere důchodce, a ten může za to, že slyší na různé akce a koupí si křehčené maso, které má ale po úpravě méně váhy. Dnes jsou u nás potraviny opravdu průšvih. Naštěstí má manželka trpělivost mezi nimi vybírat. Za A určitě kvůli prckovi, za B jsou to opravdu kolikrát chytáky. Třeba z nedávna i olivové oleje! Ten, který byl všude na billboardech a brali ho i profesionálové, prý obsahuje nebezpečné látky.“

Malý dětský pokojík zatím stačí.

Malý dětský pokojík zatím stačí.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Ségra bydlí v Rakousku, a když jsme se vraceli z dovolené v Itálii, zastavili jsme se u ní. Místo toho, abychom si tam nakoupili třeba nějaké oblečení, dovezli jsme jídlo. Dobré salámy, oleje.... Najdou se tu také, ale jsou velmi předražené. Řešení je jediné: když nakupovat maso, tak u osvědčeného řezníka. Když pečivo, tak v pekárně. Tam, kde je fronta. Supermarkety, je-li to možné, vynechat.“

Ruce přiložené k dílu

Panelákové stěhování z bytu do bytu bylo hotové během hodiny. „Zato úpravy jsme si užili! Třicet let tu nikdo na nic nesáhl. Vlastně to byla výhoda, že se vše předělávalo. Manželka se většinou tou dobou učila u rodičů. První se bouralo jádro, takže jsme tu nějaký čas měli jeden kohoutek na vodu a kbelík. Prach všude, i když jsme ložnici – jedinou místnost k bydlení – utěsnili a jakž takž žili tam.“

I nové vestavěné skříně v chodbě dávají zapomenout na původní podobu bytu v panelovém domě.

I nové vestavěné skříně v chodbě dávají zapomenout na původní podobu bytu v panelovém domě.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Sami jsme si tu třeba spárovali obklady, a máme tak k bytu vztah. Hodně nám udělal a pomohl i radou kamarád – Ferda mravenec, opravdový šikulka! Měl ve všem pravdu. Když řekl, že tohle popraská, když budeme spěchat, tak to popraskalo,“ potvrzuje Roman Dolejš mimo jiné i to, že ctí i jiná řemesla a poctivě odvedenou práci.

V pečlivě a elegantně vybudované koupelně dostal před vanou přednost pohodlný sprchový kout.

V pečlivě a elegantně vybudované koupelně dostal před vanou přednost pohodlný sprchový kout.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Během zařizování si vždy s manželkou sedli a probrali další kroky. „Žádný architekt tu nebyl.“ Stejné to bylo i s kuchyní a linkou. „Žádná věda. Jen místo elektrického sporáku musí být plyn – tak to má každý kuchař. Kvůli místu v koupelně máme v lince i pračku. I když jsme si mysleli, jak jsme to neproměřili, nakonec jsme ještě dokupovali skříňku. Celou ji zaberou věci pro malého. Lednici už máme také větší. Samozřejmě tu chybí pořádný špajz, ale jinak nám to stačí.“

Koupelnový nábytek korunuje rekonstrukci bytového jádra.

Koupelnový nábytek korunuje rekonstrukci bytového jádra.

FOTO: Václav Jirsa, Právo