„Záložní“ bydlení mají i u rodičů manželky Magdy (ilustrátorky dětských knih) v Rožnově pod Radhoštěm.

Pracovně je Zdeněk Veverka často v Hlinsku, protože spolupracuje s podnikem ETA (vysavače vedle jídelního stolu a na pracovním stole v druhém rohu místnosti neležely proto, že bychom hostitele vyrušili při úklidu. Ani ruční šlehač vedle počítače zatím nečekal na použití v kuchyni). Další cesty vedou z Plzně směrem na Prahu, kde si Veverkovi našli nové bydlení, takříkajíc na půl cesty. Brzy se budou stěhovat do vlastního - do posledního patra nového bytového domu.

A když se k tomu přidá, že fakultu výtvarných umění studoval v Brně, má rodák z Rokycan („to je tady za kopcem“) republiku projetou. „Od deseti let jsem žil a maturoval v Praze.“

Vysavač jako hlavolam

Osmatřicetiletý designér své první nápady prý kreslí rukou na papír, který má po ruce. Až pak přichází na řadu počítač. Ale i při práci na něm a vymýšlení nových tvarů a mechanismů zúročuje vlastní zkušenosti. „Ano, doma opravdu luxuji. Kontakt s vysavačem je pro vybrání optimální varianty důležitý. Také žehlím. Ale nevařím, i když jsem přišel na nápad přidat ke šlehači světélko, aby bylo do mísy lépe vidět,“ usmívá se Zdeněk.

Zdeněk Veverka vymyslel, jak vyjmout z vysavače sáček „bez doteku ruky“.

Zdeněk Veverka vymyslel, jak vyjmout z vysavače sáček „bez doteku ruky“.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

První ostruhy a ocenění získal už jako student, kdy po úspěšné účasti v Československé soutěži vypsané Fordem na auto pro volný čas na platformě Mondea získal spolu s dalšími finalisty možnost v Bratislavě rok podobu auta finalizovat.

„V červnu 2001 byla velká vernisáž a pak jsme jeli za odměnu na stáž přímo do Forda v Kolíně nad Rýnem. Předtím jsem pracoval v mladoboleslavské Škodovce formou prázdninových stáží a od ukončení školy jsem hlavně na volné noze.“

Jednoduchý, nikoliv však fádní, je i jídelní kout v místnosti, která je zároveň i pracovnou se stoly pod oknem.

Jednoduchý, nikoliv však fádní, je i jídelní kout v místnosti, která je zároveň i pracovnou se stoly pod oknem.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Pravda, také vysavač má kolečka i aerodynamický tvar. Ale na rozdíl třeba od žehličky (ta musí být i vyvážená) prý není až tolik podřízen ergonometrii. Zato je spíše o parametrech a výkonu, na který má velký vliv tvar hubice. Práce pro designéra až dost! A stále je co nového vymýšlet. Pro poslední model Zdeněk Veverka například přišel s řešením na originální vyndávání sáčku na prach z vysavače tak, aby se ho člověk přímo nedotkl.

Obrazy s příběhy

„V rámci možností se vzhledem k našim profesím samozřejmě také rádi obklopujeme hezkými věcmi, ale když někde vidím něco, co se mi vysloveně nelíbí, tak až tak netrpím. Mojí úchylkou je, že když procházím nějakým obchodním centrem, tak si neodpustím návštěvu oddělení elektra, abych porovnal různé výrobky,“ dodává Zdeněk k otázce vkusu a profesionální deformace.

Jediná obdélníková a velká místnost je rozdělena policovou stěnou na část obývací a ložnici.

Jediná obdélníková a velká místnost je rozdělena policovou stěnou na část obývací a ložnici.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„To, co máme tady v interiéru, je průnik všech názorů nás obou. To je snad jediná možnost, aby to vše mohlo fungovat. Jde nám spíš o dřevo - světlejší. Velkou zdobnost nevyhledáváme a upřednostňujeme spíše čisté linie. Když obrazy, tak aby měly nějaký příběh a náladu. Zátiší z Francie nám připomíná pouliční kavárny, které se nám při návštěvě Paříže vždycky líbily. Starý obraz mám po babičce, pamatuji si ho z dětství. Zasněžená krajina na mě zvláštně působila a musel jsem se na ni pořád koukat. To mi bylo nějakých deset let. Babička už není, ale obraz mám u sebe.“

Kuchyňka je hned za předsíní.

Kuchyňka je hned za předsíní.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Čekání na stěhování

„Tento rok nás snad už bude čekat stěhování. Už kvůli synkovi Vojtovi. Bylo to těžké hledání. Původně jsme se chtěli kvůli práci přiblížit Praze, ale na jihu je to samá dálnice, tak jsme našli místo na půl cesty. Oba můžeme pracovat doma a zatím to cítím jako výhodu. Takže i v novém bytě se tak zařídíme. Vstoupili jsme do výstavby ve chvíli, kdy už byl dán půdorys z obvodových stěn, ale zbytek jsme si mohli zapříčkovat, jak jsme chtěli. Firma je docela flexibilní a reaguje i na další požadavky, takže nám neustále volají, jaké chceme podlahy, okna…

Tříčlenné rodince zatím malý byt stačil.

Tříčlenné rodince zatím malý byt stačil.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Kromě vnějšího vzhledu si můžeme s vnitřními dispozicemi dělat, co chceme. Až tak, že si máme určit, kde bude třeba vodovodní kohoutek a kde odpad. I když tam často chodím a projekt mám v počítači, je docela problém určit v holých obvodových stěnách místo s přesností na pár centimetrů. Když máte ustavenou ledničku, tak už vzdálenost od ní určíte snadno...“

Pohledům zvenčí oknem do bytu v přízemí zabraňuje „trojkombinace“ ze žaluzií, závěsu a krátké záclonky - vše průsvitné.

Pohledům zvenčí oknem do bytu v přízemí zabraňuje „trojkombinace“ ze žaluzií, závěsu a krátké záclonky - vše průsvitné.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Napřed stavební práce, pak přijde čas na design. Ale do Rožnova budou určitě Veverkovi jezdit i nadále.