Vlastně je to starší a klasický rodinný dům v Kozolupech, téměř na předměstí Plzně. Bylo by snadné jej přehlédnout. Tedy kdyby osvětlená a vyzdobená zahrada i okna nezářily do tmy a nebyly vyhlášeny široko daleko. Na jaře zahradu zdobí zajíčci a další motivy. Vlastně se tu něco děje většinu roku.

Za dveřmi z chodby je hned jídelna a osobitý svět.

Za dveřmi z chodby je hned jídelna a osobitý svět.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Jako správná čarodějka je Regina i kartářka, čte z koule, kávové sedliny, z kamenů, z ruky, z očí. „Je to jedno, je to jen pomůcka. Říká se o mně, že jsem trošku přísná. Ale to je dobře. Tato branže není pouťová atrakce, má své přísné zákony. A kdybych zneužila svoji práci, rychle se mi to vymstí tak, že se mi nepodaří vůbec nic - připálím oběd, vysype se mi pračka. Já svoji profesi nesmím vůbec zneužít. Přísnost je i odpovědnost a taková musím být i sama na sebe.“

Růžová pohádka

I když si prý Regina lidi, kteří ji vyhledávají v naději, že se jim dostane rady či pomoci, do bytu v patře zásadně nevodí, i její soukromí vypadá trochu pohádkově. „Adventní ozdoby mám ráda i proto, že miluji pohádky. Často utíkám do pohádky a s pětiletým vnoučkem si hodně užívám štěstí.“

„Někdy si při úklidu prachu pomáhám kompresorem,“ prohlásil lakonicky a s úsměvem manžel naší hostitelky. Ostatně on je její pravou rukou nejen na cestách a chod domácnosti zůstává hlavně na něm.

Obývací pokoj koresponduje se sousední kuchyní.

Obývací pokoj koresponduje se sousední kuchyní.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„My obýváme zvýšené přízemí a v patře je syn se snachou a pětiletým vnoučkem. Bydlíme tu asi pět let a dům musel projít celkovou rekonstrukcí. Ale vyplatilo se. Předtím jsem bydlela v paneláku (když se syn vracíval domů, tak mu lidi ve frontě před bytem říkali, ať nepředbíhá…) a tady máme velkou zahradu i se skleníkem, kde si pěstuji i bylinky.“

Na rozdíl od fádního tvaru domu, připomínajícího žlutou kostku nalepenou na tu sousední, je byt zařízen vskutku překvapivě a originálně. Prostor ve čtvercové kuchyni s jídelním stolem a oknem do zahrady ozvláštňuje a opticky předěluje vyzděný oblouk. A pak ta spousta ozdobných předmětů! Starožitnosti, hračky a - jak říká naše hostitelka - i cetky. V době naší návštěvy bylo vše ještě bohatě doplněno vánoční výzdobou.

Čarovné děje bez náhod

„Čarodějka jako taková není vůbec hanlivý název a práci s nadvědomím, vědomím i podvědomím se věnuji třicet let. S danými schopnostmi jsem se narodila a pak jsem měla to štěstí, že mě v mých patnácti letech babička vzala k opravdové čarodějnici. Byla to vědma, Němka žijící na Karlovarsku, která tu zůstala po válce. Řekla mi: Holka, holka - ty jsi jedna z nás. Nebudeš to mít jednoduché, ale bude to tvá cesta.

Zahrada se proměňuje podle ročního období i díky výzdobě.

Zahrada se proměňuje podle ročního období i díky výzdobě.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Moc jsem jí sice nevěřila, ale babu jsem trápila celé prázdniny. Nic není náhoda. Náhody neexistují, jen nepřímé shody jakoby osudového setkání. Předala mi své umění i poslání, poodhalila mi roušku tajemna, naučila mě práci, která si žádá pokoru, víru, nesmíte zpychnout…,“ vzpomíná Regina a vybavuje se jí i první reakce jejích rodičů.

Čarovna má sice nízký strop, ale vejde se sem hodně barev i pocitů.

Čarovna má sice nízký strop, ale vejde se sem hodně barev i pocitů.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Když se to,provalilo‘ - tatínek stavař, maminka ekonomka - byl to pro ně prvotní šok a mámo, co z ní bude! Už když jsem vycházela devítiletku, všichni na tablu byli celkem normálně vyvedeni, jen já na koštěti v dobových hadrech. V rámci puberty jsem to jako potupu obrečela. Ale už tenkrát jsem viděla aury a předvídala písemky a jiné maléry. Aniž bych si to uvědomovala, tak když někdo spadl při tělocviku z hrazdy, já ho uklidňovala, že to nic nebude, protože jsem to podvědomě věděla.“

Nemoc je nám učitelem

Dnes Regina (nebo také T’Hana a nositelka dalších jmen) přijímá někoho téměř denně. Podnikatele i politiky. Překvapivě většinou muže. Chtějí vědět, jak se mají rozhodnout.

„Když ke mně někdo přijde na sezení, na nic se ho neptám a mluvím o něm nejprve sama. K jeho překvapení, ale získávám si tak jeho důvěru. Když u někoho poznám nebezpečí vážné nemoci, hned jej šupem směřuji na vyšetření k odbornému lékaři. Nemoc je naším učitelem. Dokud vás nic nepostihne, tak se pořád někam spěchá. Až vám dá bílý plášť zprávu a najednou je času dost. I na to si uvědomit, že každý den je originál. A na rozdíl od jiných lidí, kteří už to třeba nestihnou, se můžeme rozhodnout, kam třeba půjdeme nebo co budeme jíst.“

Vědma Regina

Vědma Regina

FOTO: Václav Jirsa, Právo

S takovýmito schopnostmi se prý nežije nejlépe a Regina připouští: „Sama se sebou bych žít nemohla a mého partnera, manžela obdivuji a miluji. Čarodějnice opravdu mívají své vrtochy. Nejsem konfliktní, ale bývám impulzivní.“ Když prý spolu nakupují v hypermarketu, manžel pořídí nákup zeleniny, oleje… a paní Regina plyšáky v oddělení hraček.

Energie životů

„Miluji starožitnosti a považuji je za opravdové originály. Vánoční (advent miluju!) a podobné cetky jsou jen repliky. Z velice starých a pravých věcí, které tu mám také, dýchá moudrost našich předků. Vnímám z nich energii jejich životů, jejich radost i bolest a mám k tomu všemu velkou úctu. Není to sběratelská mánie. Vnímám tu energii. My jsme dnes moc uspěchaní a zkažení technikou.

Obývací pokoj koresponduje se sousední kuchyní.

Obývací pokoj koresponduje se sousední kuchyní.

FOTO: Václav Jirsa, Právo


Je jasné, že i tenkrát byl zákon byznysu, ale měl jinou podobu. Byla tam trošku větší pokora než dnes. Tenkrát to byla poctivá lidská dřina. Co všechno ten člověk prožil, než dodělal jednu židli - zrození dítěte, nemoc, úmrtí v rodině. Jistě si někdy kladl i otázku, jestli svoji práci stihne dodělat. A jeho židle slouží dodnes. Energii z takovýchto věcí vnímám velmi pozitivně.“