Je to prý honička, ale udržet se i s její taneční skupinou IF na špici v oboru si žádá své. Tedy i vyřešení bydlení. Takže je dnes Leona Qaša Kvasnicová, brněnská rodačka, ráda, že je se svým synem i partnerem ve vlastním bytě – třípokojovém a v třípatrovém paneláčku s novou fasádou a okny.

„Když vyměňovali okna a zateplovali fasádu, tak nám po lešení kolem oken chodili řemeslníci a já je vždycky přesvědčovala, ať přestanou vrtat a zajdou si na pivo, protože mi spalo dítě. Bylo to náročný.“

Ve vlastním je nejlépe

Nemenší radost má po letech konečně i z toho, že našla pro vlastní skupinu stálé zázemí a prostor pro otevření taneční školy. Hudba a tanec její život určuje už od gymnázia.

Malé taneční studio si vybavila i doma, u okna v dětském pokojíčku. Přesněji: velké zrcadlo na zdi, naproti žebřiny, na parapetu magnetofon a na podlaze speciální krytina. Při zkoušení nové choreografie může mít synka vedle sebe.

I v domácím tanečním studiu nachází Qaša inspiraci.

I v domácím tanečním studiu nachází Qaša inspiraci.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Dětský pokojíček i barevností kontrastuje se zbývajícím interiérem a dokládá, že zde platí: vše pro dětský úsměv. „Nechtělo se nám používat klasickou modrou pro chlapečka, zelená by byla zase studená. Šlo nám o to, aby to tu bylo univerzální a teploučký.“

Zvýšenou postel zabezpečuje síť až ke stropu a schůdky mezi stěnou a nábytkem, využité i na úložný prostor, po natrénování klučina zvládá bravurně.

„S partnerem jsme oba dva z Moravy a po příchodu do Prahy jsme bydleli po podnájmech. Už jsme dospěli k tomu, že je lepší platit hypotéku, než předražené nájmy. Teď už jsme tady čtyři roky ve vlastním a spokojení, i když je byt spíš malý.“

Zařizování od podlahy

K zařízení tanečního studia Qaša dodává: „Nebylo to ani tak splnění snu, jako spíš nutnost, protože jsme se pořád kvůli tréninkovým prostorům stěhovali a do toho sháněli někoho, kdo by nás zaštítil. Přestože pracujeme na špičkové úrovni, nejsme na tom jako sportovní kluby, které se sponzory problémy nemívají.

Prostor opticky zvětšuje šikovně zvolený nábytek.

Prostor opticky zvětšuje šikovně zvolený nábytek.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Nezbývá mi, než skupinu vlastně zaštítit sama, a proto musí fungovat taneční škola, která pak dotuje naší další činnost, včetně zaplacení nájmu i lektorů. Takže jsem si na sebe opravdu upletla bič. Ale jsem ten typ, který hozenou rukavici zvedá a jde do toho. Kdybych výzvu nepřijala, vyčítala bych si pak, že jsem něco nevyzkoušela.“

Po zařizování bytu přišlo tedy na řadu dotažení podoby taneční školy.

„Taneční studio ohledně designu toho opravdu moc nepotřebuje. Naopak by spousta různých detailů a ozdob mohla být nevkusná a rušivá. Jde spíše o to mít kvalitně reprodukovanou hudbu a na tom jsem si dala záležet.

Potřebuji slyšet každý tón. S ozvučením mi pomohl kamarád. Pak bylo třeba dát pozor na podlahu a položit na ni baletizol, což je něco jako linoleum, ale speciálně upravené pro tanec. Plus pár zrcadel a zrenovovat šatny se skříňkami. Před námi tam bylo fitko, čili úprav nebylo zas až tolik,“ vzpomíná specialistka na moderní tanec, Street Dance, Hip Hop, Jazz Dance i na kurzy pro děti.

Od rodičů a od srdce

„Jsou ženy, které mají třeba bohaté muže, ale to já nejsem a ani po tom netoužím. Myslím, že v tom štěstí není. Ani jeden nepocházíme z bohaté rodiny a nikdo nám nic zadarmo nedá. Občas mi z toho jde hlava kolem, ale rozhodně bych svoje rodiče nemilovala víc, kdyby mi dali peníze na byt. O tom to opravdu není. Jsem skromný člověk a po vile ani nesním. Můj život je tanec a rodina. Jsem ráda, že tady doma mám klid a vše, co potřebuji. Navíc tu příliš nejsem.“

A když, tak se stará o Matýska nebo zase pracuje. Na ležení s knihou na gauči čas nemá, říká naše hostitelka chvíli po té, co odpoledne přivedla syna z plavání. A nás přijala na návštěvu.

Maminka a Matýsek

Maminka a Matýsek

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Je to tu maličké,“ vykresluje Qaša konstatováním faktu svůj věcný postoj k věcem: „Na nějaké velké zařizování a vybavování ani není prostor. V ložnici jsme si nechali udělat na míru vestavěné skříně. Stejně jako většina sousedů jsme si předsíň bytu zvětšili o bývalé společné prostory na chodbě. Získala jsem tak místo na šatnu pro kostýmy naší taneční skupiny,“ usmívá se Qaša, jejíž pracovní den se řídí i podle toho, kdy je třeba Matýska vyzvednout z jeslí a v hlídání se vystřídat s partnerem, protože do tanečních hodin se na Smíchov vrací i na večer.

„Nemám chůvu a ani nechci, aby mé dítě vychovávala jiná žena. Důvěřuji mému partnerovi a babičkám, jenže ty jsou z daleka. A práci, kterou dělám, bych v jiném městě bohužel dělat nemohla. Kdybych se ale věnovala jinému oboru a bylo po mém, tak v Praze nebydlím. Moraváci jsou víc od srdce a kamarádští. Nemluví ze mě nějaký předsudek, ale zkušenosti.

Praktický pult nezabírá místo a k pohodlnému najezení stačí (vlevo). Dětský pokojík je zařízen nápaditou nábytkovou sestavou a pohodu umocňují barvy (vpravo).

Praktický pult nezabírá místo a k pohodlnému najezení stačí (vlevo). Dětský pokojík je zařízen nápaditou nábytkovou sestavou a pohodu umocňují barvy (vpravo).

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Mentalita lidí z Prahy je většinou založena spíš na byznysu, než na přátelství. Jakmile jsem někoho považovala za kamaráda a začalo jít o peníze, tak se to otočilo proti mě. Jak jde o peníze, Pražáci neznají bratra. Všichni se tady strašně honí a chtějí být rychle bohatí. Na Moravě se to bere trochu s větší lehkostí. I proto se tam ráda vracím a u rodičů je mi vždycky dobře. Cítím tam zázemí a blahodárné je už to, že se tam nemusím starat o domácnost a přemýšlet, kdy a co budu vařit.“

Chuť k jídlu i dílu

Přes drobnou postavu žádné diety Qaša nedrží. „Partner by vám potvrdil, že jím stejné porce jako on. A kolikrát i v jedenáct večer, protože do té doby nebyl na jídlo čas. Až se přestanu hýbat, budu se asi muset začít hlídat.“

O vztahu k dobrému jídlu by možná mohla vypovídat i samotná kuchyň, která je – navzdory menšímu bytu – zařízena poměrně velkoryse, účelně a efektně. Vlastně je v ní více skříněk, než v ostatních místnostech.

Kuchyňský kout bez okna je protipólem pohodlného posezení v obývací části bytu.

Kuchyňský kout bez okna je protipólem pohodlného posezení v obývací části bytu.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

A energii Qaša potřebuje třeba i na natáčení videoklipů. „Ráda spolupracuji i s Luckou Vondráčkovou, protože je výborná. Zodpovědná a profík. Dneska je taková doba, že všichni chtějí všechno rychle a zadarmo. A čím mladší a méně zkušený člověk, tím víc. Lucka taková není.“