„Je pravda, že ze začátku jsem se o zahradu také staral, sekal jsem trávu a docela jsem se snažil. Jenže k záhonkům nemám až takový vztah a manželka mi vyčítala, že to tu udržuji jako nějaký ryneček.

Když jsem byl malej kluk, měli jsme zahrádku Na Cibulkách a táta ji měl vyfešákovanou. Museli jsme hrabat listí a pomáhat. Nijak jsem k tomu nepřilnul. Ale když jsme měli chalupu v Jizerských horách, byl jsem tam donucen naučit se všechno. Můj vrcholný výkon byl, když jsem s nohou v sádře posekal celou louku. Kosou!“ vzpomíná inženýr Karel Štědrý, který vedle dlouhé umělecké dráhy poslední roky uplatňuje i své ekonomické vzdělání ve firmě provozující automaty na kávu.

Zahrada je opravdu štědrá - daří se tu i palmě, připomínce exotických cest-vlevo. Kůlna je schovaná pod pergolou (na pozemku už druhou v pořadí), kterou možná časem pokryjí popínavé rostliny-vpravo. .: Zahrada je opravdu štědrá - daří se tu i palmě, připomínce exotických cest-vlevo. Kůlna je schovaná pod pergolou (na pozemku už druhou v pořadí), kterou možná časem pokryjí popínavé rostliny-vpravo. foto: Právo/Václav Jirsa

Přesazené staveniště

„Tady se nám tak líbí, že chalupu ani nepostrádáme. A ve volných chvílích dávám přednost hraní si u počítače. Sbíral jsem filmy, teď sbírám DVD a nahrávám si z televize, když jdou nějaké bonbónky. Sám také rád natáčím. Dřív jsem chtěl studovat filmovou historii, ale to už jsem začal hrát. Zabavím se spíš u pracovního stolu. Ale tady na zahrádce jsem tak šťastnej! Stačí si sednout na schody a jen se kochat.

Taky rádi venku snídáme. Když je hezky, je to nádhera! Nebo posedět s knížkou...“ Dům byl postaven před jedenácti lety a parcela byla spíše rumiště s jílovitou hlínou a nějakou tou navezenou zeminou.

„I když dnes vysazuji něco nového, snažím se dát ke kořenům co nejvíce kvalitní zeminy. Často také přesazuji. Když jsem zahradu zakládala, dopustila jsem se klasické chyby - moc jsem chtěla, aby celek od začátku vypadal hezky. Tak jsem toho bohužel nasázela hodně a vedle sebe. Takže teď musím pořád střihat, řezat a přesazovat.

Zadní část zahrady ozvláštňují i zpřístupňují romantické schody z kamene-vlevo. Květinám se na zastřešených schodech daří i bez přímého slunce-vpravo. .: Zadní část zahrady ozvláštňují i zpřístupňují romantické schody z kamene-vlevo. Květinám se na zastřešených schodech daří i bez přímého slunce-vpravo. foto: Právo/Václav Jirsa

Všechno tu vyrostlo strašně rychle,“ uvádí nás do problémů i radostí paní Eva, která se do práce na zahradě stále pouští nebojácně, přestože její dnešní profesí je vedení kosmetického salónu, kde se specializují na trvalé líčení - permanentní make up.

Sami to zvládli lépe než firma

Tvrzení, že něco roste jako z vody, je tady na místě. Dokonce se tu na pomezí Řep a Ruzyně daří i vinné révě. Ani trávník nelení a hezky se zelení kolem bazénu. Jistě i proto, že zahrada nepostrádá umělé zavlažování. Do procesu zde na začátku vstoupili i profesionální zahradníci.

Nasázeli azalky, rododendrony, japonský javor („Ten je krásně červený na jaře a začátkem léta úplně rudý, teď už jde do zelena. Na jaře je to záplava barev.“) a spolu s dalšími rostlinami tak vtiskli ráz zadní části zahrady se svahem.

Pokud není parcela u domu zpěváka Karla Štědrého úplně pod sněhem, nabízí vždy pestrou podívanou..: Pokud není parcela u domu zpěváka Karla Štědrého úplně pod sněhem, nabízí vždy pestrou podívanou.foto: Právo/Václav Jirsa

K doladění místa byla přizvána i zahradní architektka, která prý myšlenku na schody uchopila na papíře tak, že nakreslila pískovcové schody „odnikud nikam“, ale s mohutným portálem. „Už v této fázi jsem si říkala, že na poměrně malou zahradu se to nehodí. A když nám firma řekla, že by jejich vybudování stálo sto tisíc, řekla jsem ne. Navíc to tu obhlédl brácha, dovezl pískovcové kameny a vyskládal z nich příjemné schůdky, které decentně korespondují se skalničkami a celým prostorem.“

Paní Eva povzbuzena úspěchy rodinného týmu si už sama podle sebe vysázela u plotu ze vzrostlých tújí (se sousedy na sebe nevidí) zelený ostrůvek.

„Když sem dorazili zahradníci, pozastavovali se nad tím, co jsem to napáchala. Ale každému, kdo sem dnes přijde, se to líbí.

A mně taky! S profesionály jsem se rozešla i v momentě, kdy mi řekli, že by túje podél plotu vysázeli za nějakých šedesát tisíc korun. Vzala jsem dva brigádníky, zajeli jsme do zahradnictví a nakoupili tújky za sto dvacet, sto padesát korun za jednu. Nasázeli jsme je a všechno i s prací vyšlo na osmnáct tisíc korun. Teď už zase musím někoho objednat na to, aby je zařezal, jak rychle rostou.“

Požitek z bazénu hned u domu umocňuje soukromí poskytované zahradou. .: Požitek z bazénu hned u domu umocňuje soukromí poskytované zahradou. foto: Právo/Václav Jirsa

Pohádkový zahradník

Zahrada u Štědrých je pohádkou, kde nechybí ani kouzelný dědeček. Totiž tatínek paní Evy, který tu rád a dobře plní funkci zahradníka - údržbáře. „Děda bydlí nedaleko v paneláku a vždycky říkává, že sem jezdí jako na víkendovou chalupu. Poseká nám trávník a užívá si zahrádku, bazén a hlídá i naše dva jezevčíky, když jsme třeba na cestách.

Tatínek mi pomáhá hodně a rád. Ale o kytičky se starám sama. Děda je i horlivý, takže už nejednou posekal i něco, co jsem chtěla zachovat. Z jara vysazuji hodně letniček, ale letos mi je zlikvidovali slimáci.“

Pergola jako bonus

Nezastavěná plocha kolem domu je asi 400 m2 a zahrada je pro naše hostitele tak důležitá, že po pár letech dokoupili ještě kus obecního pozemku, díky čemuž se dnes mohou těšit nejen rovinkou s bazénem, ale i osázeným svahem s další pergolou i ukrytou kůlnou na nářadí.

Zápraží u kuchyně si přímo řeklo o dobudování pergoly. .: Zápraží u kuchyně si přímo řeklo o dobudování pergoly. foto: Právo/Václav Jirsa

„Bazén je také příjemný. Dříve jsem závodně plaval, takže si dodnes dávám pravidelně několik bazénů a máme i protiproud, ale pořád je to zlomek toho, co by člověk kvůli pohybu potřeboval. Bazén je hluboký metr padesát, takže do něj s třiadvacetiletým synem Kadlosem skáčeme i ze zídky šipku,“ pochvaluje si Karel Štědrý a svoji reputaci zahradníka vylepšuje konstatováním: „Když jsme tady a je hezky, tak žijeme na zahradě a je to bezvadné. A pod pergolou sedáváme, i když prší.“

Dlažba déšť nevydržela

Tu dodělávali až dodatečně. Střechu dostala kvůli fušerské práci řemeslníků - dlažbu a izolace udělali tak špatně, že jí déšť nesvědčil. Zato se tu daří květinám - v květnících. „Moje chlouba jsou dvě bougenwilie. Lidem většinou vydrží přes léto, ale přes zimu uschnou a zajdou.

Já je na podzim ostříhám a na jaře potom ještě jednou trošku zastřihnu. V patře máme zimní zahradu a tam přečkaly už pět zim a každé léto krásně kvetou. Mám to tu ráda, ale zase zahradničení nijak nepodléhám. To by to tu vypadalo jinak,“ dodává hostitelka.