Článek
Nejenže nepřestává zvelebovat a rozšiřovat (i prohlubovat) dům například o zastřešený rozestavěný bazén pod úrovní původní a ani po letech nedokončené zahrádky, ale ještě se s manželkou pustili do provozování mateřského centra.
Aby toho cvrkotu nebylo málo, tak jsme si prý návštěvu načasovali na dobu, kdy u nich v prvním patře probíhá akce připomínající malý kulový blesk. Nejstarší syn - třináctiletý Zdeněk - si vydobyl samostatný pokoj v bývalé ložnici rodičů, kteří se přesunuli do pokoje pro hosty a dva mladší bráškové (sedmiletý Marek a pětiletý Mirek) zůstávají v původním velkém dětském pokoji, který opravdu připomíná (prý neukliditelnou) hernu.
Pohled z galerie do přízemí. Velkorysý prostor, který je funkčně propojen. Pohodlné schodiště vede přes galerii, kde jsou ložnice i hlavní koupelna. Foto Právo Václav Jirsa
"Před patnácti lety mě vypudili z dejvického činžáku, ale vše zlé je k něčemu dobré. Jsem možná jediný, kdo je rád, že byl demokratickými soudy odsouzen k vyhnání z baráku. Dnes je nám tady dobře. Byl jsem nucen na tomto místě objevit starý dům, na jehož základech jsme postavili nový. V tehdejších cenách jsem si kladl otázku, jak to do konce života splatím. Když se podívám, co trh udělal za deset let, tak jsem někde na desetině... A to byla ještě doba, kdy šlo sehnat slušného řemeslníka. S nedávno rozjetými hypotékami dneska nikoho kvalitního neseženete, protože stavební boom je neuvěřitelný. Ale já bych zas už potřeboval řemeslníky na opravy a různá vylepšování."
Nedávným vylepšením domovního zařízení je tepelné čerpadlo. "Na zahradě nám udělali tři vrty hluboké sto metrů. Investice velká, ale opravdu návratná. Přitom kotel topení nezabere mnoho místa (asi jako lednička) a na zahradě je to také jen poklop nad malou šachtou pro čerpadlo," pochvaluje si Zdeněk Mahdal technické a ekologické vymoženosti hlasem Nicolase Cage, Kevina Costnera a dalších.
Kuchyň je moderní pracoviště, kde se dobře vaří i komunikuje se strávníky u velkého jídelního stolu i s lidmi v obývací části. Foto Právo/ Václav Jirsa
Dům vpravdě rodinný
Rodiny, v nichž je více dětí, jistě pochopí, koho Zdeněk označuje jako likvidační četu. "Nemůžete nikam na návštěvu, půlka cestovek na naše počty také není zařízena. Pokud nechcete velký apartmán..." Jiným slovy všude dobře, doma a na chalupě nejlépe.
"Mám rád velké prostory a nechtěl jsem stavět barák i pro dospělé děti a jejich rodiny. Očekávám, že až budou mít kluci své rodiny, budou i ve svém. A my je tady budeme na stará kolena vítat. Jako vyloženě dvougenerační dům jsme to opravdu nestavěli, i když je tady dost místa, takže po menších dispozičních změnách bude mít každý své soukromí a klid třeba na učení."
Pohodové a společné chvíle si užívají i v Popůvkách u Brna, kde přestavěli chatu na celoročně obyvatelný domek. "Máme tam dokonce i kola a víkendy a prázdniny nám tam opravdu svědčí. Tam jsme štěstí na řemeslníka měli - na co sáhl, to se mu podařilo. Je tam rybník, u rybníka hospoda, kam mi chlapci nosí ukázat své úlovky, s kterými já se vyfotím... V zimě se tam bruslí. Opravdu příjemná relaxace," pochvaluje si, jak sám o sobě říká, investor.
Zákoutí pro mladého studenta. Foto Právo/ Václav Jirsa
Inspirativní hravost
Laik se diví, odborná návštěva žasne. Dosavadní seznam stavebních prací nutno rozšířit i o provozování mateřského (a otcovského) centra v budově bývalého kina a hospody ve starých Řeporyjích. "Potvrdilo se, že místo pro kroužky a setkávání dětí i rodičů tu chybělo," shodují se naši hostitelé a své plány nevzdávají. Na měsíční nájem pomáhá vydělávat další dabingové studio (z bývalé hospodské kuchyně), aby vstupenky na kulturní programy nestály mnoho.
"Je to boj s větrnými mlýny, ale připadáme si jako obrozenci na vesnici. Součková se tam možná jednou odstěhuje. Je to také jediné místo, kam mě pouští, takže jsem buď tady, nebo tam. Případně se navzájem naháníme po Řeporyjích," nepřestává si dělat legraci Zdeněk, který s nadhledem (a vlastně i pýchou) sleduje akceschopnost své ženy.