Požadavek majitelky prý zněl jasně: moderně - funkcionalisticky. Aby vše hezky korespondovalo s novým domem a pokud možno bez velkých nároků na údržbu.

Naše hostitelka do svého nového domova v Úvalech u Prahy poslední dobou jezdí spíš jako na letní byt a pracovní vytížení jí také nedovoluje věnovat se velkému zahradničení .

Parcela je ideální pro zaparkování auta, vypití kávy na dřevěném zápraží a kochání se pohledem na nápaditá a elegantní zákoutí osázená pestrými dřevinami. V sousedství prožívala Štěpánka se sestrou prázdniny a svůj domek postavila na základech stavení pradědečka.

Společné zastřihávání borovice prozrazuje nadšení i zájem o kvalitní výsledek. Je tu opravdu na co koukat. Foto Právo/Václav Jirsa

I dnes to má k babičce brankou pár kroků a po větším pozemku ani netouží. "Od šedesátých let, kdy prababička a pradědeček zemřeli, to tady leželo ladem. Někdy v roce 1997 jsem začala budovat. Na místě bývalého vejminku vyrostl tento nový dům."

Minimalismus ve velkém

Štěpánka má ráda moderní zahrady, které se upravují i častým stříháním. Takže mnohé rostliny v budoucnu nebudou o příliš větší. A také jsme volily, vzhledem k velikosti zahrady, ty, které příliš nerostou."

Hosty neboli bohyšky upoutaly i fotografovu pozornost, ale to už nás Dana Makrlíková upozorňovala: "V tomto zákoutí jsou většinou další stínomilné rostliny, protože tady je největší stín. Hosty jsou krásky stínu. Mají různé velikosti i barvy. Vše, co je tu osázené, se dá normálně koupit, snad jen ty borovice jsou protekční. Speciálně kvůli Štěpánce jsou přivezeny z Holandska. Vzácný je i tamhleten jehličnan - pajehličník přeslenitý. Je to japonský jehličnan, do kterého se zamilovala na první pohled."

Vše čisté a moderní

Nápadná symetrie celého malého pozemku, včetně přístupových cestiček, je nejen elegantní, ale i uklidňující. Vše je na první pohled tak, jak má být a přitom i přirozené. Pod borovicí jsou vřesy, které kvetou od podzimu do jara. Barevná proměnnost je další milou a silnou stránkou zahrádky mezi domy.

Ideální pro posezení za příjemného počasí. Foto Právo/Václav Jirsa

Ty navíc spojuje zídka oddělující ulici a zajišťující dokonalé soukromí. To v budoucnu poskytne i doladěná terasa na rovné střeše přízemní přístavby. Vstupuje se na ni z obytného podkroví pod sedlovou střechou. "Vidíte tady hodně pravých úhlů, jako bývají u záhonů se zeleninou, ale tady žádná není a jsou tu různé vřesy a trávy. Místo kůry tu je použit kačírek - drobné oblázky, protože k funkcionalismu patří šedá omítka připomínající beton a kamínky tak korespondují s technicistním stylem. Stejně jako velké květináče s osázenou trávou - příjemně doplňují a rozbíjejí prostor. Funkcionalistická zahrada musí být jednoduchá. Patří k ní i klasická travnatá plocha," vyjmenovává zaujatě Dana Makrlíková.

Jeličnany se pěkně vyjímají v minimalistické zahrádce. Foto Právo/Václav Jirsa

Další oblíbený stromek - gingko biloba - navedl naši hostitelku prý i k zájmu o nauku feng-šuej. Odkazy na tento dálněvýchodní životní styl připomínají například variace na magická čísla. Tři bambusy, tři buxusy. Pod gingkem jsou oproti tomu dva jehličnánky - zóna partnerství. Dvojka symbolizuje pár.

Odborníci, na místa

Štěpánka Duchková doma prý preferuje čisté linie. "Nemám ráda serepetičky. Podle toho vypadá i interiér. S projektem domu mi pomáhal architekt Zachar. Odborník na tyto věci nejsem. Když vidím, že někdo je opravdovým odborníkem, nemám ani ambici do jeho práce mluvit a ctím jeho zkušenost. Naopak, když se mi něčí přístup nelíbí, tak se s ním rychle rozejdu. Mám ráda šedou, hnědou a černou barvu. Tak jsem chtěla, aby tu takové byly i kytky... Ale v tom mi Dana opravdu nevyhověla," usmívá se Štěpánka.