Proměna původního panelákového bytu v bílou oázu

Interiér bytu, čili obytný prostor, je v tom pravém slova smyslu životním prostředím, ve kterém se realizují v podstatě všechny základní potřeby člověka a které také svého uživatele výrazně ovlivňuje. Příliš expresivní barevnost, nebo například špatná výška umístění ovládacích prvků a jiné nedostatky, mohou znepříjemnit užívání bytu, který tak zůstane jen místem na přespání a vykonání základní hygieny.

Bude to vlastně trvale provizorní řešení, podobně jako ubytovna, nebo levný hotel. Rozhodně tedy stojí zato věnovat svému obytnému prostoru mnohem větší pozornost, než jen takovou, která představuje návštěvu obchodu a nakoupení „nějakého" nábytku ve jménu ceny, nebo ve smyslu jinak snadného, bezproblémového pořízení.

Cílem rekonstrukce tohoto panelákového bytu bylo kromě splnění požadavků klienta na moderní bydlení také ukázat, že i v panelovém bytě můžete být obklopeni dobrým designem a vhodně zvoleným nábytkem.

“K rekonstrukci bytu mne vedly pouze osobní důvody. Vyrůstal jsem tady. Později jsme se s rodiči přestěhovali do rodinného domu za Prahou, ale já se chtěl vždycky vrátit. Mám tady hodně známých. Svou roli sehrály i vzpomínky na klukovská léta. Navíc celý náš panelový dům se bude postupně rekonstruovat, a tak věřím, pokud vezmeme v úvahu také investiční hledisko, bylo mé rozhodnutí správné,” poznamenává šestadvacetiletý Lukáš.

Stejně jako řada dalších, kteří se chystají na rekonstrukci panelového bytu, tak také Lukáš hledal inspiraci v časopisech o bydlení a vše, co ho zaujalo, nebo nějakým způsobem oslovilo, předal architektce Evě Bradáčové, s kterou se rozhodl na rekonstrukci spolupracovat.

Na základě těchto poznatků a podnětů pak architektka vypracovala několik možných variant, ze kterých měl Lukáš možnost vybrat si tu, která ho zaujala nejvíc. Měl samozřejmě řadu vlastních nápadů, které ale nebyly vzaty v potaz, protože do celkové koncepce příliš nezapadaly.

“Dnes už vím, že spolupráce s architektem je neocenitelná. Kdybych měl byt rekonstruovat sám, použil bych asi řadu zajímavých prvků, které by však působily disharmonicky. Byt není pouze výsledkem práce architektky, ale je také odrazem mého vkusu, mého chápání obytného prostoru. Lze tedy konstatovat, že celková rekonstrukce bytu je výsledkem tvůrčí spolupráce klienta a architektky,” podotýká Lukáš.

Dispozice bytu zůstala v podstatě stejná, pouze byla odstraněna příčka mezi kuchyní a obývacím pokojem, některé dveře byly posunuty o několik centimetrů a byl zvětšen vchod. Další zásahy nebyly nutné. Důraz byl kladen na sladění obytných místností a zachování určité kontinuity v celém bytě. Takovýmto spojovacím prvkem je bezesporu podlaha.

Také eliminace prahů mezi jednotlivými místnostmi napomáhá plynulejšímu přecházení do jednotlivých prostorů. Podlaha, kromě koupelny a toalety, má stejný charakter ve všech prostorách, vstupní chodbu nevyjímaje. Ta se tak stává součástí obytného prostoru.

Kontinuitě napomáhá i knihovna, která je na jedné straně součástí kuchyně a na straně druhé je otevřená do zmiňované chodby. Knihy a dekorační předměty jsou tak ihned viditelné po vstupu do bytu a navozují hřejivý pocit domova.

Všechny dveře, včetně vstupních, byly vyměněny. Jejich bílá barva byla zvolena cíleně. Dveře tak více splývají se zdmi a prostor bytu zbytečně nenarušují. V pokojích jsou osazeny posuvné dveře. Tak bylo možné celý prostor pokoje lépe využít pro nábytek zhotovený na zakázku. A tady se trochu zastavme a dejme prostor obecnější úvaze.

S nábytkem je to do jisté míry jako s šaty člověka. Někomu sedne konfekce, jiný to příliš neřeší. Většinou ale chceme být oblečeni dobře, tak aby nám vše padlo, často navzdory postavě, jako ulité. Také máme svůj vkus, který se v mnoha případech s velkosériovou výrobou rozchází. Necháme si tedy oblečení ušít. Že to je zbytečně drahé? Divili byste se, ale v mnoha případech to neplatí. A s nábytkem to bývá podobné.

Pomocí zakázkové výroby nábytku je možné maximálně využít prostor bytu. Jinými slovy, zakázková výroba nabízí interiér, jak často s oblibou říkáme, ušitý na míru. To platí nejen o rozměrech, nebo tvarech, ale také o barvách a materiálech.

Velké množství potenciálních zákazníků je ale od tohoto řešení z mnoha důvodů odrazováno, a to zejména díky zdánlivě vysoké ceně zakázkové výroby. Tím však podléhají reklamním kampaním velkých nábytkářských firem, které vytvářejí iluzi, že právě jejich produkce je ideálním poměrem ceny a kvality.

Při porovnání cen kvalitativně srovnatelné sériové a individuální výroby ale vyjde najevo, že onen rozdíl je minimální a nebo dokonce není žádný.

Tradičním úskalím panelových bytů je nedostatek úložných prostor. Kromě vestavěné skříně na chodbě, do které je možno uložit svrchní oblečení a další nezbytnosti a do níž se vešla i pračka, byla navržena také nábytková stěna v ložnici, která obklopuje postel ze všech stran, která skýtá možnost uložení dalšího oblečení.

Praktické je také zapuštěné osvětlení, které je používáno ke čtení místo klasických lampiček. Také v kuchyni je dostatek úložných prostor pro veškeré nádobí a potřebné náčiní. Police z boků televizní skříňky jsou využity k ukládání DVD. Již zmíněná otevřená knihovna dává možnost obohatit interiér barevnými kompozicemi knih a dekoračních předmětů.

Panelové byty jsou specifické nízkými stropy, které daný bytový prostor opticky zmenšují. Původně chtěl mít Lukáš v celém bytě tmavší stěny, uvažoval o odstínech hnědé a šedé. To mu však architektka Eva Bradáčová rozmluvila a dnes je rád, že ji poslechl.

Stejně tak dal na její radu týkající se osvětlení. Bylo sice nutné udělat nové rozvody, ale večer, když zapne světla v celém bytě, obytný prostor doslova září a navozuje pohodovou atmosféru.

K dalšímu zútulnění prostoru využil Lukáš především dekorace. Základ obytného prostoru zůstal neutrální a nadčasový. Obrazy v ložnici a nad jídelním stolem dostal od sestry, která studuje uměleckou školu zaměřenou na grafiku a design. Kuchyňský kout chtěl opticky zvětšit, a tak nenechal na stěnu umístit skřínky a využil prázdnou stěnu na zavěšení měděných pánví. Ke zjemnění bílé ložnice dobře posloužil kamenný obklad zdi nad postelí a také původní litinové topení, které stačilo jenom natřít.

A tak takovýto zrekonstruovaný byt dokáže svým obyvatelům poskytnout zajímavé a nečekané průhledy, které ozvlášťňují daný prostor. Od barového stolu je možné užít si již zmíněného nasvětleného obkladu z umělého kamene, který je nad postelí a vnáší do interiéru přírodní motiv. Z pohovky je zase viditelná stěna v kuchyni, kde je kompozice z měděných pánví.

Do koupelny byla zvolena kvalitní stěrka, ale přesto na stěnu se sprchou a na protilehlou k ní použili jako obklad dlažbu, která je přece jen odolnější. Navíc jde, v tomto případě, o esteticky zajímavý detail – dlažba na zdi navazuje na podlahu, kde byla použita především proto, že si Lukáš přál podlahové vytápění.

Koupelna a toaleta tak získaly moderní vzhled díky cementové stěrce a šedým obkladům imitujícím beton, které silně kontrastují s bílou sanitou. Je zde umístěna vana se sklopnou zástěnou, díky které lze jednoduchým pohybem vytvořit sprchový kout.

Tato realizace je dokladem toho, že i panelákové byty, ve kterých většina z nás vyrůstala a dodnes žije, mohou být designovým bydlením.