Článek
Obnova Betlémské kaple a sousedního Domu kazatele, úpravy na Pražském hradě a rekonstrukce a dostavba Karolina - univerzitního domu se slavnostní aulou a sídlem rektora, to jsou asi nejznámější Fragnerovy práce.
Rekonstrukcí a dostavbou Karolína se zapsal do dějin
Dlouhodobá rekonstrukce a dostavba areálu Karolina probíhala po etapách. Fragner se snažil odkrýt původní středověké jádro domu a uplatnit každý zachovaný gotický článek, který doplnil moderními prvky a výzdobou.
Centrálním prostorem pražského Karolina je dnes Velká aula, v prvním poschodí najdete slavnostní shromaždiště akademické obce - velký sál, v němž se konají také imatrikulace a promoce studentů a absolventů Karlovy univerzity. Dnešní podobu dal této stavbě právě Fragner.
.: Karolínum - Fragner zachoval středověké stavební části, včetně detailů a vytvořil monumentální architektonický celek.foto: www.cuni.cz
Výjimečný architekt i vzácný člověk - tak Fragnera hodnotili jeho souputníci. Architekt Jiří Novotný o něm ostatně napsal: "Žil, pracoval a působil v jakési intimní duchovní rezervaci, bez ostnatého drátu a varovných nápisů, obehnané jen lehkým plotem. Odtud vycházel pokaždé tam, kde o něco podstatného šlo, a dovnitř propouštěl jen to smysluplné."
Puristická čtyřka
Architekturu dvacátých a třicátých let minulého století silně ovlivnil otec moderní architektury - Le Corbusier. Jeho zásady purismu a funkcionalismu nezůstaly bez odezvy ani u mladého studenta architektury Jaroslava Fragnera. Jejich tvorba si opravdu je blízká, a Fragner se stal jedním z nejmladších průkopníků tohoto směru u nás.
.: Kostel od Le Corbusiera, který Fragnera velmi ovlivnil, je dnes ve všech učebnicích moderní architektury.foto: PRÁVO/Bohuslav Borovička
Spolu s dalšími třemi architekty byl členem tzv. Puristické čtyřky, které šlo hlavně o to převádět nejjednodušší objemy obohacené dalšími složitějšími prvky, zejména je bavila hra s vrženými stíny, fascinovala je kulatá stínidla, atypické okapní roury apod. Purismus ve Fragnerově podání měl mnohem modernější duch.
Fragner pak přešel k avantgardní architektuře konstruktivismu a funkcionalismu. Klíčovým momentem Fragnerovy tvorby byl návrh Kojeneckého pavilonu nemocnice na Podkarpatské Rusi, ta se stala jednou z prvních moderních staveb ve střední Evropě.
Fragner byl oproti většině funkcionalistů výjimečný i tím, že rád používal barvu nebo alespoň drobný barevný akcent.
Jeho budovy najdete po celém Česku
V Kolíně navrhl - dnes již neodmyslitelný symbol města - tepelnou elektrárnu ESSO. Postavil zde také moderní vilu ředitele elektrárny Václava Budila a pozoruhodný objekt prodejny Tatra Skoch, který na první pohled zaujme dynamickým motivem teras.
Další Fragnerovy funkcionalistické stavby najdeme v Kostelci nad Černými Lesy, v Českém Těšíně nebo v Nespekách, kde pro své příbuzné, mimo jiné i pro svou ženu tanečnici a choreografku Milču Mayerovou, a přátele navrhl několik drobných víkendových domků, v nichž se odrážely poznatky z Fragnerovy cesty po Americe.
.: Nespeky u Benešova - i tam stojí rodinný dům od Jaroslava Fragnera. foto: ČTK
Prosadil se i v Praze realizací paláce Merkur v Revoluční ulici. Spousta jeho návrhů ale zůstala jen na papíře.
Po smrti svého profesora Gočára se Fragner ujal řízení Školy architektury na Akademii výtvarných umění, kde vychoval řadu výborných architektů: například Alenu Šrámkovou či Evu Jiřičnou, jejíž stavby si můžete prohlédnout zde.
Svou profesi Fragner velmi miloval, a to jak rekonstrukci starých památkových objektů, tak i stavbu nových domů. "Architekt může splnit svůj úkol jen tehdy, je-li jím zaujat - okouzlen," napsal jednou o své práci.
Nechte se architekturou také okouzlit a vydejte se podívat na jeho stavby osobně, třeba na ty pražské - Karolínum najdete na Ovocném trhu 3 a podívat se můžete i na Malobytové domy družstva "Nad Vltavou" s adresou Pod Kavalírkou, nebo se běžte podívat na bývalou administrativní budovu pojišťovny Merkur na Revoluční třídu.