Architekti navrhli proměnu Ještědu za nejméně půl miliardy

Kompletní rekonstrukce Ještědu se tak o další krok přiblížila. I tak se dá začátek její realizace očekávat nejdříve za čtyři roky. Aby mohla proběhnout, bude také potřeba sehnat velké množství peněz.

„Spodní hranici nákladů odhadujeme na 500 milionů a výše,“ řekl architekt Jiří Krejčík.

Se synem vnímají slavnou budovu, za jejíž stavbu získal architekt Karel Hubáček (1924–2011) prestižní Perretovu cenu, jako veteránské auto.

„Jako starou bugatku, objevenou v garáži. A teď je potřeba ji na jednotlivé díly rozebrat, zkontrolovat a obnovit všechny části a znovu je složit. Na konec z toho musí být zase ta bugatka,“ vysvětlil architekt Michal Krejčík.

Podstatou návrhu, který zpracoval se svým otcem, je podle něj to, že se veřejně přístupné části Ještědu vrátí do sedmdesátých let (Ještěd byl otevřen v roce 1973) a v okolí a v interiéru se provedou změny, které by měly stavbě dodat novou energii.

Změní se například zimní vstup do budovy. Věž, kterou nyní prochází a které se říká Daliborka, chtějí architekti odbourat. Promění se také vyhlídkový ochoz, který je dnes v rozporu s původním návrhem Karla Hubáčka zasklený.

„Ukázalo se totiž, že klimatické podmínky, které panují na vrcholu kopce, jsou tak nepříznivé, že k dodatečnému zasklení muselo dojít už nedlouho po otevření stavby,“ objasnil Jiří Krejčík.

„My nově navrhujeme ochoz sice prosklený, ale chtěli bychom to provést ohýbavými skly s maximální průhledností,“ dodal architekt.

K počátkům Ještědu se chtějí architekti vrátit i v interiéru slavné budovy. Největší zajímavostí je podoba apartmánu ve 3. podlaží, který byl před půl stoletím původně navrhován v historizujícím stylu doby Ludvíka XIV.

„Měl to být takový vtip, kontrast k technizujícímu stylu budovy. A na to chceme navázat. Nábytek si chceme vytipovat přímo ve Versailles, tam ho oskenovat 3D skenerem a tady vytvořit kopie,“ prohlásil Michal Krejčík.

Architekti chtějí proměnit také okolí plastiky plačícího Marťana, kde se nacházejí lavičky a kiosek. Právě ten by měl mít nově podobu velké nerezové koule, odrážející pohled na turisty, na budovu i na oblaka.

Obnova Ještědu se připravuje už několik let zejména kvůli kritickému stavu plášťů budovy. Vše organizuje Spolek Ještěd 73, v němž spojily síly Liberecký kraj, České radiokomunikace, kterým budova hotelu a vysílače  patří, i společnost Ještěd, jež restauraci a hotel v oblacích provozuje.

Stavebně-historický průzkum, který nechal spolek udělat, odhalil, že hliníková část pláště má velké množství poruch a bude se muset kompletně vyměnit. V kritickém stavu jsou také betonové konstrukce v okolí stavby. I ty se budou muset na některých místech vyměnit.

Svou studii architekti konzultovali i s žijícími spolupracovníky Karla Hubáčka a pozitivní reakce získali od památkářů i vedení Libereckého kraje.

„Přijít s návrhy vhodných řešení pro tak unikátní stavbu vyžaduje velkou míru pokory a úcty. A já si vážím, jakým způsobem k tomu architekti přistoupili. Jejich studie je nezbytným podkladem pro vytvoření projektové dokumentace, která bude dalším krokem,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).