Článek
Rodinné sídlo stojí na ostrohu zvaném Darling Point, jenž tvoří východní předměstí australského Sydney, odkud shlíží na zátoku Double Bay. Tím, že je dům umístěn na samém ostrohu, může se pyšnit skutečností, že je prakticky z každého okna vidět na moře.
Šupinový vzor, který návštěvník spatří poprvé na vstupních dveřích, se pak v napádité podobě opakuje i na stěnách okolo schodiště.
Okno neobvyklého tvaru vsadili architekti nově do jednoho ze štítů na čelní straně domu. Za ním vznikla podkrovní místnost, kterou získali využitím nevyužívaného střešního prostoru.
Projekt proměny rezidence vypracovali a realizovali architekti z ateliéru Luigiho Rosselliho, kteří přistoupili k úpravě sídla ve stejném duchu, v jakém pracují tradičně.
Dům byl postaven v prvních dekádách 20. století a právě k tomuto stylu a k jeho původní architektonické podobě se snažili co nejvíce přiblížit. Odstranili proto většinu dodatků, které byly provedeny především v 70. a 80. letech. Naopak zachovali, obnovili a dokonce i vytvořili velké množství stavebních otvorů zakončených obloukem.
Schodiště ve vstupní hale propojuje všechna podlaží domu.
Prostor schodiště je osvětlován rozměrným oválným oknem ve střeše.
Architekti zároveň v duchu okázalosti někdejšího stavebního stylu přesunuli hlavní vchod do budovy ze strany do čela budovy.
Originální vchod byl dle jejich přesvědčení zbytečně „utopený“ a stísněný. Nový vstup vznikl na místě, kde býval nepříliš využívaný dvorek svíraný ze stran dvěma křídly zakončenými výraznými štíty, které architekty inspirovaly i k pojmenování celého projektu - Twin Peaks (Dva vrcholky).
Schodiště s dřevěnými stupni je důstojnou dominantou domu.
Oválný světlíku kopíruje tvar schodiště.
Prvním krokem bylo tedy zastřešení dvora na čelní straně (dům má střechu z falcovaného zinku) a jeho začlenění do stavby. Právě sem po úzké cestě přichází návštěvník a vstupuje do prostorné haly, jíž navíc nově vyplňuje honosné, stylové schodiště. Jeho okolní stěny architekti ponechali cihlové, ovšem otevření v nich vyplnili terakotovými profily ve tvaru podélně přepůlené trubky¨, naskládanými na sebe podle vzoru rybích šupin.
Vchod do domu je zhruba v polovině výšky mezi přízemím a prvním patrem.
Pro dům je charakteristická snaha původních i současných architektů se na všech místech, kde je to rozumné vyhnout zbytečným pravým úhlům a nahradit je oku lahodnějšími oblouky.
Police pro skladování vín ve speciálním sklepě vyrobil místní truhlář. Kombinace černé, bílé a šedé barvy je přitom hezkým pozadí pro bílá a červená vína.
V černobílé barevné kombinaci je zařízena velká část interiéru. Tomu pak designérka přizpůsobila i výběr obrazů a fotografií.
Jednou z novinek, k nimž museli architekti přistoupit, byla výměna oken v celém domě. Nová jsou zasazena v ocelových rámech, ať již v antracitové nebo bílé barvě. Stejného materiálu využili také pro zábradlí, ať již u schodiště, nebo na terase a balkónech.
Dvířka od skříně v kuchyni jsou navržena ve stejném stylu jako okna v domě.
Autorkou designového řešení interiéru sídla je Stephanie Conleyová, která neváhala prohledat obchody s nábytek a bytovým zařízením z celého světa, aby našla nejlépe se doplňující prvky.
Čtecí koutek s posezením u okna roubí dvojice knihoven.
Architekti také sjednotili a modernizovali způsob využívání interiéru trojpodlažního domu.
Zatímco v přízemí je obývací pokoj, kuchyň a další místnosti sloužící pro každodenní život rodiny, horní dvě podlaží jsou vyčleněna především pro relaxaci rodiny. Jsou zde proto soukromé pokoje jejích členů.
Vyrobit přesně zapadající oblouková okna s ocelovými rámy do existujících otvorů bylo výzvu, jíž architekt italského původu nakonec svěřil italskému výrobci.
Architekti si velmi pochvalují spolupráci s interiérovou designérkou Stephanií Conleyovou, která navrhovala novou podobu vnitřních prostor v domě. Právě její zásluhou působí dům elegantním a zároveň příjemně kosmopolitním dojmem, který si daný typ stavby vyloženě vyžadoval.
Prakticky z každého okna domu je nádherný výhled na zátoku.
Oblé tvary zaujmou i v exteriéru domu.
