Změna jízdního řádu, která část vlaků odklání na další pražská nádraží, platí od 2. února. Například rychlíky od Děčína se vracejí na Masarykovo nádraží, ty z Českých Budějovic jsou prodlouženy do Holešovic, další mají upravené odjezdy.

„Během opravy je nutné uzavřít část nástupišť, bude se postupovat po etapách, každá bude různě dlouhá podle potřeby,“ řekl Miloslav Matula, který dohlíží na přípravu a průběh opravy zastřešení.

Lidé musejí počítat s rozdělením linky S7 Beroun–Úvaly, takže mezi východní a jihozápadní částí Prahy už nebude možné cestovat přímo bez přestupu. Výluka se dotkne osobních vlaků od Úval a Radotína a také integrovaných rychlíků od Kralup nad Vltavou.

Další etapa od března 

Další omezení lze očekávat od 2. března, kdy se rozběhne následná etapa modernizace železničního koridoru v úseku Běchovice– Úvaly, upozornil Filip Drápal, mluvčí Ropidu, který organizuje pražskou integrovanou dopravu.

V úseku Masarykovo nádraží –Úvaly budou zavedeny vložené vlaky ve špičkách pracovních dnů v intervalu 30 minut jako náhrada za zkrácené vlaky linky S7. Jeden ranní spěšný vlak od Nymburka přes Poříčany skončí na hlavním nádraží.

Vlaky do/z Úval budou ve směru od Radotína, resp. Řevnic končit na hlavním nádraží. Ve větvi do Úval zamíří s označením S1 na Masarykovo nádraží. Jeden pár spojů v ranní a jeden v odpolední špičce bude od Berouna zkrácen na Smíchov.

Drtivá většina rychlíků od Děčína dojede na Masarykovo nádraží. Tyto vlaky budou míjet stanici Holešovice. Jako náhradu lze využít stanici Podbaba, kde rychlíky nově zastavují od loňského prosince.

„Bohužel i přes naše záporné stanovisko dostaly před regionálními vlaky přednost dálkové i nedotované komerční vlaky,“ upozornil Drápal. Podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která má rozsáhlou akci na starost, je to logické. Mezinárodní spoje jsou důležitější než ty příměstské. Hala hlavního nádraží vyrostla na počátku 20. století a v té době patřila v Evropě k unikátním stavbám. A to nejen díky svým rozměrům přibližně 227 x 76 metrů a výšce 18 metrů.

Historie haly 

„Nenápadná pražská strojírna Samuela Bondyho, která vyhrála výběrové řízení, vytvořila dva tisíce tun těžkou ocelovou konstrukci, jež podle zadání ředitelství Státních drah měla pokrýt jednak staniční nástupiště přilehlé k budově, tak tři další ostrovní nástupiště a osm kolejí,“ uvedl Pavel Schreier, zabývající se historií železniční dopravy.

Za celou dobu její existence se uskutečnila prakticky pouze jedna větší oprava. „Účelem rekonstrukce bude výměna současných drátěno-skleněných výplní, které už dosloužily. A samozřejmě revize a oprava nosných ocelových částí konstrukce,“ přiblížil Marek Illiaš se SŽDC s tím, že podle dostupných informací je zejména nosná konstrukce v horším stavu, než se původně očekávalo, pravděpodobně se tedy rozšíří rozsah prací, a tím i konečné investice.

Dílo má být hotovo do poloviny roku 2017. Rekonstrukce by měla nádraží vrátit vzhled z doby, kdy byla konstrukce nad kolejištěm nová.