Hlavní obsah

Bzučící domy jako způsob využití vnitřků kruhových objezdů

26. 6. 2014, 6:08

Už v loňském roce upoutalo švédské studio Belatchew Arkitekter mezinárodní pozornost svým návrhem na dostavbu nejvyšší obytné budovy ve Stockholmu Söder Torn a její proměnu v tzv. Stéblodrap. Ani letos architekti neponechají v klidu spoustu odborníků na architekturu a farmaření v blízké budoucnosti. Pozornost znovu upřeli na švédskou metropoli a tentokrát chtějí její kruhové objezdy osadit prstencovými hmyzími farmami. Jejich název zní BuzzBuildings, což lze volně přeložit jako Bzučící domy.

Architekti už mají ve Stockholmu vytipovaných hned několik kruhových objezdů, kde by se Bzučící domy pěkně vyjímaly.

Článek

Architekti pod vedením Rahel Belatchew Lerdellové přinášejí projekt, jak by mohly vypadat hmyzí farmy v městském prostředí. Umístit je chtějí na velké kruhové objezdy, jejichž středy jsou obvykle nevyužívané. Právě tam by vznikly prstence (toroidy) s vnější ocelovou kostrou.

Takto by mohly vypadat některé ulice ve Stockholmu.

Hmyz jako možný pokrm budoucnosti
Švédové vycházejí z prognóz, že v roce 2050 bude planeta hostit devět miliard lidí, kteří samozřejmě budou chtít jíst. Do té doby bude nezbytné najít obnovitelný zdroj potravy, který nebude zvětšovat již nyní velký tlak na životní prostředí. Předpokládá se, že důležitým zdrojem proteinů, které lidstvo v současnosti získává hlavně z masa a rostlin, by v budoucnu měl být hmyz. Švédové vycházejí ze studií dokládajících, že na Zemi žije minimálně 1900 jedlých druhů hmyzu, přičemž alespoň dvě miliardy lidí se jím už živí.

Hmyz jako možný pokrm budoucnosti

Švédové vycházejí z prognóz, že v roce 2050 bude planeta hostit devět miliard lidí, kteří samozřejmě budou chtít jíst. Do té doby bude nezbytné najít obnovitelný zdroj potravy, který nebude zvětšovat již nyní velký tlak na životní prostředí. Předpokládá se, že důležitým zdrojem proteinů, které lidstvo v současnosti získává hlavně z masa a rostlin, by v budoucnu měl být hmyz. Švédové vycházejí ze studií dokládajících, že na Zemi žije minimálně 1900 jedlých druhů hmyzu, přičemž alespoň dvě miliardy lidí se jím už živí.

Základním prvkem konstrukce stavby by měla být vnější ocelová kostra.

V přízemních prostorách je navržena restaurace, kde by se vařily hmyzí speciality. Jídelnu by doplnil obchod s hmyzem pro odnos domů. Návštěvníci by se mohli procházet po farmě a sledovat, jak se hmyz rozmnožuje, líhne, roste a jak je zpracováván. To vše v horní části prstence. Jinými slovy, takto navrhované hmyzí farmy jsou ve své produkci potravy informačně zcela otevřené a zájemci by měli naprostý přehled o původu nabízeného hmyzu. Co víc, kdo by chtěl, mohl by se zapojit do práce.

Architekti navrhují takový koncept hmyzí farmy, který by návštěvníkům umožnil vidět na vlastní oči původ hmyzu, který mu nabídnou v restauraci.

Povrch každé z budov by byl pokryt sendvičovým materiálem, propouštějícím tu větší, tu menší množství slunečního záření. To v závislosti na tom, jak moc by do dané části pražilo během roku slunce. Jednu vrstvu sendviče by tvořila izolace na bázi aerogelu. Architekti upřesňují, že horní fasáda by byla perforovaná různě velkými otvory, aby jimi mohly vlétat a zase vylétat různé druhy včel.