Toho se obává občanské sdružení (OS) Zaostřeno na Desítku. „Že tam budou zváni žijící prezidenti, jak se objevilo v tisku, nás neuklidnilo. Stejně tak nás znepokojilo, když na zastupitelstvu padla vyjádření, že tam budou chodit školy,“ řekla Právu Olga Richterová z OS na besedě věnované osudu domu, jejž v letech 1923–1924 postavil architekt Ladislav Machoň ve stylu tzv. národního slohu.

„Od odborníků víme, že aby památka zůstala ve stavu, v jakém se díky péči rodiny dodnes uchovala, je potřeba dodržet přísný režim a dobře promyslet, kolik lidí a jaký program vila snese,“ pokračovala.

Kvůli odkupu nemovitosti podle OS neproběhla dostatečně intenzivní jednání mezi ministerstvem kultury, Památníkem národního písemnictví, který se stará o památník Karla Čapka ve Strži, a jinými institucemi. „Je to památka celorepublikového významu, ale náklady na její provoz budou ležet pouze na Praze 10,“ upozornila Richterová.

Potvrdily se obavy o absenci odborníků při rozhodování o programové náplni domu, a teprve po urgencích OS na prosincovém zastupitelstvu městská část začala činit, konstatovala.

Pracovní skupina 

Podle starosty desáté části Bohumila Zoufalíka (Nez.) vznikla závěrem roku pracovní skupina, jakýsi poradní orgán starosty, kam se přihlásili lidé, kterým osud domu není lhostejný. Zastupitelé, kteří se mají sejít v únoru, by měli schválit komisi, jež odborně zaštítí nápady generované touto pracovní skupinou.

„V ní usednou čtyři lidé z ministerstva kultury, čtyři z úřadu a zástupce pracovní skupiny,“ uvedl.

Skupina se od prosince sešla čtyřikrát a na stole se objevily první nápady. „Líbí se mi např. studovna pro lidi zajímající se o Čapky. Chceme naučnou stezku po Praze 10, hodláme zpopularizovat myšlenky bratří Čapků,“ přiblížil.

„Nejsou to vyhozené peníze, to je záchrana vily. Musí se s ní něco dělat, ale není možné to dělat amatérsky a blbě. Od toho jsou odborníci,“ reagovala pro Právo dokumentaristka a režisérka Ljuba Václavová, která se debaty účastnila.

Zachování odkazu 

„Jediná možnost je, že obec bude platit provoz a Památník národního písemnictví by zpracoval programovou náplň a pravidla přístupu pro badatele. Chceme-li zachovat plně dochovaný byt z 30. let, jedinou možností je dělat tam symbolické akce, třeba podepisovat význačnější smlouvy, ale není možné objekt běžně zpřístupnit veřejnosti,“ tvrdí Richterová.

Zoufalík řekl, že do května se rozhodne, jak s vilou naložit.

Historik architektury Zdeněk Lukeš říká, aby se k vile přistoupilo obdobně jako k domku, který si v Lublani postavil architekt Josip Plečnik. Dům po jeho smrti zůstal v původním stavu.