Jeho podstatou je podle spoluautorky projektu Lady Kolaříkové „představa zeleného ostrova uprostřed zastavěného města, který by nezůstal zakonzervovaný, ale dokázal by reagovat na budoucí vývoj města a jeho potřeb”.

Jisté úskalí soutěže představovalo už zadání města, které nehledalo návrh konkrétního projektu, tedy co přesně na ostrově postavit, ale pouze ideu, jak ostrov do budoucna využívat.

Sami autoři Radek Kolařík a Lada Kolaříková v průvodním slově ke svému návrhu říkají: „Z našeho pohledu otázka nezní: 'Štvanici částečně zastavět, nebo krajinářsky upravit?' Obě cesty považujeme za představitelné. Obě za shodně obtížně schůdné. Krajinný charakter navrhujeme proto, že cítíme nezbytnou potřebu zřetelného odlišení města a ostrova-parku v něm.”

Zatím se neví, kdy se s úpravami začne

Termín, kdy přesně se začne s případnými úpravami ostrova, není v současnosti zřejmý, protože o tom musí rozhodnout ještě rada města.

Praha se pořádání podobných architektonických soutěží v tomto rozsahu a podobě teprve učí, zaznělo opakovaně v úterý vpodvečer v Kafkově domě v Praze při příležitosti vyhlášení výsledků jako komentář k různým zádrhelům a nesrovnalostem, které soutěž od začátku provázely. Zástupci města ovšem vyjádřili přesvědčení, že v organizování podobných soutěží ve spolupráci s Českou komorou architektů rozhodně chtějí pokračovat.

Soutěž probíhala dvoukolově, přihlášeno bylo 80 platných návrhů. Zatímco pro první kolo měli architekti vypracovat pouze ideový návrh na budoucí využití ostrova, ve druhém kole, do nějž prošlo osm účastníků, porota už vybírala z konkrétnějších projektů, které původní ideu každého z vybraných autorů rozpracovávaly podrobněji. Každý z návrhů, které se probojovaly do druhého kola, město ocenilo odměnou 300 tisíc korun, autoři dvou projektů, jež shodně získaly třetí místo, byli oceněni 400 tisíci korunami a vítězové z druhého místa si odnesli 600 tisíc korun.