Viděno pohledem přes objektiv, působí garsoniéra s kuchyňským koutem dojmem většího prostoru. Ve skutečnosti má celý byt dohromady 35 m2. Majitelka bytu prostor dobře zná, protože v něm do svých tří let s rodiči bydlela. Do bytu se zpět nastěhovala v osmnácti, kdy jej zdědila po babičce. Mít tak brzy možnost bydlet ve svém a po svém, by jí tenkrát mnoho z vrstevníků mohlo závidět.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

Nezávislost byla ale podmíněna nutností tuto situaci zvládnout. Jak zařídit obývací pokoj, pracovnu a ložnici na šestnácti metrech čtverečních? Majitelka nezastírá, že to nebylo snadné, současně ale dodává, že to, jak budete bydlet, není podřízeno velikosti bytu. Výsledek jí dává za pravdu.

V moci barev

Z původního vybavení nezůstalo v bytě nic. Objednala službu na odvoz věcí a začala s prázdnými stěnami. Velikost bytu žádné stavební úpravy, případně posouvání příček nedovolovala, a tak se nejvýraznější změnou stalo položení plovoucí laminátové podlahy, která místnost opticky zvětšila.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

Vše další už bylo věcí správného výběru vybavení a barev. Barvy má majitelka bytu opravdu ráda a jejich občasnou změnu považuje téměř za životně důležitou. Budeme-li se řídit podle barev, můžeme léta bydlení dělit na období modré, šedozelené a nejnovější žluté.

Hledání a nalézání

Při zařizování bytu je pro majitelku nejdůležitější praktičnost, což vychází především z velikosti bytu. „Roli hrály i peníze – hledala jsem za relativně málo peněz hodně muziky,“ směje se. Požadavkům nejlépe vyhovoval styl a nabídka jedné z největších prodejen sériového nábytku.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

„Důležité bylo, stanovit si, bez čeho se v bytě opravdu neobjedu – místo na spaní, sezení, stůl. Každý z těch předmětů přitom musel plnit více než jednu funkci. Malý stůl byl současně jídelní a pracovní, sedačku jsem si pořídila rozkládací a sloužila i jako lůžko. Zpočátku jsem ji poctivě každé ráno skládala, ale po čase jsem už přemýšlela, jestli bych to nemohla vyřešit jinak a lépe. Pokud totiž zůstala pohovka rozložená, s peřinami, bylo to v podstatě první, co by návštěva při vstupu do místnosti viděla. Líbila se mi postel v patře, která vlastně nezabírá v bytě žádnou plochu.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

Od myšlenky už byl jen krůček k prvním nákresům. Umístění lůžka na patře není žádným převratným řešením, v panelácích je ale limitující výška místností 255 cm. Výšku patra je proto nutné zvolit tak, aby dovolovala využití spodního prostoru a současně umožňovala potřebný pohyb na lůžku.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

Majitelka bytu zvolila standardní délku lůžka 200 cm, šířku 140 cm a výšku nad zemí po horní okraj matrace 180 cm. Místo klasického žebříku, který sice nezabírá žádný prostor navíc, ale chůze po něm není bosýma nohama nijak příjemná, navrhla širší stupně v pohodlnějším úhlu. Konstrukci s lůžkem si nechala vyrobit na zakázku. Pod lůžkem našla své místo sedačka, která dnes může sloužit k příležitostnému přespání.

Budiž světlo

Nečinnost majitelku bytu určitě neprovází. Zatímco mnohým z nás představa malování nebo změny rozmístění nábytku navozuje stav paniky, ona se novým pohledům rozhodně nebrání. „Když se doma půl roku nic nezmění, už se rozhlížím a vymýšlím, co bych mohla postavit jinam. Nemám ráda stereotypy a zvláště v tak malém bytě, kde jste stále v jedné místnosti, jsou občasné změny přímo nutné.“

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

A jak dodává, nemusí se přitom jednat o nic až tak zásadního. Místo záclon a závěsů například zvolila barevně sladěné úzké pruhy lehké dekorační tkaniny, dobře propouštějící světlo. „Mám jich několik. Na léto ráda používám oranžovo-žluté. Okna jsou na jih a je příjemné, když přes závěsy svítí do pokoje slunce.“

Pohodlí a jednoduchost

Kde hledala inspiraci? „Měla jsem určitou představu, věděla jsem, v čem bych se cítila dobře a jakými předměty se chci obklopovat. Přitom ale vyznávám jednoduchost, až minimalismus. Mám ráda pohodlí a volný prostor, kde by mě nic neomezovalo v pohybu a činnosti. Nechci žít natěsnaná mezi věcmi. Naštěstí nejsem až takový materialista, sběrač.“

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

Bylo snadné byt zařídit? „V první etapě, když jsem se nastěhovala, jsem vybírala z nabídky, která byla na trhu a byla pro mě v té době cenově dostupná. Postupně, jak jsem v bytě bydlela, jsem získávala o některých věcech konkrétnější představu. O posteli na patře jsme už hovořily, na zakázku jsem si později nechala vyrobit i regálovou stěnu s místem na televizor.“

Změna je život

Nic není definitivní a ani poslední změny v bytě plném slunce nejsou konečnou tečkou. Rada pro ostatní? Nebojte se změn. Každý byt, zvláště v paneláku, má určitě řadu nedostatků. Někdy je malý, jindy není vhodně řešený a podobně. Důležité ale je, abyste jej měli zařízený tak, abyste se v něm cítili dobře.

FOTO: Jaroslav Hejzlar, časopis PANEL PLUS

„Osvědčilo se mi, nechat si některé vybavení vyrobit na zakázku. Myslím si, že v tak malých bytech je to často jediné možné řešení. Ušetřila jsem tak místo a nábytek byl přesně podle mých představ. Navzdory tomu, co se o nábytku na zakázku říká, nebyl rozdíl v ceně výrazný.

Vliv na to měl určitě i správný výběr firmy, která uměla vyrobit kvalitně a za odpovídající cenu. Důležité jsou také doplňky. Stačí třeba změnit závěsy a pokoj získá zase jinou atmosféru,“ říká spokojená majitelka bytu závěrem.