Prvorepublikový architektonický styl, v němž byly domky postaveny, bývá označován různě - české art deco, národní styl, obloučkový kubismus...nejčastěji však jako národní dekorativismus. Dekorativní zdobení domků, připomínající perníkovou chaloupku, čerpá inspiraci v západoslovanském folklóru.

"Tento styl vznikal současně s československým státem a měl podtrhovat československou svébytnost," vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, který o kolaudaci staveb informoval. Podle něj není náhodou, že se prvním kamenným zástupcem národního dekorativismu stala Banka československých legií, rovněž od architekta Josefa Gočára.

 

Při pohledu na domky je snadné představit si kbelské letiště ve 20. a 30. letech, kde v hostinci vyzdobeném ornamenty čekají pánové v tmavých převlečnících a dámy v norkových kožiších na to, až po kovovém žebříku nastoupí do hranatého Fokkera se třemi hvězdicovými motory...,"ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek

Historie domků je místy velmi dramatická. Gočár je navrhl v letech 1919 až 1920 pro správu Státního občanského letiště ve Kbelích. Jeden sloužil jako skladiště a domek dílovedoucího, druhý jako hostinec a příletová hala v jednom.

"Při pohledu na domky je snadné nechat se unést fantazií a představit si kbelské letiště ve 20. či 30. letech, kde v hostinci vyzdobeném ornamenty čekají pánové v tmavých převlečnících a dámy v norkových kožiších na to, až po kovovém žebříku nastoupí do hranatého Fokkera se třemi hvězdicovými motory a vydají se na dobrodružný let do Paříže," říká Bobek.

První vážné nebezpečí postihlo Gočárovy domky v 70. letech. Tehdy ještě stály na letišti, to se ovšem změnilo z civilního na vojenské. Domkům hrozila demolice. "Naštěstí je zachránil tehdejší ředitel Zoo Praha prof. Zdeněk Veselovský, který je nechal přemístit do Troje," popisuje zvrat událostí Miroslav Bobek. V areálu zoo pak, jak ředitel prozradil, sloužily postupně jako dům zahradníka, vzdělávací centrum či společné pracoviště zoo a Československé akademie věd. Tehdy byly také natřeny tmavě hnědou barvou.

Další ránu domkům zasadila povodeň v roce 2002. Od té doby chátraly a až loňského jara, kdy zoo získala příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj na jejich rekonstrukci. "Třebaže se z nich zachovalo jen pramálo původních částí, jsou na novém místě, zcela mimo záplavovou zónu, znovu postaveny s využitím původních technologií a přesně podle Gočárových plánů," uvedl Bobek.

Podle něj jsou teď na řadě interiéry. Domky se částečně vrátí ke svému účelu. V původním hostinci má být opět restaurace, v druhém bude laboratoř pro děti navštěvující zoologické kroužky, galerie a reprezentativní prodejní koutek knih a suvenýrů. "Galerijní prostor v přízemí bude zprvu zcela jistě věnován 80. výročí Zoo Praha," prozradil Bobek. Vše by mělo být hotovo do slavnostního zahájení sezóny v sobotu 26. března.