Až do pátku 14.8. můžeme navštívit zajímavou funkcionalistickou stavbu, kterou navrhl architekt Ernst Wiesner roku 1927 v Brně v Pisárkách, v Hroznové ulici číslo 14. Architektonicky působivá stavba je veřejnosti přístupná od 10 do 16 hodin.

Památku má nově ve správě Národní památkový ústav. Po rekonstrukci plánuje v jejích prostorách pořádat výstavy o architektuře, vybudovat v ní centrum pro dokumentaci památek 20. století. Uvažuje se také o komerčním využití stavby pro pořádání firemních večírků. Vila bude po rekonstrukci opět zpřístupněna veřejnosti.

Výrazným architektonickým prvkem celé stavby se stala vnější strohá puristická úprava. Vile dominuje předsazená stylizovaná střešní římsa.

Stavba je velmi racionální, ekonomická a je zasazena do rozlehlého pozemku se zahradou.

Bazén je zasazen do rozlehlého pozemku se zahradou, který upravil další významný brněnský architekt - Otto Eisler.

FOTO: NPÚ

Vnitřní prostory domu jsou rozděleny na funkční zóny, část domu slouží jako obytné prostory a část jako obslužné interiéry (kuchyně, spíž, pokoje služebnictva).

Majitelé žili v opravdovém luxusu

Hlavní obytné prostory vily najdeme v přízemí. Jsou prakticky orientované směrem k slunnému jihu a slouží ke společenským a reprezentativním účelům. Majitelé vily, Alfred a Hermina Stiassny, měli ve vile opravdový luxus, každý z nich měl vlastní šatnu, koupelnu a ložnici.

Vnitřek vily je rádoby klasicistní, fanda funkcionalismu si tak v interiérech na své nepřijde. Nakolik se architekt Wiessner na interiérech podílel není jasné. Interiéry mají totiž na rozdíl od exteriéru stavby sklon ke kýčovitosti a předimenzovanosti prvků.

Ložnice Alfreda a Hermine jsou vzájemně propojeny působivými dvoukřídlými dveřmi. Skrze malou předsíň byl propojen rovněž apartmán Hermine s pokoji dcery Susanne.

Stopa rodiny Stiassnych mizí během druhé světové války. Původním majitelům vilu za války zabavilo gestapo, po válce zůstala díky Benešovým dekretům v majetku státu. Vila však po této rodině textilního průmyslníka dodnes nese jméno.

Stavba dlouho sloužila jako vládní vila, sídlil zde prezident Edvard Beneš, z pozdějších významných návštěvníků je nejčastěji jmenován kubánský prezident Fidel Castro.

Brno jako centrum funkcionalismu

Není divu, že tato vila stojí právě v Brně. Toto město bylo okolo 20. let nejvýznamnějším centrem funkcionalistické architektury. Z českých měst se řadou funkcionalistických staveb může pochlubit třeba i Hradec Králové nebo Zlín Tomáše Bati. O funkcionalismu ve Zlíně se více dočtete zde. 

Další významné architektonické stavby

Architekt Arnošt Wiesner v Brně v Divadelní ulici č. 3 navrhl také palác Morava, jde o dům se dvěma do sebe zaklesnutými křídly a s esovitě prohnutou fasádou, které dominuje režné cihlové zdivo.

Spolupodílel se i na návrhu funkcionalistické Moravské banky v centru Brna s nekompromisně strohým funkcionalistickým průčelím.

V Brně od tohoto architekta stojí i monumentální krematorium se štíhlými polosloupy po stranách, zakončenými jehlanci. Geometrická tělesa tohoto architekta fascinovala a jeho vášeň ovlivnila i podobu exteriéru vily Stiassny.

Slavný brněnský trojlístek

Kromě již zmíněné vily je další zajímavou funkcionalistickou stavbou v Brně vila Tugendhat, více se o ní dočtete zde. Trojlístek nejznámějších brněnských vil  pak uzavírá Jurkovičova vila. O ní čtěte zde.