Hlavní obsah

Mrakodrapy budoucnosti se zavrtávají do nebe jako štíhlé šroubovice

Novinky, Barbora Vaníčková

Architektonické stavby budoucnosti často oplývají nejrůznějšími nej. Jsou nejvyšší, nejdražší, nejluxusnější a od teď už i nejzatočenější. Tři následující dosud nerealizované projekty mají společný tvar, ale každý je výjimečný něčím jiným.

Článek

Unikátní projekt mrakodrapu Chicago Spire se má díky tvaru šroubovice stát nejštíhlejším mrakodrapem světa. Architekt Santiago Calatrava navíc budovu koncipoval jako vzor zelené architektury. Mrakodrap má speciální skla, která odstrašují tažné ptáky, místo pro parkování stovek jízdních kol nebo speciální systém zachycující dešťovou vodu a zavlažující okolní terén. Chlazení budovy zajišťuje říční voda.

Garáže budovy jsou rovněž unikátní, konstruované tak, aby v prostoru parkování nebyla potřeba klimatizace. Tvar štíhlé šroubovice, který je někdy označován jako hřebík, navíc dokonale odráží sluneční paprsky a vypadá tak jako zlatá jehla zapíchnutá do břehu Michiganského jezera.

Pohyblivá spirála

Do dokonalosti dotáhl tvar šroubovice projektant mrakodrapu v Dubaji Nick Cooper. Budova totiž bude rotovat okolo vlastní pevné osy a přeskupovat tak svůj tvar. Neskutečných osmdesát pater se okolo osy otočí během jednoho týdne. Energii k rotaci získá mrakodrap ze slunečního záření, jehož je v Perském zálivu dostatek.

V Dubaji staví dům, který se bude hýbatVideo: ČTK

Budova, která váží 80 tisíc tun, nabízí celkově 200 apartmánů. Celá bude zachycena na ložisku, které má asi 28 metrů v průměru. Ložisko by mělo být pokryto speciálním polymerem, který téměř zcela eliminuje tření. Dvacet miniaturních elektrických motorů pootočí budovu o několik stupňů každou hodinu. "Každý bude mít stejný výhled po stejnou dobu času, takže v budově nebudou existovat prostory s nejlepším a nejhorším výhledem," uvedl Cooper jako hlavní výhodu ubytování právě v rotujícím mrakodrapu.

„Mlžná věž“ má ekologický přínos

Úplně jiný cíl má 400 metrů vysoký mrakodrap, který má vzniknout na severním pobřeží Chile, aby vyřešil problém s nedostatkem pitné vody v tamější oblasti. Projekt nazvaný romanticky „Mlžná věž“ vytvořili Alberto Fernández a Susana Ortega a je koncipován jako soubor kanálů absorbující z okolí mlhu. Nedotočená šroubovice zajišťující vodu umožňuje rozvoj zemědělství a životního prostředí na okraji pouště Atacama, jež je jedním z nejsušších míst na světě.

Věž je přímo uzpůsobena přírodním podmínkám v této oblasti, kde se vyskytuje unikátní typ mlhy, jež je silně koncentrovaná a pohybuje se ve výšce 200 až 400 metrů nad zemí. Věž tato mlžná oblaka zachycuje na bocích, kterým tvar spirály pomáhá zvyšovat plochu, jež může mlhu absorbovat. Voda potom cestami proudí do spodní části věže, kde se hromadí v nádrži. Konečným výsledkem je vodní systém, který nahromadí od 20000 do 200000 litrů vody za den.

Voda z „Mlžné věže“ je životně důležitým zdrojem pro obce v okolí a navíc neskutečně krásným projektem, který ozdobí pouštní krajinu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám