„Když jsme s manželem chtěli spolu začít žít a založit novou rodinu, neměli jsme kam jít. Byla jsem tak zamilovaná, že bych si zabalila uzlíček a bydlela třeba v kumbálu. Ale zázemí člověk potřebuje, takže jsem tady našla neuvěřitelnou barabiznu s naprosto zanedbanou zahradou."

Pavla Břínková.: Pavla Břínková má romantické vzpomínky na pracnou rekonstrukci zánovní vilky.

"Myslím, že se všichni sousedi divili, že jsme do toho šli. Ale manžel je velice šikovný a nebojí se žádné manuální práce, i když je chirurg. Také měl a má spoustu ochotných kamarádů. Peněz nebylo nazbyt a vystačily nám jen na koupi toho místa. A to je opravdu hezké,“ vzpomíná operetní a muzikálová diva na začátky bydlení mezi zahradami.

Z původního technického přízemí je dnes další prostor se vstupem do zahrady..: Z původního technického přízemí je dnes další prostor se vstupem do zahrady. 

„Ani to tu nevypadá jako ve městě. I když už za rohem vidíte sídliště, za jiným rohem je pěkný lesopark. Bydlíme tady už jednadvacet let, strašně to utíká...“

Ze staveniště jela rovnou do porodnice

Než se vrátila z porodnice, stačil manžel dokončit přízemí. „Bylo pro mne milé překvapení, že jsem domů s povijanem nešla kolem míchačky a prohazovačky. Dnes je synovi dvacet."

"Bylo to tak silné období, že na to opravdu vzpomínám, jako by to bylo včera. Prostě láska a skutečně romantický vztah, ačkoliv jsem byla už ve vyzrálém věku a Lukáše jsem rodila v devětatřiceti letech.“

Pavla Břínková.: Pavla Břínková měla dům plný dětí.

Živá vzpomínka je to prý i proto, že v době budování byl dům plný dětí. „Já měla devítiletého syna Pavla z minulého manželství a manžel pětiletého Tomáše. Ten už teď žije sám. Společně jsme pak měli Lukáše. Můj Pavel bohužel ve dvaceti letech zemřel."

Detail knihovny.: Detail knihovny, z níž manžel Břínkové přečetl každý titul. 

"Chtěli jsme tenkrát aspoň základní úpravy stihnout do Vánoc. Jenže na začátku čtvrtého měsíce těhotenství se mi zablokovala páteř a já jsem musela bez pohybu ležet až do porodu. Všude okolo se stavělo a já to z postele pozorovala. Velká romantika! Alespoň obývák jsme chtěli mít hotový, aby bylo kam dát stromeček.“

Po porodu se Pavla Břínková učila chodit o berlích a později se pokoušela o krátké procházky kolem plotu zahrady, který jí sloužil jako opora.

Bez knih, obrazů a květin se žádný byt neobejde

Původní domek ve tvaru krychle doznal zásadních změn, které svoji kvalitu prokazují dodnes. Přistavěla se předsunutá garáž, upravilo zádveří, udělala se střešní nástavba, z původní stavby zůstaly skoro jen nosné zdi.

Cit pro barevné vyladění je patrný i u zátiší s komodou a obrazem..: Cit pro barevné vyladění je patrný i u zátiší s komodou a obrazem. 

„Měli jsme s manželem nějakou představu, ale museli jsme se vejít do daných dispozic. Některé věci bychom udělali jinak - praktičtější, hezčí - ale nešlo to. O tom, jak se tehdy sháněl materiál, každá kachlička, nemluvě,“ usmívá se při vzpomínkách naše hostitelka, která dokázala novému interiéru vtisknout kouzlo domova.

Bez knihoven ozdobených četnými dekoracemi se domácnost Pavly Břínkové neobejde..: Bez knihoven ozdobených četnými dekoracemi se domácnost Pavly Břínkové neobejde. 

Příjemná a poklidná atmosféra bydlení tu tedy není ničím nahodilým ani výsledkem experimentů. Dlouhé knihovny, uklidňující obrazy a množství květin určují půvab tohoto domu. „Manžel si zakládá na tom, že všechny knihy opravdu přečetl,“ říká Pavla Břínková.

„Mám moc ráda kytky, řezané i neřezané, v květináči i bez květináče. Ale dávám jejich růstu volný průběh a neusiluji o jejich květ za každou cenu. Mým koníčkem je i jejich neustálé přesouvání a aranžování. Jinak jsem dost konzervativní, a když si na něco zvyknu, tak to měním jen velmi těžko. Vlastně je tu téměř vše tak, jak jsme si to s manželem zařídili a vymysleli.“

Thálie a zpívárna mají své místo v bývalé prádelně

„Dlouho jsem tady svoji místnůstku neměla. Piáno dřív bývalo v hale, kde mě pořád někdo rušil.“ Příjemný pokojík s dveřmi do zahrady vznikl před deseti lety z původně nebytového prostoru.

„Když jsem předtím bydlela na sídlišti v Letňanech, tak byl problém se ráno rozezpívávat, i když jsem měla fajn sousedy. Tady nikoho neruším, ani když tu mám žačku. Občas mi někdo ze sousedů pochválí zpěv, který slyšel, když čekal na autobus na nedaleké zastávce."

Schody z přízemí vedou do obývacího pokoje plného knih a pokračují do podkroví..: Schody z přízemí vedou do obývacího pokoje plného knih a pokračují do podkroví. 

"Současné uspořádání přízemí mi opravdu vyhovuje. Je to mé zázemíčko, mám tu spoustu milých věciček, které mi připomínají moje milé lidi nebo nezapomenutelné životní okamžiky.“

Po šestnácti letech hostování na předních scénách v republice a samostatných koncertech se Pavla Břínková vrátila do Hudebního divadla Karlín.

Cit pro barevné vyladění je patrný i u zátiší s komodou a obrazem..: Cit pro barevné vyladění je patrný i u zátiší s komodou a obrazem. 

„Čardášová princezna je moje srdeční záležitost a teď už mohu říci, že jsem v ní hrála všechny ženské role. Tu nejmladší - Stazi - už před sedmadvaceti lety! Můj nový vstup do Karlína byl úžasný, všichni se ke mě krásně chovali."

"Muzikál Carmen je také zážitek! Divadlo je droga, kterou nezasvěcený člověk asi neumí pochopit,“ pochvaluje si i současnost držitelka ceny Thálie, kterou získala v roce 2008 za mimořádný jevištní výkon (Anhilte v Kalmárově Čardášové princezně).

Moderna muzikálovou pěvkyni neláká

Asi před dvanácti lety vilku opláchla druhá vlna modernizace, zateplení fasády. „Když vidím, jak se dnes staví, jaké se používají materiály a nabízejí se možnosti vnitřního vybavení, samozřejmě se mi to líbí. Ale těžko bych se odsud stěhovala do něčeho modernějšího. Tady mám své zázemí a už zapuštěný kořínek.“

Půvab domu umocňují četné obrazy na stěnách..: Půvab domu umocňují četné obrazy na stěnách. 

Pavla Břínková si i kuchyň zařídila tak, aby byla v kontaktu s rodinou i návštěvami.
„Myslím, že nemám povahu typické umělkyně, které se netýkají praktické věci. Jsem prostě zpěvačka a herečka, je to moje zaměstnání. Ale také jsem maminka a manželka, kuchařka, uklízečka..."

"Pravda, nemůžu říci, že by vaření bylo úplně můj koníček. Když mám čas, tak si dám ráda záležet. Ale většinou je to u nás o rychlých jídlech.“
A také o vzpomínaných květinách a zeleni.

Chatu na Vysočině má rodina jako bonus

„Zahradu máme přírodní, sekáme trávu a pěstujeme jen keře a konifery u zádveří. Když máte psa, nemůžete mít anglický trávník. Na péči o zahradu ani nemáme moc času. Stejně ji nejvíc zdobí nádherná jedle a smrk. A posezení v létě na terase pod vzrostlými stromy je příjemné."

Obývací pokoj v patře je spíše bohatou čítárnou s televizí a prostorem pro velká kožená křesla..: Obývací pokoj v patře je spíše bohatou čítárnou s televizí a prostorem pro velká kožená křesla. 

"Přesto jsme před jedenácti lety objevili kouzlo chataření. Když máme volný víkend, spěcháme na Vysočinu. Nemyslela jsem si, že nás to tak chytí. Je to tam zase o něčem jiném. Máme tam prima partu, chodíme v teplácích, sedáváme u ohně, společně oslavujeme narozeniny."

"Ale než se nám tam podaří vyjet, tak si s manželem musíme sednout nad diářem. To je moje nejotvíranější kniha. Manžel je jako přednosta ortopedické kliniky ještě vytíženější. Snažíme se aspoň některé víkendy hlídat."

"Na chatě u rybníka se chováme jinak - zapomínáme na svoji práci a jsme jako dvě děti. Sekáme trávu, plejeme skalku, manžel se stará o dříví, o bazén… Ale všechno jen rekreačně. Unavení se domů nevracíme.“

foto: Václav Jirsa