Článek
Bydlení v privátu cizince chrání před vymahači a lupiči z řad vlastních krajanů. Policii to však v případě pátrání ztěžuje život.
Bydlení v privátu cizince chrání před vymahači a lupiči z řad vlastních krajanů. Policii to však v případě pátrání ztěžuje život.
„Od poloviny devadesátých let, kdy jsme po soukromých bytech vybírali tak maximálně čečenské gangy, se situace opravdu hodně změnila. Mnohdy to je jako hledat jehlu v kupce sena,“ řekl Právu detektiv z elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
Hlavní výhodou bydlení v soukromí je bezpečnost
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.Jako pracovník v sektoru, který zažívá boom, se nemusí obávat o práci nebo že by nájemné ve výši asi 10 tisíc za 2+1 I. kategorie neutáhl. Práce má prý tolik, že ji musí odmítat. Podobně je na tom i ukrajinská ošetřovatelka Roxana. Pracuje v jedné z pražských nemocnic a v Praze žije už několik let i se svou dcerou. „Na ubytovně jsem se o holku pořád bála. Teď se sice musím hodně otáčet, abych to všechno sama utáhla, ale jsem vlastní paní,“ tvrdí Roxana.
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.Jako pracovník v sektoru, který zažívá boom, se nemusí obávat o práci nebo že by nájemné ve výši asi 10 tisíc za 2+1 I. kategorie neutáhl. Práce má prý tolik, že ji musí odmítat. Podobně je na tom i ukrajinská ošetřovatelka Roxana. Pracuje v jedné z pražských nemocnic a v Praze žije už několik let i se svou dcerou. „Na ubytovně jsem se o holku pořád bála. Teď se sice musím hodně otáčet, abych to všechno sama utáhla, ale jsem vlastní paní,“ tvrdí Roxana.
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.Jako pracovník v sektoru, který zažívá boom, se nemusí obávat o práci nebo že by nájemné ve výši asi 10 tisíc za 2+1 I. kategorie neutáhl. Práce má prý tolik, že ji musí odmítat. Podobně je na tom i ukrajinská ošetřovatelka Roxana. Pracuje v jedné z pražských nemocnic a v Praze žije už několik let i se svou dcerou. „Na ubytovně jsem se o holku pořád bála. Teď se sice musím hodně otáčet, abych to všechno sama utáhla, ale jsem vlastní paní,“ tvrdí Roxana.Podle Františka Vavrocha z cizinecké policie v Praze se na území metropole nachází asi 40–50 větších ubytoven pro zahraniční dělníky, kde cizinci platí mezi 80–150 korunami za noc. Dalších asi 15 je na území Středočeského kraje. Právě kontroly všech těchto ubytoven má Vavroch na starosti. „Děláme je minimálně jednou za měsíc,“ tvrdí Vavroch.
Sami cizinci si bydlení v soukromí nemohou vynachválit. „Mám tu klid a nemusím se stále bát, že mi pokoj a skříně někdo vykrade. Přijdu si domů, kdy chci a s kým chci,“ svěřil se Právu zedník Vasil z podkarpatskoruského Velkého Berezného. Bydlí na sídlišti Barrandov, s českými sousedy nemá žádné problémy, možná i proto, že se s nimi stýká jen málo.Jako pracovník v sektoru, který zažívá boom, se nemusí obávat o práci nebo že by nájemné ve výši asi 10 tisíc za 2+1 I. kategorie neutáhl. Práce má prý tolik, že ji musí odmítat. Podobně je na tom i ukrajinská ošetřovatelka Roxana. Pracuje v jedné z pražských nemocnic a v Praze žije už několik let i se svou dcerou. „Na ubytovně jsem se o holku pořád bála. Teď se sice musím hodně otáčet, abych to všechno sama utáhla, ale jsem vlastní paní,“ tvrdí Roxana.Podle Františka Vavrocha z cizinecké policie v Praze se na území metropole nachází asi 40–50 větších ubytoven pro zahraniční dělníky, kde cizinci platí mezi 80–150 korunami za noc. Dalších asi 15 je na území Středočeského kraje. Právě kontroly všech těchto ubytoven má Vavroch na starosti. „Děláme je minimálně jednou za měsíc,“ tvrdí Vavroch.
Také podle něj jsou životní podmínky na ubytovnách někdy otřesné. „Tyto problémy ale řeší hygienické stanice a živnostenské úřady městských částí,“ řekl Vavroch.
Správcová: není to žádný luxus
Mezi ty problémové se podle něj řadí např. tesco barák Alfa v areálu naproti ředitelství Sazky v Praze 9. Jeho správcová Lenka Semíková však tvrdí, že problémy, které dříve na ubytovně panovaly, jsou už minulostí.
Mezi ty problémové se podle něj řadí např. tesco barák Alfa v areálu naproti ředitelství Sazky v Praze 9. Jeho správcová Lenka Semíková však tvrdí, že problémy, které dříve na ubytovně panovaly, jsou už minulostí.
„Policisté tady sice vždy někoho sbalí, ale já nemohu ovlivnit, kdo se tady ubytuje. A co se týče kvality ubytování, to víte, není to žádný luxus, je to přece jen ubytovna. Co byste také chtěli za 120 korun za noc?“ řekla Semíková.